WENN ICH LIEBE...
V cimbuří
z těch provětraných kvádrů
se historické hříčky snoubí
Pod odkasaným vrchem
v té
minulosti loubí
si žertem hnědne obilí
a červená se mech
tam netopýrům co chvíli
se láme z hrdel vzdech
V tělech kolem rákosu
u šavlového nánosu
je slyšet půtek vzlyk
mohutných šelem
dusot
i vyzývavý ryk
Vždyť korouhve šumí
a vláčí se staletí
- a nedají si pokoje
chtějí se slýchat
ve stoje
nebo zadusaní?
Nebo oboje?
Zříceninou kraluje
jen déšť
či modrá obloha
padáčky sněhu
vichr či bezvětří
nebo
čísi záloha?
K tomu katafalku
všehnoje
a všerůží
rozmarné zástupy
míří
máme tu slastné
prázdniny
dovolené
- či tam toho -
sladké jmeniny