ČTYŘI BARVY DUHY - 1.kapitola
Literatura > Vícedílné
ČTYŘI BARVY DUHY
1.kapitola
"Ty, Dany, to se mně moc nezdá."
"Máš asi pravdu - nám taky ne", poznamenal
mladík, který létal na levém křídle a rozhlédl
se po ostatních ze čtveřice pilotů, kteří stáli
v kruhu kolem. Souhlasně přikyvovali hlavami.
Nakonec se dohodli, že v sestavě na poslední
chvíli už dneska nebudou nic měnit. Žádný
závěrečný rozlet, ani překvapivé vývrtky při
průletu před diváky.
A zatímco se letiště zaplňovalo masami
návštěvníků, chlapci se skočili převléknout
do lesklých leteckých kombinéz. Šatnou se
zavlnily barvy zelená, rudá, modrá a žlutá.
Hlasatel oznamoval další seskok parašutistů,
po půl hodince akrobatickou sestavu starého
vojenského dvojplošníku, nakonec před vlastním
vyvrcholením i ženu zavěšenou chvíli pod křídlem
válečné Cataliny. Při tomto odvážném čísle
skoro vypadala, jakoby se chystala co chvíli
ponořit do vln nedalekého oceánu. Jenže, to by
musel hydroplán letět alespoň v jiném azimutu
a hlavně tak o padesát metrů níž. A také by se
musel ředitel leteckého dne nějak domluvit
s předsedou yachtařského klubu, aby vydal
patřičné pokyny k vyklizení přístavu. Na hladině
bylo lodí, jako much na přeplněné mucholapce.
Diváci olizovali v parném dnu kornouty zmrzliny,
dalekohledy šly z ruky do ruky, děti užasle
pokřikovaly a vůbec, všude kolem vládla
slavnostní nálada sobotního dopoledne.
Za obrovským hangárem se roztočily motory
čtyř nablýskaných XP-135. Svistavé otáčky
zanikaly v lomozu letounů, které obratně
vyplňovaly program přehlídky.
Po chvíli se už proudová letadla řadila do
vzletového útvaru na vzdáleném konci.
"Dráha Levá 5D, start povolen", zaznělo do
sluchátek vedoucího čtyřky.
Motory poctivě zaduněly a stroje se pozvolna
rozjely po dráze.
Spořádaně, jako způsobné včeličky, se těsně
před koncem runwaye odlepily a zamířily nad
rozkvetlé louky a poté i zalesněnou krajinu na
západní straně letiště.
Diváci dole na zemi byli jako u vytržení.
Klidně by se mohlo říct, že téměř většina
obyvatel blízkého San Diega vzhlížela k obloze
a pochvalně nad mistrovstvím letců pokyvovala
hlavami.
Vrchol leteckého dne nenechal snad nikoho
na pochybách, že piloti jsou skutečnými
mistry v oblacích. Tito čtyři chlapíci se motali
po obloze, jako spořádaná pírka, až zrak
přecházel. Symetrické výkruty, stoupání,
vývrtkovité střemhlavé průlety, směsice barev
z dýmovnic - a nakonec, všichni zatajili dech.
Letouny z výšky tak dvou kilometrů prudce
zamířily téměř kolmo k letištní ploše.
A dopadly v domluvených rozestupech
přímo na betonovou plochu.
Ozvaly se výbuchy, výkřiky zmatených
a vyděšených návštěvníků, do prostoru
se rozprostřely ohnivé koule propojené
se záblesky a chuchvalci černého dýmu.
Od hangárů i dispečerské věže se po chvíli
teatrálně rozezvučely sirény místních hasičů.
Z reproduktorů rozestavěných po letišti
se náhle ozvala veselá, jakoby spartakiádní
hudba.
A přesně v tom okamžiku se z ohně a kouřových
clon vynořila čtyřka pilotů v barvách zelené, rudé,
modré a žluté. Rázně elegantní vojenskou chůzí
mířili k dezorientovaně pobíhajícím divákům.
Letištěm se nakonec, jako všeobjímající mexická
vlna, do široka rozezněl bouřlivý potlesk.
Hasičské vozy zacouvaly zpět do garáží
a návštěvníci se s vytasenými propisovačkami
vrhli s prosbami o podpisy na hrdiny tohoto dne.
(pokračování)
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Body od neregistrovaných
Autor
Kai- 6.4 bodů
- 3 komentářů
- 2 hodnocení
- 1 hodnocení neregistrovanými
- 10. března 2017, 09:04
- 844 zobrazení
- 0 oblíbené
-
