Jde to Dobré Wow!

DEFINITIVNÍ KONEC JACKA R.

Literatura > Vícedílné

 

DEFINITIVNÍ KONEC JACKA R.
1.kapitola
 
 
 
 
Pneumatická vrátka zaševelila, jako zahrádka 
na podzim.
Téměř jsem viděla to snášející se klouzavé listí, 
broučky, jak se promyšleně courají do dírek v kůře 
stromů.
Ten vlahý vánek nad hlavou - jen tak zavřít
oči, a v představě by se začaly rojit teplé trenýrky,
kapři i saláty. A nedej bože, zase ten příští rok.
 
Výtahová klec se se zhoupnutím tiše zastavila.
Automaticky se otevřely dveře.
Pohlédla jsem na blikající číselník nad nimi.
Prázdně mrkal, jako směrovka na mém novostarém 
veteránu. 
Hned vedle svítilo červené varování: PORUCHA.
 
Vyšla jsem tedy na jakousi zasmrádnutou, temnou
chodbu. Přede mnou se pomačkaně klikatil rudomodře
sešlapaný koberec a krátké schodišťátko směrem
vzhůru.
No nic. Podle směrovky jsem se právě ocitla
v poschodí dvanáctém.
Co mě všem překvapilo - a to jsem si myslela, že lidský
život je dlouhý, byly otevřené dveře pokojů přede mnou.
Takřka po špičkách jsem do prvních strčila.
Někde nad moji hlavou to zaskřípalo. Můj opatrný
krůček do prostoru se prudce ocitl na úrovni
za pět minut dvanáct. Podvědomí mě zastavilo právě
včas, abych se nezhroutila k proplivané zemi.
Na zemi před světélkující televizní obrazovkou
se válelo tak kolem deseti mrtvol. Některé snad ještě
v křečích - rozpárané hrudní koše se stále nerytmicky
zvedaly, mezi pramínky krve, které pulsovně odtékaly
z jejich pokřivených úst, se ozývaly téměř neslyšitelné
zvuky křečovitého volání po spáse.
 
Tak takhle to nepůjde, pomyslela jsem si
rozčarovaně. Hlavou mně začali poskakovat
různobarevné postavičky. Musím na to znovu 
- a lépe!
Papír vylétl z tiskárny, jako ničemně otravný
publicistický fluktuant. Zapálila jsem si cigaretu, 
napila se čerstvě dolitého piva a pohlédla z okna.
Můj zrak chvíli bloudil po okolí. A vtom jsem to
měla! Chtělo by to Jacka!
 
Měsíc se strachy ihned schoval za nejbližší
stříbrný smrk. Ve větru se ovšem zlověstně
kolíbal, a stříbrné paprsky tak mohly dopadnout 
i na cestu v aleji.
Kdesi v dáli na kostelní věži začala odbíjet
patrně půlnoc - ano, byla ta ta pověstná hodina,
kdy se zavírají i některé neproháranné hospody.
Muž se probíral svými neukojenými problémy.
Zastavil se na rozcestí a rozhlédl se kolem sebe.
V oparu noci před sebou zahlédl mlžnou siluetu.
Z kapsy pláště začal nemotorně vytahovat
kapesník. Kýchl.
"Zdravíčko!", vyprskla na něj zatím nekonkrétní 
osoba, která se před ním statečně motala jako 
pajdavý předvoj do zloby.
A dostal takovou ránu do temene hlavy, že si
už ani nestačil uvědomit, co se s ním právě děje.
Do výkřiku mlsně dopadl i další úder.
"To je tvůj konec, Jacku!"
Čísi noha do něj tak dlouho kopala, až se tělo
dovalilo z prudšího kopce na hladinu místně 
vyhlášeného rybníčku. Po chvíli se nad lesknoucí 
se hladinou objevily pestře blýskající se bublinky.
A vražedkyně se pokradmu plížila za ním. Voda
pod jejími holínkami vířila klokotavou hladinu.Temnou 
oblohou se zablýsklo. Vzápětí podruhé a potřetí. 
Začaly burácet hromy. Byla to nesourodá směsice 
zvuků, které dorážely na širokou krajinu, jako devastovaná
hrnčířská dílna.
Nad rozkymácenou hladinou se začaly objevovat
nadýmenné zbytky těl. Do burácení se potutelně
vkrádaly i syčivé pazvuky vypouštěných duší.
 
Hm, vždyť taková blatiska nejsou moc hluboká!
Přestala ťukat do klávesnice. Vstala a začala ťukat
hlavou o rozdrobenou omítku.
"Ne, ne - a zase ne!" Tak, to také stojí za - 
naštěstí byla donucena se v pravý čas duševně 
odmlčet - někdo dlouze zvonil.
Prohrábla si roschloupané vlasy, utřela si do rukávu
krev na čele, tvářích i krku, a poněkud automaticky 
si ustálila rozpětí vlastních rukou.
Než došla do přízemí, napadlo ji, že ještě nebyla
v kamenolomu na severním předměstí. Tam by to
konečně snad i šlo! Dopadnout do hlubiny - to by
byla jistě skutečná řacha! 
Zítra je úterý, to určitě odpoledne zase odstřelují. 
 
A pak?
Pohlédla letmo na svoji rozedranou tvář do zrcadla
na stěně u vchodu.
"To přece nejsem já," zajíkla se plačtivě, " to je Jack!"
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Kai
kvalita komentáře: 0 Kai 29. února 2016, 08:58
FERRIS: Vážený FERRIS,
děkuji za Tvoje vyjádření. Vážím si...
FERRIS
kvalita komentáře: 0 FERRIS 18. února 2016, 00:22
1 -
Kai
kvalita komentáře: 1 Kai 26. října 2015, 09:04
Mesje:
Mesje,
děkuji za vyjádření.
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 23. října 2015, 12:14
3 -
  • Kai Autor
    Kai
  • 4 bodů
  • 3 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 23. října 2015, 09:14
  • 910 zobrazení
  • 0 oblíbené