N A T Á L I E
Literatura > Vícedílné
N A T Á L I E
kapitola 1.
Probudil se ve dvě hodiny odpoledne.
Byl to čas, kdy byl navyklý běžně vstávat.
Tedy - většinou. Pokud měl v zaměstnání
den předtím jednou týdně volno, pospával
vcelku běžným způsobem, což vypadalo,
že šel spát kolem dvanácté a vstával kolem
sedmé.
Ale šest dnů v týdnu "pracovně" upadal
do postele kolem páté ráno a probouzel ho
potom budík, tak, jak si ho nastavil, popřípadě,
jak ho dál posouval během dopoledne.
Váhavě otevřel oči. Do hotelového pokoje
dopadal právě mihotavý stín. Pohrávala si
s ním vlající ošumělá záclona, se kterou si
zase pro změnu lehce mátožil větřík, který
v sotva znatelných závanech pronikal
nedovřeným oknem z ulice.
To všechno bylo vlastně úžasné. Jarní vůně,
pokřikování sousedek na dvorku, troubení
aut pod okny, mlácení popelářů s popelnicemi,
vůně ze stánku s nadívaným pečivem. Patrně
do něj přidávali i cosi asiatsky sveřepého,
protože to místy zavánělo velice bujnou
fantazií.
Posadil se na okraj postele a zahleděl se
na obrázek na nočním stolku. Na tváři se
mu objevil náznak úsměvu.
Ozvalo se zabouchání na dveře.
Ztěžka se nadechl a - mohlo se zdát, že
výdech přišel až po jeho smrti - "Jo, už
vstávám. Hned budu dole."
Připotácel se ke skříni, vytáhl první věšák
a oblékl na sebe vše, co bylo jeho součástí
z předešlého hudebního večera. V rozespalosti
si ani neuvědomil, že to byl vyhlášeným módním
výtvarníkem pečlivě navržený polooblek,
ve kterém nejen minulý týden členové kapely
denně vystupovali - pomalované zelené tričko,
červené džíny a do zlatova flitrovaná vestička.
Ale co, pomyslel si, když se zastavil u zrcadla
v předsíňce, jdu jenom na snídani.
Na spodní straně jeho opáleného krku nepěkně
bíle svítila široká jizva, kterou si přivodil
v dětství pádem se stromu na nedbale opřenou
strýcovu kosu. Nebýt pohotového dědečka
a jeho maratónsky běžecké výdrže, určitě by
vykrvácel.
Zamířil zpátky do pokoje pro to nejdůležitější -
kolem krku si omotal červený šátek.
Byla to vlastně už pěknou řádku let taková jeho
umělecká image. S ním vystupoval, fotil se, chodil
plavat, usmíval se v televizi a dokonce jednou
i zazářil na jakýmsi mítinku s jakýmsi prezidentem
kdoví čeho.
Když vcházel do sálu restaurace, prostor
byl zdánlivě prázdný. Zarazilo ho to - jako
u suchánků, pomyslel si nevyspale. Popošel
stranou - za bytelným sloupem uviděl čtveřici,
která bohužel k jeho stavu, nebyla z pohádky.
Kolíbal se místností. Letmo se při vlání pozdravil
s Béďou, hotelovým číšníkem, který si právě
opět krátil čas pročítáním novin, kdoví z jakého
vydání. Zamířil ke stolu, který byl rafinovaně
ukrytý přímo mezi sloupem u velikého okna
na konci místnosti.
No jistě, zase mají tady ty svoje šlapky, napadlo
ho, a poškrábal se na obočí. Šéf a podšéf!
Oba právě něco jistě zajímavého vyprávěli
dvěma rozchloupaným slečnám, a všichni
přitom vypadali, že se velice napjatě baví.
Posadil se a vzal zapálenou cigaretu, která
se opírala o okraj popelníku. Na poslední chvíli
si všiml, že má na okraji zarudlé skvrny. Temně
rudé skvrny. Tázavě pohlédl na Viktorii.
"Jen si potáhni", mrkla a rukou protáhla gesto,
jakože - jen si dej hochu! Jako by si přehrávala
etudu ke zkouškám na kdovíjakou dramatickou
konzervatoř.
Pohlédl rychle na druhou dívku, kterou právě
zahlédl poprvé v životě.
"Jo, ta je moje", svěsila nenuceně koutek úst.
"Díky", také se zašklebil - nakonec, proč ne,
víceméně se obyčejně tak nějak šklebili
v podvečerním znuděném prostředí všichni.
"Tak, co to bude?", zatvářil se pikolík Béďa.
"No, Béďánku, večer máme volno, tak si nás
všech pět posnídá pětici řádných laskavců
a pětici skotské. A jednu - taky obrovskou,
ostrovní, pochopitelně i pro tebe", posadil
rozevláté ruce na ubrus stolu kapelník.
"S vodkou?"
Ozvalo se písklavé zakašlání, vizuálně skryté
za prostorným sloupem.
"Ale jo, jak jinak", otočil se od Bedřicha šéf.
Ostatní společnost ho zvědavě následovala.
Zpoza sloupu vyhlédla Monika.
Jenom její krokodýlí kabelka mohla mít tak
cenu padesáti tisíc.
(pokračování)
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Body od neregistrovaných
Autor
Kai- 3.4 bodů
- 2 komentářů
- 1 hodnocení
- 1 hodnocení neregistrovanými
- 04. září 2017, 08:39
- 660 zobrazení
- 0 oblíbené
-
