Jde to Dobré Wow!

KDO SI HRAJE...

Literatura > Vícedílné
 
 
 
 
 
KDO SI HRAJE...
1.část
 
 
 
Hleděla na monitor počítače, jako kukuřičný strašák 
na vycpaného nahého prostituta.
Její oči se zdánlivě bezmyšlenkovitě vpíjely do barevného
obrázku, dokud to ode dveří nezašramotilo.
Vkolíbal se lenivě rozvláčným ťapkáním mile strakatý kocourek
a utřel si mastnou mordu do měkkého, vrstveného koberce. 
Pak pohlédl unylým zrakem na svoji paničku.
"Filípku," otočila se dáma na roztomilé zvířátko, "už běžím,
neboj!", pravila smutně a odstrčila opatrně židli. Pomalu vstala 
a zamířila k lednici, která se svou temně šedou imitací oceli,
vyjímala hned vedle kuchyňské linky.
 
V místnosti šarmantního obývacího pokoje vládlo milé 
přítmí, jen sem tam osvěžené malými bodovými reflektorky.
Pohlédla letmo na hodiny - no, mám nejvyšší čas,
pomyslela si a zrychlila krok. Pohladila šelmičku po temeni
a zamířila ke skříni. Otevřela ji a začala se přehrabávat
mezi množstvím šatů, sukýnek - nakonec i haldou
zpřeházené luxusní obuvi.
Vybrala si tu nejvhodnější kombinaci pro - dle jejího
vyčkávavého názoru - nadcházející večerní schůzku.
Pohlédla do velikého nástěnného zrcadla. Přiložila
si šaty k tělu, couvla pár kroků, aby ji elegantně nasvítilo
jedno ze stropních světel, prohrábla si dlouhé, rezavě se 
blýskající vlasy a pohlédla svádivě na Filípka: "Co říkáš,
šlo by to?", usmála se syčící potvůrku a vybaletila
z pokoje.
Světla automaticky zhasla - v nastalé tmě bylo slyšet
jen klapot jejich krůčků do svěže provoněné koupelny.
 
Když vplula v doprovodu uctivého číšníka do tichého sálu
hradní vinárny, ihned ho poznala.
Seděl v křečovitě nastraženém večerním obleku u velikého
okna těsně u plápolajícího krbu a zíral nervózně na město
dole pod sebou.
Uhasil roztržitě cigaretu a toporně povstal.
"Hezký večer. Jsem Hříšný had," usmál se nečekaně vyzývavě, 
a nastražil příchozí ruku.
 
Asi po hodině se zvedli od stolu. Před rozměrnou balustrádou
na ně čekala nablýskaná limuzína. Řidič hbitě vyskočil a otevřel
jim úslužně dveře. A pak se křižník rozjel temnými ulicemi
města. 
Chvíli kličkoval mezi trapnými vozítky na příměstské části dálnice 
a poté zamířil k tiché oblasti, která byla z části zalesněná a z části 
se na ní mezi kopečky povalovaly malebné chaloupky, každá tak 
v rozměrech Sixtinské kaple. 
Nerozplývaly se ovšem pohledem na Řím, ale pouze na rozlehlé 
jezero hluboko v údolí, s odrážejícími se paprsky přejícího Měsíce.
 
Asi po další hodince, čas se v obloučcích vlekl, Filípek zavětřil.
Vyběhl ze své sněhobíle natřené boudy a u dveří do vily vyčkával. 
Přešlapoval z nohy na nohu a jeho nevraživý pohled se tvrdě opíral
do skleněné výplně. Hlasy v předsíni zesílily. Klika se zhoupla
a na prahu se objevila nejprve polonahá žena. Uviděla číhajícího 
kocoura, tak k němu přičupla a pohladila ho po chvějící se naježené
hlavě. 
Pak se vypotácel Hříšný had. Zápasil s navlíkáním dlouhého 
koženého kabátu a srovnáváním blýskavě červené kravaty.
Od vjezdové brány prosvítily příjezdovou silničku oslnivé kužely
reflektorů. Zašumělo startování automobilu a kola se pleskavě 
šinula po lesklém dláždění.
Dívka však náhle změnila názor. Přiblížila se k Hříšnému hadovi 
a skousla si vyzývavě spodní ret. Obě ruce začaly šátrat kdesi 
pod jeho pláštěm a její mrouskavé bzučení nabývalo na hlasitosti.
"Jeď domů," otočil se Had na řidiče, který mezitím vystoupil 
a obcházel automobil, aby otevřel pánovi dveře," vezmu si taxíka."
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
Kai
kvalita komentáře: 0 Kai 11. března 2016, 08:52
suzanne.d: suzanne.d a Mesje,
děkuji Vám za vyjádření.
(To víte, že potěšilo...)
suzanne.d
kvalita komentáře: 0 suzanne.d 09. března 2016, 11:12
1 baví mě ..."křečovitě nastražené večerní sako" a hlavně "Hříšný had" :)
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 07. března 2016, 22:32
3 -
  • Kai Autor
    Kai
  • 4 bodů
  • 2 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 29. února 2016, 09:06
  • 719 zobrazení
  • 0 oblíbené