HRDLIČKO SIVÁ!

HRDLIČKO SIVÁ!

Šustot božských křídel
blíží se již trylkem
jitrem tichým:
   Cukrů, cukrů
   cukrů -
pozdrav se snáší
Na koho mým
dvorkem
své nitro práší?

Na slepičku kropenatou
na králíky v ohradě
na želvičku
blátem kluzkou
na kohouta
v zahradě?

Na valouny kamení
na písek
v kotci prasátek
na ovečky
vlnou křivé
na škádlení
koťátek?

Na psa Ríšu
co pod sebou
má šíšu?

Ne -
jistě to bude
žirafa strakatá
protože je
      nejvyšší 
      a srdce má
              ze zlata