NEOBLOMNÁ LÁSKA
Literatura > Poezie
NEOBLOMNÁ LÁSKA
Vždyť jsem
jak milá babička!
Češu ji vlásky
čechrám hebké
tělíčko
když je celá od bláta
navoním ji
mejdlíčko
Učím se s ní
před soumrakem
někdy také
od rána
Odháním ji z kolejí
by nestřetla se
s rychlovlakem
Předčítám a kreslím
často před spaním
nám básním -
pak uleháme
teplem spolu
já a moje zlatíčko
do snů vklouzneme
maličko
Však nedojí
Ona vůbec nedojí!
Zatím tedy nedojí ...
Ba
až velká bude
jistě své vejce
odkojí -
vždyť zatím
je přec maličká
ta moje
kokrhavá
slepička
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Kai- 0 bodů
- 0 komentářů
- 0 hodnocení
- 08. února 2016, 09:02
- 507 zobrazení
- 0 oblíbené
-
