A BUDE I STŘEDA
"My musíme bojovat za nezadatelná práva
svých klientů" - snažil se nekompromisně
obhajovat tuto bohulibou myšlenku - " jakoby
byli naši mandanti taktéž naprosto zdánlivě
nevinní", nedal se zviklat advokát, a rozhlížel
se sveřepě po záhadných výrazech kolem.
Nebyl ovšem ani naprosto u soudního
jednání, ani u posledního soudu.
"Nechte ho být", zaskřehotal hlas, ukrývající
se kdesi mezi květinami, "je tady nový... Já sem
taky zbytečně zachránila tolik opruzených - "
"Má pravdu slečna," vykřikl muž s bledou
lící. "Vždyť je tady opravdu nový!"
"Tak jo, a co má na srdci Broskvoň?", zeptal
se doktor medicíny, který se blaženě povaloval
na hliněném povalu.
Spodní i horní čelist se od sebe nepatrně
vzdálily. Ozval se mlaskavý souzvuk:
"Víte, tak jsem se už dlouho nenasmála", pravila
osůbka, co se kdysi rozmarně přecpala broskvemi...
a bohužel také současně i s peckovicemi
a nakonec i porcovacím nožíkem. A to ji dalo
neskutečně zabrat.
"Sousedka od vedle, byla to taková příjemná ženská,
chlastala a chlastala."
"No a co, kdo nechlastá?!", vykřikl rozdrobený
chasník.
"Drž si patra!", otočil se na něj dlouhostruně
ochlupený stařec s mlsným výrazem. "Já jsem
abstinent".
"Nechme toho, stejnokroji!", pohlédl na smetánku
bývalý ortopéd," dneska se hlavně pobavíme
o kopřivě... jak víme, zahlcuje nás od severu
po jih".
"Ale měla být na programu Adéla."
"Ta bude až zítra", zahalisily hlasy kolem.
"Ale Adéla se nacpala a sedla za volant..."
"Vykašli se na volant."
"Proč? Je takový přiměřený."
"Je většinou i umaštěný - "
"Taky jsou u bagřisek takový páky..."
"Partičko, omlouvám se, ale musím se vzdálit!",
od travnatého náspu se potácivě zvedl muž.
"Musím před svítáním ještě poklidit v márnici."
Oprášil si kolena, na kterých si odlehčeně
poklekával, a šmatlavě se vydal k historickému
stavení u brány hřbitova.
"Bože, nedovedu si představit, že bych s těmi
ducháčky měl trávit věčnost," kroutil hlavou
a začal si do kroku hlasitě pohvizdovat. Levou
rukou se přidal do rytmu melodie, nejprve
dirigoval - a pak i čím dál hlasitěji bubnoval
do konve na vodu, která se mu pohupovala kolem
těla.
Proto ani nezaslechl zesilující rachot, kterým
si těžkopádná řídící páka burácela, když mířila
v rotaci přímo do jeho vrásčitého čela.
Od letadla se, jak později zjistila vyšetřující
komise, nejprve odlomila mohutná křídla, pak
části trupu, části podvozku, vypadla okénka,
roztočila se výšková kormidla a nakonec
i mohutné motory buchly do kraje, jako sloní
dinosauři.