Sportovní zážitky ze závodů I.: Půlmaraton

Pokud člověk netrpí zdravotními problémy, tak je běhání v rozumné míře pro každého člověka prospěšné nejen proto, že uvolňuje napětí, odbourává stres, působí proti nervovým poruchám, snižuje podrážděnost, vysoký krevní tlak, zažívací potíže, ale zejména snižuje riziko infarktu, mozkové mrtvice a poruchy potence. Zejména to poslední je samozřejmě nutné zdůraznit, protože právě to je jeden z mnoha důvodů kvůli kterému má také smysl pravidelně běhat.

Základní výbavou pro individuální sporty, a tedy zejména i pro samotné běhání jsou běžecké boty. Bez kvalitních bot určených na běhání nemá smysl začínat běžet, protože s obyčejnými botami trpí nejen chodidla, ale i šlachy a klouby. Po delších vzdálenostech než 5 až 10 kilometrů běhu je vhodné si pořídit malý batůžek se zapínáním u ramen a břicha, respektive jiné běžecké batohy pro láhev s objemem 0,5 až 0,7 litrů.

Příprava na půlmaraton

Půlmaraton je ve své podstatě běžecký závod na 21,1 kilometru ke kterému stačí i amatérská příprava, protože jeho vzdálenost není pro zdravého člověka ohrožující. Pro splnění tohoto závodu stačí 3 hodiny, což tedy znamená, že 1 kilometr je nutné uběhnout pod 8 minut. Pomalejší časový limit není považován za běh, ale za chůzi. Z tohoto důvodu pořadatelé obvykle pomalejší běžce vykazují mimo běžeckou dráhu pro pěší a cyklisty.

Trénovat bylo zapotřebí pouze volným stylem několikrát do týdne, a to se zhruba 5 minutovou pauzou mezi oběma sériemi. Volný běh tedy neznamená, že by se mělo běhat s přísným tempem na 1 kilometr kolem 4 minut, ale pouze s volnějším tempem kolem 5 minut, respektive i kolem 6 minut. Intenzivní běh začátečníky demotivuje, ale volné tempo dodává větší možnost postupně zvyšovat objem naběhaných kilometrů.

Půlmaraton za 6 týdnů

Pro samotný trénink půlmaratonu je důležité, aby účastník zvládal uběhnout alespoň 14 kilometrů, což znamená zhruba 2/3 vzdálenosti závodu. Při registraci na závod jsem si mohl zvolit vlastní čas, ve kterém hodlám půlmaraton dokončit. Zvolil jsem si proto čas 2:45. Zvažoval jsem také nad variantou použití humoru, například kdybych se jako začátečník zapsal na 1 hodninu. Možná by mě kvůli tomuto kroku zařadili maximálně do kategorie C anebo bych naopak skončil v kategorii A hned u startu mezi černochy z Etiopie.

Běhání jsem tedy postupně začal trénoval následujícím způsobem; První týden: 1. den – 1,5 kilometru (2 krát) ve středu, 2. den – 1,5 kilometru (2 krát) ve čtvrtek, 3. den – 1,5 kilometru (2 krát) v sobotu. Druhý týden: 4. den – 2 kilometry (2 krát) v pondělí, 5. den – 2 kilometry (2 krát) v úterý, 6. den – 2 kilometry (2 krát) ve středu, 7. den – 2,5 kilometru (2 krát) ve čtvrtek, 8. den – 3 kilometry (2 krát) v pátek, 9. den – 3 kilometry (2 krát) v neděli.

Třetí týden: 10. den – 4 kilometry (2 krát) v pondělí, 11. den – 4,5 kilometru (2 krát) v úterý, 12. den – 5 kilometrů (2 krát) ve středu, 13. den – 5 kilometrů (2 krát) v sobotu. Čtvrtý týden: 14. den – 6 kilometrů (2 krát) v pondělí, 15. den – 7 kilometrů (2 krát) v pátek. Pátý týden: 16. den – 7 kilometrů (2 krát) v úterý, Šestý týden: 17. den – 7 kilometrů (2 krát) v úterý včetně 3 kilometrů navíc a tedy s celkovým výsledkem 17 kilometrů.

Účast na půlmaratonu

Na závodě jsem se dozvěděl další užitečné informace, a to například, že běhání přidává člověku povrchově teplotu + 5 až 8 stupňů °C, což tedy znamená, že se člověk musí podle toho vhodně obléct a zejména i ochlazovat nejen na povrchu těla, ale i dodržováním pitného režimu (po první půlhodině běhu nezapomenout pít každých 20 minut kolem 0,2 litru). Stravování je nutné zaměřit zejména na sacharidy a během závodu se zásobovat zejména cukry (hroznový cukr nebo doplňovat gylkogen) a udržovat hladinu sodíku a draslíku (špetka soli, banány, iontové nápoje).

Když jsme vyrazili ke startu, tak jsem ze začátku udržoval tempo s mladými běžci, kteří byli oblečeni v kostýmech Batmana a Spidermana. Jednalo se samozřejmě o známé hrdinské postavy z komiksů DC a Marvel, které mi po zhruba po 4. kilometru utekly. Výhodou startování vzadu v podstatě bylo, že jsem začal předbíhat různé zajímavé lidi jako například pána s plyšovým čápem a hnízdem na hlavě nebo starého mládence, který běžel s nafukovací pannou na zádech a omotanou páskou s nápisem „Bride to be Love.“ Tento nápis v překladu znamená „Miluji tuhle nevěstu.“

První čtvrtina závodu

Zhruba na 5. kilometru dostávám nutkání si někde odskočit, takže se soustřeďuju na to, abych někde zahlédnul mobilní toaletu. Po zaběhnutém 6. kilometru si všímám krásné slečny se dvěma copy a s nádherně pevným zadečkem, která se oblékla do fosforově zeleného trička odhalujícího ramena se stejně zabarvenými podkolenkami. Na 7. kilometru zahlédnu mobilní záchod, takže rychle vybíhám a předbíhám kluka, který vypadá, že se chystá vydat směrem k mobilní toaletě. Hodím v kabince oblouk, abych se nemusel později v kritické situaci vycikat do PET flašky s širokým hrdlem,

Otevírám dveře od TOI TOIky a vybíhám ihned ven. Dostávám radost z toho, že už se můžu konečně napít a z batohu vytahuju vodu. Pokračuju neustále v běhu, když zhruba po 9. kilometru předbíhám slečnu se dvěma copy ve fosforově zeleném tričku. Na 10. kilometru navštěvuju občerstvovací stanici, kde si ze stolku odebírám iontový nápoj. V tento moment už si začínám konečně uvědomovat, že přestává zábava a bude následovat jenom tvrdá dřina až do samotného cíle. Kolem 12. kilometru začínám pociťovat slabou únavu ve svých nohou.

Polovina závodu

Protože mám již polovinou závodu za sebou, tak po užívání hroznových cukrů mi nezbývá nic jiného než sáhnout po energetickém gelu pro rychlé doplnění energie. Kontroluju si čas a zjišťuju, že je všechno v naprostém pořádku, a proto se při běhu vůbec nesnažím zastavovat nebo zpomalovat, ale taky rozhodně nemám v úmyslu běhání přepálit, takže se raději nesnažím ani zrychlovat. Po 15. kilometru probíhám parkem, kde začínám pociťovat mírnou psychickou únavu a nezapomínám zamávat do předem umístěné kamery určené pro všechny přítomné běžce.

Až kolem 17. kilometru se začínám vracet zpět do formy a zjišťuju, že už nebudu mít problém doběhnout v pořádku do cíle. Na občerstvovací stanici si nezapomínám vzít další iontový nápoj, vodu a kousek banánu. Až po 20 kilometru začínám pociťovat drobnou námahu srdečního svalu, ale v návalu euforie si udržuju tempo. Když se začínám blížit do centra města, tak najednou po 200 metrech probíhám cílem a zjišťuju, že ukončuju 18. den běhu, který byl naplánován pro ukončení 6. týdne přípravy půlmaratonu.

Závěrem

V cíli závodu obdržím pamětní medaili, na kterou si nechávám v zázemí vyrýt čas s výsledkem 2:09:25. Při čekání ve frontě se lidé bavili o tom, že průměrný běžec potřebuje ke zdolání půlmaratonu udělat zhruba 17.216 kroků; celkem závodilo kolem 6.200 běžců, z toho tvořily 2/3 závodníků muži a zbylou 1/3 ženy a prvním závodník doběhl do cíle půlmaratonu s časovým výsledkem 1:00:17.

V zázemí si prohlížím předem připravené stany, které zde organizátoři umístily kvůli minulému ročníku, protože právě tady zhruba 50 účastníků skončilo na kapačkách v důsledku přehřátí organismu. Pro zahnání hladu si dávám speciální regenerační formuli určenou po výkonnostní fázi tréninku, vyzvedávám si v šatně svoje věci a odcházím pěšky na vlakové nádraží. Domů se vracím s příjemnými zážitky a se svou první pamětní medailí z půlmaratonu.

Na následujícím půlmaratonu v Moravském krasu (Blansko) jsem si vylepšil osobní čas na 1 hodinu a 46 minut. Tohoto zlepšení jsem dosáhl za pomocí Tabatova tréninku, který je pojmenovaný podle japonského profesora Izumi Tabata. Podstata tréninku spočívá v tom, že se provádějí tzv. Tabatovy intervaly, kde se vzájemně střídá technika 20 vteřin vysoce intenzivního běhu (sprintu) a 10 vteřin odpočinnku po dobu 4 minut.