Jde to Dobré Wow!

KDO SI HRAJE... 3.část

Literatura > Vícedílné

 

 
 
KDO SI HRAJE...
3.část
 
 
 
 
Pohlédl na popsanou tabuli, pak se vrátil zpátky
k hromadě dokumentů na stole před sebou.
Přisunul si blíž magnetofon a stiskl tlačítko pro
nahrávání. Podvědomě se nadechl o polovinu
plic nad průměr a pod tím nečekaným náporem
se rozkašlal.
"Kruci!", ztěžka se zašklebil na mikrofon. Popojel
se židlí blíž k hraně stolu.
Nadiktoval data nahrávky a...nastalo ticho. Přemýšlel.
 
Nu, neměl to vůbec jednoduché. Během půl roku to byl
už sedmý případ - a všechny jako přes kopírák.
Prostě se občas objevilo nějaké roztrhané lidské tělo.
Vždycky to byly zbytky muže mezi padesátkou a 
sedmdesátkou. Žádná z obětí nebyla zřejmě o nic
oloupena, poblíž místa nálezu se povalovaly doklady,
peněženky nebo klíče. Lidské trosky se ale nacházely
roztroušené v téměř přesně ohraničené oblasti - buď 
přímo v lesoparku, nebo v jeho blízkém okolí.
Samozřejmě se pátralo v případných rodinách, v okruhu
přátel a známých, v pracovním prostředí, pokud se nějaké 
ještě vyskytovalo - a také se ovšem kriminalisté zabývali 
telefonními hovory a tak zvanými sociálními sítěmi. Prostě
vším, co by mohlo s těmito vraždami souviset. A zatím
jedinou trošku slibnější variantou mohlo být, že se tito
spořádaní občané občas objevili - ať už žertem nebo
v jakési zbloudilé představě - i v internetové seznamce.
Jenže - i tato, zpočátku slibná stopa, nakonec skončila
ve slepém rameni. Všichni potenciální pachatelé, kteří by 
přicházeli v úvahu, měli - jak se občas vzdělaně říká - 
neprůstřelná alibi. Například i to, že nebyli ani v nejmenším 
kanibalové. 
Hlavně však nikdo z nich neměl žádnou pozemskou možnost 
být na místě činu ve správný čas.
Nejinak proto skončila i po delší čas sledovaná nadějná stopa. 
Nápadně se totiž prolínala všemi sedmi případy - a tou byla 
vdavek chtivá nápadnice, která se s obětmi setkala vždy
večer před jejich drastickým koncem. 
Byla to známá realitní makléřka z honosné vily na okraji 
parkového areálu. 
Ovšem i její alibi nakonec potvrdilo - například vzájemnými
telefonáty, několik hodnověrných svědků.
 
"Dívaje se na souhrn faktů a na bděle současný stav mého 
mozku, rozhodl jsem se tímto požádat o povolení mimořádné 
zdravotní dovolené", bože, co to má znamenat!? Zděsil se,
když mu neočekávaná ozvěna v nevědomí zopakovala 
myšlenku. Vztekle udeřil do tlačítka a magnetofon vypnul.
 
Lžička kroužila v hrnku a sluneční paprsky z tohoto děje
dělaly napínavou podívanou. Stíny na stole se vláčely 
a poskakovaly, na okamžik se zastavily, pak se pro změnu
začaly vrstvit opačným směrem. Tak to někdy může vypadat,
když slunce zapadá a jeho paprsky klíživě dopadají na plochu 
kdesi v místnosti - a na stole s hrnkem a promíchávanou
kávou.
Žena tento dobrodružný postup předváděla pravou rukou, 
zatímco levou si pohrávala s klávesnicí počítače.
Z monitoru na ni právě zírala baculatá tvář na konci nabubřele
mělkého těla. Postava stála na břehu jakéhosi patrně moře - 
konec vodní plochy byl uříznut vrcholem obrazu - jen v zářících 
bílých ponožkách. Na vydulé břišní partii ovšem nádherně
dominovalo upřímně svádivé tetování. Kostrbatým písmem
se nepřehlédnutelně vyjímala věta I love only you.
 
Poškrábala se kdesi níž pod krkem - možná má ten týpek 
romantického tatéra, možná je u toho rybníku za své. 
Nevypadá zase tak chudě. Přestala dovádět se lžičkou 
a soustředila se na písmenka. Když mu svoji odpověď 
odmailovala, dostala téměř vzápětí i potvrzení nabídky.
Ano, sejdeme se. Už se moc těším, lásko.
 
Vypnula počítač a otřela mu spodní část poslintané brady
do vyšívaného kapesníčku.
"Tak, co na to říkáš, Filípku?!" Zvířátko na ni otočilo čupřinatou
hlavu a pohlédlo ji oddaně do hlubokých, téměř bezedných
očí. A vytasilo se blýskavými zoubky s mírným předkusem.
 
Ryšavý mládenec s hustě pihatým obličejem se zahleděl
do kouta sklepní místnosti. Nebyl to vlastně ani sklep, byla
to z podsklepení vytvářející se garáž. Bylo patrné, že si
s prostorem už vyfachčení chlapíci nějaký čas pohrávali.
Dlouhé regály byly téměř vyčištěné od historických sklenic,
od prošlých nádob s plesnivějícími zavařeninami a od dalších 
zbytečných rekvizit.
"Hoši, co s tou potvorou?"
"S jakou potvorou?", zeptal se vysoký štramák v potetovaných
holínkách.
"Támhle - v rohu nahoře!", ukázal na olezlou holčinu 
s pavučinami zastíněným obličejem, která na ně toporně 
zhlížela z vršku poslední nerozebrané, polorozpadlé skříně.
"Vole, ta se mně líbí!", vykřikl další pubertální gotlíb a přisunul 
si žebřík. 
Vyskočil na druhou příčku, pak dal nohu na další - a když se 
dodrápal až téměř ke stropu, vykřikl: "Kurva, to není panna!"

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
Kai
kvalita komentáře: 1 Kai 11. března 2016, 08:57
suzanne.d:
suzanne.d a Mesje,
jsem rád, že si snad rozumíme.
A díky.
suzanne.d
kvalita komentáře: 0 suzanne.d 09. března 2016, 11:14
... a sakra 8)
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 07. března 2016, 22:35
3 -
  • Kai Autor
    Kai
  • 3 bodů
  • 2 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 04. března 2016, 09:18
  • 720 zobrazení
  • 0 oblíbené