Jde to Dobré Wow!

Vývoj finanční správy

Literatura > Citát / Krimi / Poezie

Úvod

 

Určité rozdělení mocí existovalo již ve starověkých republikách a městských státech. Nejstarší systémy veřejné správy existovaly nejdříve v mimoevropských státech v nichž existovaly příznivé podmínky pro větší koncentrace obyvatelstva. Byl to například Egypt, Babylonie,Asýrie, Ćína, Indie. V období raného středověku stál v čele státu panovník, který současně nejvyšším velitelem a nejvyšším soudcem. Správu vykonával prostřednictvím členů své družiny. Panovník jim do dočasného držení propůjčoval určité území v němž jeho jménem vykonávali správní činnost, z níž mohli být kdykoliv odvoláni. V souvislosti s upevňováním vnitřní stability jednotlivých státních území docházelo ke vzniku prvních dvorských úřadů. Například úřad : Komorník – správce finančních důchodů panovníka. V průběhu raného středověku se ve všech evropských státech státech vytvořily základy ústřední státní správy. V 18. století se začaly prosazovat snahy o rozdělení mocí. Po roce 1918 se prosadila myšlenka suverenity lidu. Proto se také změnila koncepce státní srpávy. ( Adriana Švecová, Dějiny štátu, správy a súdnictva na Slovensku ).

 

Stručná historie

 

Rakouská správa

 

Vytváření základů moderní státní správy probíhalo již v osvícenství. V průběhu druhé poloviny 18. století byla postátněna zemská a krajská správa. V roce 1848 v důsledku zrušení poddanství ztratil opodstatnění starý správní systém, kde veřejnou správu vykonávaly v první instanci patrimoniálníúřady nebo magistráty. Nová organizace postátněné veřejné správy vstoupila v platnost 1. ledna 1850. Dne 17. března bylo ustanoveno první ústavní odpovědné ministerstvo. Ministerstvo říšských financí bylo ustanoveno vedle předlitavského a uherského ministerstva a spravovalo finanční záležitosti společné pro celou monarchii. Došlo tím ke sjednocení ústřední správy přímých a nepřímých daní. Ministerstvo financí se stalo třetí a nejvyšší instancí ve finančních věcech a nejvyšší hlavou všech finančních úřadů. Jeho působnost byla zpočátku mnohem širší a zahrnovala všechny záležitosti týkající se správy státního majetku a všech státních příjmů a výdajů, které nebyly výslovně přiděleny jinému ministerstvu. Do roku 1868 bylo nejvyšší instancí báňské správy, do roku 1862 vykonávalo vrchní správu pošt a telegrafů, vrchní správu státních železnic, správu státních lesů a statků a státních dolů. Ministerstvu financí byly podřízeny zvláštní úřady s působností pro Předlitavsko. Na úseku státních úvěrních papírů se jednalo o Ředitelství státního dluhu. Centrální správou tabákového monopolu se zabývalo Ředitelství tabákové režie, loterijními úřay se zabývalo Ředitelství loterijního důchodu. Dále se jednalo o Hlavní mincovní úřad, Generální zkušební úřad, Hlavní puncovní úřad a generální ředitelství pozemkového katastru.

 

Právním podkladem nové organizace veřejné správy se stalo císařské nařízení z 26. června 1849.

( Karel Schelle, Význam roku 1848 pro vytvoření moderního státního aparátu, str.16 ).

 

Okresní finanční ředitelství zahájila činnost v roce 1856 místo předchozích kamarálních správ. Také finanční ředitelství byly organizovány podle osobního principu, stejně jako ministerstva. Celá pravomoc byla svěřena výlučně přednostovi. Okresní finanční ředitelství byla první správní instancí ve věcech nepřímých daní, cel a státních monopolů, poplatků a správy státního majetku. Nepříslušela jim správa přímých daní. V trestním důchodkovém řízení působila finanční ředitelství

jako vyšetřovací úřady. U menších přestupků mohla upustit od trestního stíhání. Od 90. let se při nich vytvářela technická finanční kontrola pro zdaňování lihu, piva, řepného cukru a minerálních olejů. Byla zřizována oddělení pro kolky a bezprostřední poplatky, pokud to nebylo náplní práce berních úřadů. V některých větších městech vznikly zvláštní úřady pro vyměřování poplatků. Vznikaly také speciální poradní sbory pro zdanění piva.lihu, cukru a minerálních olejů.

 

Státní příjmy se členily na přímé daně a tzv. Důchodky. Ke třem starším přímým daním – pozemkové, domovní a výdělkové přibyla patentem z roku 1844 daň z příjmu označovaná také jako daň důchodová.V roce 1898 nabyla účinnosti reforma osobních daní při které došlo ke zrušení dřívější výdělkové daně a daně z příjmu a namísto nich byly zavedeny nové výnosové daně – všeobecná daň výdělková, výdělková daň podniků povinných veřejně účtovat, daň rentová, osobní daň z příjmu a daň z vyššího služného.

 

Dalším zdrojem státního příjmu byly tzv.důchodky - příjmy plynoucí z nepřímých daní, z monopolů a regálů, z cel, z tax a poplatků. Význam nepřímých daní vzrůstal se vzrůstem předmětů, které byly daní postihovány. Byly to hlavně spotřební daně z lihu, piva, vína a moštů, masa, řepného cukru, minerálních olejů a další. Patřila sem i tzv. spotřební daň na čáře, která se platila pouze v tzv. uzavřených městech – v českých městech jen Praha a Brno. Monopoly a regály spravovalo ministerstvo financí. Byly to monopoly solní, tabákový, střelného prachu a umělých sladidel, regály loterní a mincovní. Znamenalo to výlučné právo státu k těmto činnostem. U cla se jednalo prakticky jen o dovozní. Vývozní se uplatňovalo jen minimálně. Poplatky a taxy byly pouze doplňujícím zdrojem příjmů.

 

Správa přímých daní patřila od roku 1850 nově vzniklým Okresním hejtmanstvím. Pro jejich správu byly určeni berní inspektoři. V hlavních zemských městech byly za tímto účelem zřízeny samostatné úřady. V Praze a v Brně berní administrace a v Opavě místní berní komise. Okresní hejtmanství byla v této oblasti instančně podřízena zemským finančním úřadům. Bylo jim svěřeno vyměřování domovní daně, výdělkové daně a později daně z příjmu.

 

V roce 1855 došlo v souvislosti s neoabsolutismem k reorganizaci politické správy a působnost orgánů první stolice v oboru přímých daní byla z velké části přenesena na obnovené krajské úřady a ve Slezsku na nově vzniklou zemskou berní komisi. Působnost zůstala krajským úřadům do jejich zrušení. Což bylo na Moravě v roce 1860, kdy ta funkce přešla na nově vzniklé berní komise.

 

Další změny nastaly v roce 1868 kdy se opět měnila organizace politické správy. Správa přímých daní byla svěřena nově vytvořeným okresním hejtmanstvím, kde se jí zabývali zvlašť ustanovení úředníci ( berní referenti, berní vrchní inspektoři a berní inspektoři ). Ti byli podřízení zemským finančním úřadům. Společně s pomocným personálem tvořili berní referát okresního hejtmanství. K vynucování úhrady nezplacených daní byli zřízeni berní exekutoři.

 

V roce 1898 v souvislosti se zákonem o osobních přímých daních vznikali nové orgány pro správu některých přímých daní – tzv. Komise. Například Komise všeobecné daně výdělkové zjišťovala výnosnost živností a zaměstnání a určovala berní sazbu. Odhadní komise se věnovali určování daně z příjmů. Také existovaly odvolací komise, které se zabývali odvoláními daňových poplatníků proti výši daní atd.

 

Celní úřady, které také patřily do finanční správy byly v té době ve stavu v jakém vznily v polovině 30. let. Podle svého oprávnění se dělili na hlavní a vedlejší. Kromě cel někdy vybírali i jiné dávky. Celní úřady byly zpravidla podřízeny okresním finančním ředitelstvím nebo finančním inspektorátům. Některé hlavní celní úřady první třídy spadaly pod zemské finanční úřady.

 

V roce 1842 došlo ke sloučení důchodkové a pohraniční stráže a vznikla finanční stráž, která podléhala finančním úřadům. Úkolem bylo bránit přestupkům a napomáhat výkonu opatření finančních a celních úřadů. V obvodu zemského finančního úřadu byla celkem rozděleným podle okresů. Dohled nad jejich činností vykonávali v rámci jednotlivých zemí vrchní inspektoři finanční správy. V případě okresů inspektoři finanční stráže.

 

Zemské pokladny soustřeďovaly peníze od berních úřadů. V Opavě byla zemská výplatna, v Brně Finanční zemská pokladna, v Praze Zemská hlavní pokladna, ve Vídni Státní ústřední pokladna a ministerská výplatna.

 

Pomocnými a výkonnými orgány finanční správy se staly berní úřady. Zřízeny byly v roce 1850. Jejich obvody byly berní okresy, které se v podstatě kryly s okresy soudními. Jejich úkoly ve statutárních městech většinou vykonávaly magistráty.

 

Vznikly také finanční prokuratury. Měly sídlo v Praze a v Brně. Zřízeny byly v roce 1851. Původně vznikla také v Opavě. V roce 1860 byla přeložena do Brna. V době vzniku byly podřízené zemským finančním úřadům. Od roku 1898 ministerstvu financí. Byly to právní zástupčí a poradní orgány pro všechna odvětví státní správy. Zastupovaly stát a jiné veřejnoprávní subjekty před soudem ve sporných věcech a ve správním řízení. Jejich činnost řidil finanční prokurátor odpovědný za chod úřadu.

 

Správu státní měny měny měla na starosti Rakouská národní banka. Od roku 1878 Rakousko – Uherská banka, která byla cedulovou pro celou říši.

 

V říjnu 1918 se vídeňská vláda pokusila zachránit říši přetvořením na federativní svaz národních států. Císařským manifestem z 16. října 1918 byla nabídnuta národům Předlitavska plná autonomie a přetvoření státu ve federalizovanou monarchii. Tímto došlo k faktické legalizaci Národních rad, výborů a postupnému přebírání moci těmito orgány.

 

Československá správa

 

V den vyhlášení samostatnosti Československého státu byl vydán zákon č.11 z roku 1918, o zřízení samostatného státu Československého schválený na schůzi pléna Národního výboru v Praze. Zákonem č.11 z roku 1918 ( Recepční zákon ) byl o právní soustavy Československa převzat obecní zákoník občanský ( ABGB ) a knihovní zákon ( č.95 z roku 1871 Sb.). Následně bylo zákonem

č.2 1918 Sb. Zřízeno 12 nejvyšších správních úřadů, později přejmenovaných na ministerstva, na základě usnesení vlády ze dne 18. listopadu 1918. Tímto zákonem byl také zřízen Úřad pro správu finanční. K jmenování první vlády došlo 14.11. 1918 a finance tak začalo řídit ministerstvo financí. To mělo nepřímý dohled na celé státní hospodářství protože k některým úkonům byl nezbytný jeho souhlas.

 

Československo převzalo jak rakouský daňový systém tak i uherský. V obou systémech byly menší rozdíly v sazbách a v existenci některých přímých daní. Na konci roku 1921 byl daňový systém v podstatě sjednocen. Existovaly daně z příjmu( důchodová ). Dále daně výnosové – pozemková, domovní daň třídní a činžovní, všeobecná daň výdělková. Dále existovaly daně Slovenské -daň báňská, daň ze zbraní a lovu.

 

V roce 1927 byl vydán zákon č.76. Sjednotil daňový systém. Nepřímých daní se mnoho netýkal a jejich úprava čekala až do roku 1948.

 

Československo sice převzalo zákony a správu R-U, ale bylo jasné, že systém je třeba reformovat. Snahy o reformu finanční správy existovaly již v době monarchie. Zabývala se tím Rakouská komise pro správní reformu. Dokonce zpracovala i návrh reformy. V Československu byly následující důvody : jiný systém na Slovensku ( a také ZakarpatskéUkrajině, o roku 1922 se vybíraly daně podle Uherských zákonů, vybíraly je obce a orgány municipální správy ), nárůst agendy finančních úřadů, nové daně – z obratu a z přepychu.

 

Protože stále klesal výnos daní byl při ministerstvu financí zřízen Ústřední inspektorát. Jeho úkolem bylo zabránění daňových úniků. Jako další ústřední finanční úřady existovaly : Ředitelství státního dluhu, Ústřední státní pokladna, Ústřední ředitelství tabákové režie, Ředitelství státních loterií, Ředitelství státní mincovny a další.

 

Nižšími finančními úřady státní správy byly : finanční správní úřady ( tzv. vedoucí finanční úřady ) a finanční úřady výkonné. Mezi nimi a ministerstvem byla zemská finanční ředitelství v Praze a Brně a finanční ředitelství v Opavě ( všechna byla tzv. druhou instancí ). První instancí ( přímé a důchodové daně ) byly berní správy. Ty vznikly v roce 1919 oddělením od politické správy z berních referátů okresních úřadů. Jejich obvody odpovídaly prakticky obvodům okresních úřadů.

Nepřímé daně – spotřební, monopoly a poplatky spravovaly okresní finanční ředitelství. Pro polatkovu agendu byla oddělení v Praze a v Brně. V Opavě byly samostatné úřady pro vyměřování poplatků. Pro technické záležitosti spojené s kontrolou výroby cukru, lihu, piva a minerálních olejů byla zřízena finančně technická kontrola jejíž pracovníci působili přímo v závodech. Pro větší porušení předpisů byly příslušné důchodkové soudy.

 

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi bylo nutné zemské finanční úřady vytvořit. Pro Slovensko vzniklo Generální finanční ředitelství v Bratislavě. Podkarpatská Rus měla Hlavní finanční ředitelství v Užhorodě. V roce 1922 byly pravomoci obcí ve výběru aní přeneseny na berní úřady. Ty spolu s finančními ředitelstvími měly pravomoc jako české okresní finanční ředitelství a berní správy. V roce 1933 došlo ke sjednocení správy přímých daní na celém území tehdejšího Československa.

Nechtěl jsem psát text z historie. Pro mě je tahle část vývoje zajímavá. Také mě zaujala daň z přepychu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
FERRIS
kvalita komentáře: 1 FERRIS 02. června 2016, 10:37
3 -
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 23. května 2016, 22:19
Kai: děkuji
Kai
kvalita komentáře: 1 Kai 23. května 2016, 08:50
3 ... (?!)
HumanART
Body od neregistrovaných
  • Mesje Autor
    Mesje
  • 16.3 bodů
  • 3 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 27 hodnocení neregistrovanými
  • 22. května 2016, 11:57
  • 1530 zobrazení
  • 0 oblíbené