MUŽI VE ŽLUTÉM - 3.kap.
Literatura > Vícedílné
MUŽI VE ŽLUTÉM
3.kapitola
Nenadálý pracovní brífing skončil tak
rychle, jako neobvykle začal.
Chlapci se pomalu vytráceli z místnosti,
pomalejší krok se jim zrychloval - až se
téměř rozběhli do - patrně - radostného
zaměstnání.
Někteří zamířili přímo k vlečce, zbytek
ostatních se dal do zahřívání strojů
v garážích.
Pepa se tradičně podíval na svoje hodinky.
"Hele, kámo, to bych dneska ani neřek,"
žďouchl do kolegy, který právě zápasil
se zámkem na veliké přepravní skříni,
"připadalo mně to jako obvyklá rozdávačka,
a zatím k nám šéf vedl řeč přes půl hoďky."
Vykládání kontejnerů probíhalo vcelku
tradičně - sem tam něco potřebovalo delší
čas, ale výsledky byl nad očekávání splněn
už s půlhodinovým předstihem.
Dívka ležela pevně připoutaná k šedému dnu
jakési koupelnové vany. Nebyla to vlastně
klasická vana, byla to obrácená vana. Dnem
vzhůru...nebo to bylo něco úplně jiného -
například převálcovaná kadeřnická židlička?
Kolem ní se vznášela jen samá zlatavá
barva. Ta se tříštivě vlnila a po zlomcích
se rozplývala až kdesi nad pomyslným
obzorem. Místy to okouzlení klesalo a vlaze
hladilo její opálené čelo.
Téměř nahá a lahodně do chřoustava připečená
postava se tak vlídně zapojila do podvědomého
boje se svázanýma rukama i nohama, i na
vlastní zápas s krkem obepnutým jakýmsi
řemenem z vlnících se háďat. Patrně to byla
obyčejná a pečlivě rozřezaná chřestýší
mláďata, rozhodla se.
Před jejím pohledem vyrostl náhle smělý
obraz.
Vedle něj se po chvíli objevili další.
Když zaostřila zrak, připadala si, jako na
fotbalovém stadiónu při rozhodujícím utkání
sezony. Kolem postávali snad tisíce zvědavců.
Patrně však zbývalo do konce utkání jen několik
vteřin a stav byl stále pro domácí skvělý.
Aha - pomyslela si, dneska nebudou žádný
penalty.
Tak penalty to opravdu nebyly, ale právě
v tom okamžiku se kolem ní, jak by si ulevil
ubohý burlagič, rozespívaly v čilém pracovním
ruchu výkonné stavební stroje.
Přepadl ji vjem, že uprostřed nedozírných
závalů písku pojíždějí bagry, nákladní auta,
různé druhy domíchávacích zařízení, cisteren,
mechanizmy na jádrové vrtání nebo rozličná
zvedací zařízení.
"My protestovat vaše výstavbové mechanizmy,
vy rozumíte mi?", uslyšela za sebou chraplavě
povědomý hlas. "My pro vás chystat skříně na
doma, na - jak vy říkáte, na Mars."
Jemně pootočila hlavu a levým okem spatřila
zbytky muže, který měl kolem čela obtočenou
kropenatou pásku se třpytivým nápisem, kterému
nerozuměla. Byly to jakési tečky, čárky, obloučky.
Ne, ta páska byla zakrvácená, zjistila, když si
prodloužila ruku a zvědavě si s mazanicí pohrála.
Ústa se objektu kostrbatě klátila se strany
na stranu, vypadalo to, že jen tak nějak žádají
o pomoc, ale dívka slyšela stále dokola něco jiného:
Budeme a budeme.
Tento útvar proplouval, připoutaný k lesklé formě,
která byla patrně zvláštním igelitem potaženou
houbou na omývání automobilů.
Zatřepala hlavou.
Podivná scéna ji ovšem rázem vrátila k ještě
podivnějšímu sdělení: chiméra se nad ní skláněla
s hranatým, jehlovitým přístrojem - panebože!,
vydechla - tato masa nemasa je přece ta, která
se jí nedávno zmocnila na silnici do města.
Náhle se nad Jožinem objevila téměř lidská
hlava: "Neboj se, brácho, ale budeš tady muset
ještě pár let zůstat!", zašeptal jemně přízrak
a rozplynul se jako nějaká příliš zažloutlá mlha.
(pokračování)
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Body od neregistrovaných
Autor
Kai- 3.8 bodů
- 2 komentářů
- 1 hodnocení
- 2 hodnocení neregistrovanými
- 10. května 2017, 09:06
- 867 zobrazení
- 1 oblíbené
-
