ROZMARNÉ JITRO
Literatura > Poezie
ROZMARNÉ JITRO
( U sta hromů -
raděj se rozběhnu
zpátky rychle
domů ... )
Ležím na dece
z vesmírného proviantu
ze smaragdů trávy zelené
i z vůně
roku počátků
Hledím
kam chci -
do údolí
kde broučci
se mrouží
do korun stromů
a nechce se mi
jít
zpátky domů
Čiperní ptáčci notují
motýlci kvítkům tancují
mravenci si tělo svádí
a z rosy mráčky
sluneční žár
chladí
Ta tam
je stěna bytí
zmizely
i temné chtíče
mytí
Odkrojila se
půlka světa
beau de champion
i s estragonem
omeleta
A to co?!
Kdo tu rázem
do mé mysli hledí?
Čímpak to na mě
s pusou mírně
do obloučku
usměvavě zírá?
Vždyť je to
jen opička
maličká!
Ouška se tyčí
jak beton
na tyči
Oči
jak víla mladá
když
z trpaslíčkem
ve smělosti
je ráda
Kde to
proboha
jsem?!
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Kai- 3 bodů
- 1 komentářů
- 1 hodnocení
- 01. dubna 2016, 09:05
- 800 zobrazení
- 0 oblíbené
-
