PADÁ A PADÁ...
Literatura > Poezie
PADÁ A PADÁ...
Jak se čas nad hlavou
krátí
hvězdičky sa ligotajů
cestičky na tváři září
oči hasnou
však spát nedajů
Z těla zlaté peří padá
k zemi slétá
jak vůně kávy
když jemně mletá
gravitací
k prázdnu chvátá
Jak se stín nad duší
motá
zleva
zprava
tlačí bota -
když sedíš
či kráčíš
když prcháš
či postýlkou
se vláčíš
Z těla ti zlaté peří
padá ...
Tak omotej
se nitkou nevinnou -
tkanicí z křemíku -
a odkopeš se
jistě
platinou
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Kai- 0 bodů
- 0 komentářů
- 0 hodnocení
- 01. února 2016, 09:01
- 457 zobrazení
- 0 oblíbené
-
