D O V O L E N Á
Literatura > Vícedílné
D O V O L E N Á
První frontičku vystál v supermarketu u vozíků.
Pak se projel obchodem tam a zase zpátky. A zase
tam. Kupující do něj občas vráželi, až ho pomalu
přecházela trpělivost. No nic, pomyslel si, udělám
to jinak. Nasypal si do igeliťáčku několik housek,
v uzeninách přidal dva druhy salámů a prodíral
se k jedné z pokladen.
Vyčkal si další veselou čtvrthodinku.
Konečně byl volný.
Ale, ne...musím ještě koupit čočky proti slunci -
v Karibiku bude jistě pálit festovní zoncna. To nebude
žádnej prýgl!
A tak zamířil do drogerie z druhé strany rozměrného
nákupního centra.
Netrvalo dlouho, po třech hodinách se vrátil do hotelu.
Měl nejvyšší čas. Sraz všech výletníků byl v pět
hodin odpoledne před letištní halou.
Ještě, že si nakoupil svačinku!
Nakonec měl štěstí. Posadili ho na měkké sedátko
u okna, takže měl přes mohutné křídlo eroplánu
jen málo narušený výhled na část letištní plochy.
Motory pracovaly, kabina se mírně zachvívala
a na čelní stěně se rozsvítila tabulka s nápisem,
aby se pasažéři připoutali. Z reproduktorů
se ozval hlas kapitána, který popřál všem
pasažérům letu AA 676 příjemný let.
Bylo bez několika minut přesně čtvrt na sedm.
Když se letounek pozvedl od dráhy a vlétl do
přízemních mraků, zmizely rázem chuchvalce
osvětlení pod nimi a z cestujících se postupně
začaly odlupovat zbytky cestovních horeček
a úděsných představ, co všechno zapomněli
doma ve skříních.
To měl muž v semišovém saku již dávno za sebou.
Zavřel unaveně oči a tvrdě usnul.
To bude určitě předběžná mořská nemoc, pomyslel
si, když potácivě vystupoval po lodním můstku vzhůru.
Nebo - že by to byly reakce na prášky proti strachu
z létání? Kolik těch kinedrylů vlastně v Praze a během
letu vlastně v polospánku spolykal?
Domy u přístavu se, když se za nimi ohlédl, vznášely,
jako na nějakém plovoucím polštáři. Vzpomínat na
cestu? Málem vrazil do dvou členů posádky, kteří
na návštěvníky okružní plavby už čekali při vstupu
na palubu.
Ale ten podivný stav jakéhosi mátožného plavání časem
ho rychle opustil, když za sebou konečně zavřel dřevěné
dveře luxusní kabiny.
Za okny začala krotce tančit lodní siréna. Jen třikrát
a velice krátce. Byl to takový ten vcelku až příjemný
zvuk přímo vjezdu do laskavého života. Dovolená -
čas nicnedělání a nových obzorů.
/pokračování/
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Body od neregistrovaných
Autor
Kai- 6.4 bodů
- 2 komentářů
- 2 hodnocení
- 1 hodnocení neregistrovanými
- 21. prosince 2016, 08:57
- 728 zobrazení
- 0 oblíbené
-
