Perutě

v očích jas a v ústech dým

svět teď čeká člověka

lože stlané z kopretin

cesta dlouhá, daleká

pak na rudém obzoru

kde nikdy nenajdou tě

svět zahalen ve flanelu

tiše schoulen v koutě

dnem i nocí buď můj stín

já zas budu bouře tvá

ruka v ruce kryje klín

růže v poupě rozkvetla

zdáli slyším němý hlas

hejno ptáků čeří vzduch

tlukot v hrudi značí čas

smyčka uzavírá kruh

letmý svistot perutí

slzy přece nejsou strach

pírko skálu rozdrtí