Méně je někdy více...

Literatura > Erotické / Sci-fi / Povídka

Zamýšlím se nad výrokem, jež použil spisovatel Bukowský, když prohlásil, že v podstatě první věcí, kterou poprvé v životě viděl při porodu, byly právě ženské nohy. Ve svých povídkách jednoznačně potvrdil, že se celý svůj život potom snažil u žen dostávat pouze nazpět.

Pokud opravdu vezmu v úvahu „psychologii i fyzickou stránku dítěte,“ tak miminko od narození vidí dobře předměty a tváře na vzdálenost 20 až 40 centimetrů. Navíc jeho zorné pole je omezeno jen asi na 20 stupňů do stran, což je také dáno kvůli nezralosti pohybového systému.

Sexy Shopping

V sexshopech samozřejmě hodně často narazíte na zajímavé exoty. V Brně jsem například zahlédl jednoho chlapáka u pokladny, který si kupoval kravičku, která vydávala při souloži různé zvuky.

Prodavačka: „Přejete si to zabalit?“

Zákazník: „Ne, děkuji. Já si tuhletu hračku kupuju pro svého pejska.“

Prodavačka: „Budete k tomu chtít lubrikační gel?“

Zákazník: „Samozřejmě, že ano.“

Z pohledu prodavačky bylo zcela jasné, jak prohlédla, že pán tuhle věcičku pro pejska nepotřebuje. Navíc ten lubrikační gel se k hračce pro pejska asi taky zrovna moc nehodí.

Ranní cesta vlakem

Ráno jsem se vydal na vlakové nádraží v Ivanovicích na Hané. V tom jsem zahlédl zaměstnance nádraží jak se snaží zachytit zahaleného kluka s kapucí na hlavě, který zrovna posprejoval jeden ze stojících vagónů nějaké grafitti.

Jenomže delikvent nechtěl být chycenej při činu, tak kvůli vlastní sebeobraně začal stříkat svými spreji na zaměstnance nádraží. Když si nádražák snažil protřít oči, tak mu sprejer utekl. Já jsem si posléze všiml, že zaměstnanec nádraží po tomto zákroku vzhledem ke svému zabarvení vypadá jako andulka vlnkovaná.

Bylo krásné sobotní ráno a já jsem se zrovna chystal vyrazit na jedno rutinní školení do Brna. Na vlakovém nádraží jsem se potom setkal s dalším adeptem na vzdělávání. Když nás kontroloval průvodčí, tak jsme naštěstí měli oba dva označenou jízdenku.

V tom si Dalibor vzpomněl: „Sakra, já jsem doma nechal rozpitej čaj.“ Tak mu k tomu dodávám: „Ještě, že jsi doma nenechal rozdělanou a načatou lehkou ženskou, protože čaj se zkazí a vylije. Taková děvka by ti zcela určitě ve tvým baráku nadělala mnohem větší brajgl.“

Na tomto školení jsme si čaj bohužel nevynahradili, protože ráno měli pouze kávu, tak jsme si mohli dát pouze židovský čaj obsahující vodu s cukrem. Odpoledne byly čaje sice zakoupeny, ale nefungovala elektřina, takže jsme si vychutnávali čaj za studena, kterému jsme pro změnu říkali skandinávský čaj.

Ve Výhodných knihách

Jednoho odpoledního dne si takhle vybírám knihy v prodejně Velmi výhodných knih v Brně, když v tom vidím chlápka, jak se baví s prodavačkou u pokladny:

„Mohla byste mi prosím podat ten katalog DVDček a knih?“

Chlápek si prohlíží předložený katalog a při tom zahlédnu jeho úchylácký pohled s návrhem:

„Tak já bych si vzal ty Tatínkovy holčičky.“

Chlapák ze Stodůlek

V našem městečku se vytahoval jeden rodák ze Stodůlek s tím, že toho ve svém životě vyfetoval tolik jako Ozzy Osbourne s kapelami jako Black Sabbath nebo Roling Stones. Po několika vypitých pivech mu místní dali ve staré cihelně pořádnýho šluka z „dýmky míru.“ Jako bonus ještě navíc obdržel papírek s LSD.

Po tomto skvělém nášupu náš mistr ve smahu začal brečet a honit si u toho svoje scvrklý péro. Potom vykřikoval něco ve smyslu: „Já miluju svoje sestry, miluju svoje sestry.“ Když ostuda, tak semozřejmě pořádná!!! Chlapec by se měl držet zásady: „Pít do polipita a fetovat do polosyta.“

Když mu bylo čtrnáct let, tak se nám chlubil, že ho napadlo vložit si svého čuráka do ústí saní vysavače. Pokračoval v tom hodování celé měsíce, když přes zvuk vysavače neslyšel přijít svoji matku, která ho našla totálně nahého se ztopořenou kládou v ústí vysavače na pokraji orgasmu.

V současnosti je z toho všeho hrozně moc smutný, protože nyní je jeho penis větší a nevejde se mu do sací roury.

Roste počet advokátů

Shrneme si to rovnou. Podle součtu České advokátní komory bylo v roce 1990 v ČR celkově 1.117 advokátů, v roce 1995 jejich počet vzrostl na 4.969, v roce 2000 potom na 6.207. V roce 2006 se počet advokátů pohyboval v počtu 7.687, aby se v roce 2012 jejich řady rozrostly na 9.526 advokátů.

Pokud se máme zamyslet nad tím, kdo tyto lidi bude živit, tak to budou zřejmě zcela určitě obyčejní lidé. Stáčí jen, aby se v tomto Debilisku (Česku) vyráběly jen docela umělé problémy nebo vytvářely zbytečně dlouhé soudní průtahy, které potom zaplatí jejich klienti.

Můžete se sami sebe zeptat, jestli neregulovaná ekonomika nebo vlastní střechu nad hlavou?

Občanská korupční participace

Pokud máte v úmyslu v malé obci či městečku vyhrát komunální volby, tak nezapomínejte, že v těchto oblastech se lidé dobře znají a každý krok, který zastupitelstvo uskuteční se okamžitě projeví.

Je to zcela jednoduché. Stačí nasypat nějaké finanční prostředky různým spolkům, které v podstatě fungují podobně jako neziskové organizace. Tak například fotbalistům zakoupit sekačku na trávu, volejbalistům nakoupit balóny a sítě nebo hasičům požární hadice.

Pokud jste podnikatel, tak si tyto dárečky odepíšete z daní. Pokud nejste podnikatel, tak stejně využijete dotací z kraje. Opozice bude potřebovat deset procent na tyto dotace, ale samozřejmě z rozpočtu města. Uděláte to tak, že jim zkrátka nic nedáte.

Tímto machiavellským způsobem vyřešíte některé zbytečné náklady za politický marketing a vlastní svědomí si ulehčíte tím, že máte zaručenou nepřímou participaci občanů na korupci, protože si Vás z vlastního prospěchu přece zvolili.

Asistovaná soulož

Na baru jeden z hostů říkající si zřejmě Popper, který studoval sociální studie říkal druhému: „Podívej asistovaná soulož je, že když třeba hodně duševně postižená osoba leží na lůžku, tak zdravotní sestra zůstane v místnosti, když je méně postižená, tak sestra počká na chodbě.“

Zřejmě z vlastní zkušenosti ještě dodává: „Potom dojde sexuální asistent, opíchá všechny chovanky a dostane za jednu, možná za všechny třeba tři stovky. Samozřejmě se tohle napíše jako umývání oken. Výhodou je, že chovankyně jsou potom klidnější, zbytečně se nenavážejí do personálu a neházejí po něm židle.“

Pomáhat a chránit

Někdy zkrátka lidé volají kvůli nesmyslům nebo si z policejních orgánů dělají srandu:

Volající: „Dobrý den, linka 158? Chtěla bych Vám oznámit, že mám doma mimozemšťany.“

Policie: „Nedělejte si z nás srandu!“

Volající: „Nedělám si z Vás srandu. Oni mi nevadí, ale vadí mi to, že jim musím neustále vařit.“

V terénu naopak policisté řeší konflikty s agresivními jedinci:

V jednom případě se policisté snažili uklidnit agresivního vozíčkáře, jehož dovednosti, tzv. skills by se daly charakterizovat na úrovni – agresivita sto procent a bojovnost nula procent.

Vozíčkář dělal rutiku a urážel policisty ve službě. Jeden z policistů jej napomenul a agresivní invalida po něm hodil svoji umělohmotnou protézovou nohu. Z tohoto důvodu raději nikdy nepodceňujte invalidy.

Uznávám, že policisté to ve službě s opilci a agresory nemívají lehké. Z toho důvodu si budu raději vychutnávat klid a vykonávat pouze povolání nočního hlídače

Kriminálem ke svobodě

Mnoho lidí kvůli nadměrnému času strávenému v práci trpí deficitem denního světla. Kvůli tomuhle právě u lidí dochází k příznakům a obtížím jako třeba zvýšená únava, apatie, růst tělesné hmotnosti a bolestem hlavy. Tyto příznaky bývají označovány za syndrom SAD.

Vězni v kriminálech mají samozřejmě předepsaný denní limit světla. Proto jim nejsou odpírány vycházky na dvorech a z hlediska norem jsou na tom mnohem lépe než lidé v práci. Pokud někoho napadne tuto výhodu závidět vězňům, tak dodávám, že navíc nemusejí platit nájem, hypotéku ani jídlo.

Méně je někdy opravdu více!!!