KVASÍCÍ DUŠE
Literatura > Poezie
KVASÍCÍ DUŠE
Hačá na kroužku
komínu okraji
nožkami klimbá
ruky si třímají
proutkem
hromosvodu
Úst koutky
o zoubky
ve vichru cukají
Oči má skelnaté
a ouška schlíplá
Vlasy jsou větrné
nosánek blimbá
Otázkou
mračí se
otázkou
durdí se:
"Dyť zarodila se nám
od slépky vajčka
churavá kočička -
proč jen já
su světu
tou starosťí celičká?
To Micí je mokvaté
žere jen kapradí
zelenou travičku
chřastavý karfiól -
maso ji nevoní
ptáků se leká
myší se děsí
od játříček prchá
Už z ní mám
běsy i třesy!
Bude to asi
dost
falešná mrcha!
Včíl hiphópem naroste
do mých paží hřídel
a s čoudem odlétnu
pro radu -
jak štika Ohnívák -
s pomocou
kríděl"
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Kai- 3 bodů
- 1 komentářů
- 1 hodnocení
- 25. září 2017, 08:38
- 1054 zobrazení
- 0 oblíbené
-
