Jde to Dobré Wow!

KDO SI HRAJE... 2.část

Literatura > Vícedílné
 
 
 
KDO SI HRAJE...
2.část
 
 
 
"Toto velice nerad zase vidím," utrousil muž v tmavém
saku, který zadumaně hleděl k malému ostrůvku na břehu
jezera.
"Je to příšerné", odpověděl mu druhý, který měl na sobě
pro změnu jen jakýsi vytahaný šedý svetr, "to máme už
sedmý případ - tak trošku mně to zavání sériovým vrahem", 
zašklebil se na fotografa, který opatrně našlapoval - chvíli 
zprava, chvíli zleva - kolem poházených kostí, rozpolcené 
hlavy a kusanců lidského masa, na němž se místy ještě 
nestačila srazit rudočerná tekutina.
"Tak dobře, to bysme měli - ať to všechno pěkně
zdokumentují - my jsme tady už zbyteční", poznamenal
šéf a zašmátral v kapse pro cigaretu. Zahleděl se na
vyvýšeninu, kde to náhle za policejní páskou zapraskalo. 
Z hustých keřů vylétlo hejno ptáků a rozlétlo se vyplašeně 
do dáli nad lesknoucí se hladinu jezera.
Nízko, velice nízko nad zemí, si masakr v proláklině pod nimi 
začalo prohlížet několik párů krutých očí.
Kriminalista si zapálil a hned zase cigaretu uhasil o zablácený 
podpatek. 
"Do háje! Už všude vidím strašáky", povzdychl si.
Otočil se na podřízeného a zvedl vyčkávavě pravé obočí:
"Kdo nám to nahlásil?"
"Hned ráno volal nějakej chlapík", začal listovat v zápisníku.
"Kdopak do těchto končin chodí tak brzo ráno?", přerušil
ho šéf.
"No, čeká teď u nás - je to vlastně rybář. Takový místní borec, 
chodí sem prakticky pravidelně - a zrovna dnes ráno..."
"Dnes ráno si zatím moc nezachytal, chudák?", pravděpodobně
poprvé se po delší době ušklíbl podplukovník.
"Ano", odpověděl mu kapitán.
 
Muži seděli kolem podlouhlého stolu kanceláře a zírali
s kamennými tvářemi do dokumentů, kterých bylo před
každým pěkná fůra.
Otevřely se dveře a vešel šéf. Než se stačil posadit
do čela, letmo si prohlídl všechny hlavy. Alespoň to tak
srandovně vypadalo - některá se k němu otočila, jiná
stále koukala do papírů - prostě, v místnosti kriminálního
úřadu se zase po několika hodinách začalo lidsky
pracovat.
Křeslo zavrzalo a právě v ten okamžik zlověstně zaburácel
i telefon. 
Podplukovník na něj nevraživě pohlédl. Přelétl pohledem 
znovu své dělníky, našmátral na stole propisovačku, přisunul 
si blíž k ruce trhací zápisníček na poznámky a zvedl sluchátko.
 
"Každý ví, co je třeba udělat", zakončil po hodince ranní
sezení a zakýval na dva z nich. 
"Jdu na patologii", špitl středně plešatý muž pokročilejšího
věku, když procházeli kolem něj.
"Už aby to bylo", zamračil se na něj šéf a pohlédl na popsanou
tabuli.
Propisovací tužkou si začal  šmátrat nad pravým uchem. 
Jemně s ní začal otáčet, jakoby seděl někde v kadeřnictví
a babka s mírně dementními prstíky mu rozběhla právě děj 
s natáčením jeho hustě černých vlasů.
"Něco je tady velice špatně", řekl nahlas. Zahleděl se do
dokumentace sedmi dosud nevyřešených případů.
"Tak jo", zakýval podvědomě hlavou.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
Kai
kvalita komentáře: 1 Kai 11. března 2016, 08:59
Mesje:
Mesje,
děkuji.
suzanne.d,
ano - také děkuji za vyjádření - jsem rád,
že se Ti "Hadův přístup líbil".
suzanne.d
kvalita komentáře: 0 suzanne.d 09. března 2016, 11:13
... škoda ... Hada..
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 07. března 2016, 22:33
3 -
  • Kai Autor
    Kai
  • 3 bodů
  • 2 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 02. března 2016, 09:34
  • 694 zobrazení
  • 0 oblíbené