JAK JSEM ŤALA
Literatura > Poezie
JAK JSEM ŤALA
Jak jsem plela len
do očí mně
hnět
ten sen
Hladil moje předloktí
záloktí
i loket bílý
Já zavýskala
rázem hned
I zatočil se
se mnou
svět
Když jsem rvala
lesklý hrách
do duše mě
kankán hřál
Ten blahouš
stál jistě
opodál
a s mým tělíčkem
si slastně
hrál
Na žebříku
ve stráni
jsem tančila
jak opice
Balanc mě
těšil nejvíce
když jablíčka
jsem kasala
a do nůše
je laskala
Už hnáta
jeho ztepilá
se k mému pasu
kroutila
Pak odkvétala
kukurůza -
lán přede mnou
se jasnil žlutí
byla jsem
jak pírka krůtí
ve větříkovém
touhy
pnutí
Na nože
jak by brali
když přicmrndlá
jsem
hrbila se
nad ornicí
kde hlízy hřály
bláto půdy
by se ptaly:
Kdo si nás
dá k obědu?
Kdo nás žvýkne
k večeři?
Však já jsem
mezi nimi
jako kvítek
bez bázně
a studu
nitek
Blázínci!
Jen si kruťte
svoji
oprátku!
Jen on mě může
vlézt do kůže
Kdy mě zhltne
k snídani?!
K obědu
či pozpátku?
Tak jsem ťala
lehké řezy -
jako pružnou páku
obtočila
jeho zelné boky
A hrudky bílé
zlátly v máku
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Kai- 7.5 bodů
- 1 komentářů
- 3 hodnocení
- 22. července 2015, 09:00
- 938 zobrazení
- 0 oblíbené
-
