POZOR, POZOR! (1.část)
Literatura > Vícedílné
POZOR, POZOR!
1.část
Úhledná bedýnka, zavěšená téměř na konci vysokého stožáru
pouličního osvětlení, se začala mírně kolíbat.
Kos, který podřimoval na její horní hraně zpozorněl. Vystrčil
hlavu kupředu a zakmital narůžovělým zobáčkem.
Z krabičky vesnického rozhlasu se ozvalo nejprve zašumění,
pak několikeré odkašlání a nakonec mužný hlas: "Pozor, pozor.
Zde je hlášení pro všechny občany...", nastala kratičká pomlka,
hlasatel si patrně urovnal před sebou dokument značného významu,
a opět si odkašlal.
"Vážení občané, hejtman kraje vyzývá všechny obyvatele,
aby se po setmění přísně vyhýbali temným hvozdům luk a tmavým
lesům v okolí. V případě neodkladné nutnosti, lze nakukovat do noci
jen z minimálně přivřeného okna či jen z mírně pootevřených dveří.
Další informace budou doplněny v přijatelně krátké době. Konec hlášení."
Černý pták vesele zatrylkoval, načepýřil křídla a slétl směrem k dolní
části náměstíčka.
"Vám to ale sekne," ozval se hlas snaživého strážmistra, který zíral
na komisařku, která se klátila nad tělem v kapradině.
"Jo - a to ještě, kdybych líp viděla přes to orosený plexisklo!", odvětila
žena, ustrojená do žlutobílého skafandru a robusního válce přes
hlavu.
Pokusila se vstát. Mládenec se k ní přikolíbal a začal ji neobratně
pomáhat. Pohlédla na něj. Z helmice bylo vidět ostře řezané levé oko
a půlka nosu.
"Pište si - pod keřem jedna oběť, přibližně deset metrů směrem k východu
další tři mužská těla a dvě ženská...žádná viditelná zranění . Jde o houbaře -
kolem se povalují košíky, v některých jsou hříbky neurčitých tvarů a barev.
Všechno přijde do labáku, jasné!?"
Nabyla rovnováhy a chraptivě pokračovala," asi padesát metrů do mírného
svahu leží roztroušeně dvanáct mladistvých. Patrně ještě dětí. Patrně
členů nějakého skautského družstva na branném nočním výletě. Vše nasvědčuje..."
Zatroubil mobilní telefon.
Komisařka se otočila směrem k právě vycházejícímu slunci.
Chvíli naslouchala.
"Balíme, tady končíme!"
"Ale, paní šéfová -", přestal čmárat unavenou rukou v těžkopádné
rukavici strážmistr.
"Dost," otočila se na něj žena a zařvala na násep kopce nad sebou " je to vaše!"
Patolog, s výmluvným nápisem na zádech kombinézy - CORONER, který
celou dobu odpočíval na kmeni zteřelého smrku mezi ostatními detektivy,
zakroutil hlavou: "Vzhůru dolů! A to se sem dereme přes půlku kraje...
zatracený giganti!"
"Nic jsem nyslyšela," zaznělo z neprodyšné kombinézy, " teď balíme, jedeme
a uvidíme, co dál."
"Co dál?", pokusil se o zvlhlý úsměv její kolega.
"Jo - odvolali nás na malířský jezero."
Chlapík se odmlčel. Zapátral ve své hlavě, co mu tyto oblasti připomínají.
Nu, rozhodl se, když nasedali do služebního automobilu, mimo atomových
elektráren, zatím nic evidentně společného.
Čiperný kos mezitím stihl oblétnout téměř celou vesnici.
Zobl tam a rozťal žížalu támhle.
Vesnice byla nezvykle tichá.
Lidé přivírali branky svých dvorů v jakési nadstandartní úctě, kolem
kostela se šeptalo a v místní samoobsluze prudce vzrostla spotřeba
balených vod, hygienických potřeb a křížovkářských časopisů.
A také chlastu a cigaret.
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Kai- 5 bodů
- 2 komentářů
- 2 hodnocení
- 05. srpna 2015, 08:55
- 957 zobrazení
- 0 oblíbené
-
