Jde to Dobré Wow!

Kritika demokracie

Literatura > Krimi / Dětem / Pohádka

 

1. Úvod

 

Současná česká politika tvrdí, že působí v demokratickém systému. Tvrdí, že demokracie je to nejlepší co může pro správu věcí veřejných být. Já si obecně myslím, že vždy záleží v každém případě na metodách a výsledcích realizace konkrétního společenského zřízení. Podobně se píše v Bibli – po ovoci poznáte je.

 

Současná česká politika je ovlivněna vírou v ekonomismus. Prosazováním ekonomismu mění ekonomické podmínky života občanů a tím mění politické postoje občanů. Ve skutečnosti nejen, že v sobě zahrnuje řadu chyb současné demokracie, navíc se dá v řadě případů konstatovat, že demokracii často omezuje. Můžeme se podívat například na přístup k obhajobě práv občanů. Je – li podle platné právní úpravy občan poškozen jednáním státu může sice po státu žádat náhradu škody, ale u soudního jednání nemá jeho advokát nárok na úhradu nákladů. Současná česká politika rozšiřuje počty občanů sociálně vyloučených, kteří jsou tímto zbaveni možnosti účastnit se řízení a správy státu a věcí veřejných. Stačí se podívat například na růst počtu bezdomovců. Současná česká politika deformuje demokracii tím, že přenáší zodpovědnost ze shora směrem dolů, privatizuje zisky a socializuje ztráty ( například Jan Keller v knize Nedomyšlená společnost a jinde ), potvrzuje tak závěry výzkumů, že levicovost a pravicovost souvisí s morálkou. Současná česká politika deformuje demokracii tím, že odkládá zodpovědnost za následky svých rozhodnutí na příští generace.

 

Obecně řečeno. Tak jako je zákon a ten má výklad, tak i pojmy, které se používají v souvislosti s demokracií mají svůj výklad. Různé subjekty mají různý výklad těch pojmů a jsou přesvědčeni, že jejich výklad je správný.Osobně také nejsem přesvědčen, že demokracie by měla vždy v praxi znamenat vládu většiny. Jednak mohou být zanedbána práva menšiny a jednak záleží na tom koho všechno zahrneme do hlasování. Příkladů je možné uvést mnoho. Uvedu příklad : obyvatelé území odhlasují, že chtějí aby v této lokalitě se nestavěly hotely a silnice. Jenže obyvatelé okolních regionů odhlasují ( početně přehlasují ), že se zde bude stavět. Je otázka jak stanovit subjekty, které mohou o problému demokraticky hlasovat. Podle čeho ty subjekty vybrat. Například podle spravedlnosti, ekonomické výhodnosti pro všechny, velikosti území, subjektů na, které se budou vztahovat důsledky rozhodnutí, vyloučit z hlasování důchodce, protože než se problém vyřeší, tak se řešení bude týkat generací, které ještě nejsou na světě, přihlédnout k těm, kteří se na dané území přistěhují v budoucnu atd.

 

Obecně řečeno vidím například tento problém. Na území státu platí zákony. Ty zákony, ale odhlasovali zástupci jen části obyvatelstva v té chvíli na území přítomných. Někteří volí zákonodárce v zemi, kde sice mají například trvalý pobyt, občanství atd., ve skutečnosti, ale žijí v zahraničí. Někteří na tom území dlouhodobě žijí a pracují, protože ale nemají trvalý pobyt, občanství a obecně to co žádají příslušné zákony pro splnění práva volit, volit nemohou. Přesto se zákony, které přijmou zákonodárci budou vztahovat i na ně.

 

Podívám – li se na demokracii svýma nedokonalýma sociologickýma očima mám dojem, že vidím další problémy. Například máme volby do obecních a krajských zastupitelstev ( přesto, že je třeba řídit stát i na úrovni okresů, tak nemáme okresní zastupitelstva, máme jen tak zvaná města s rozšířenou působností přesto, že obyvatelé území, která jsou takto zpravována, kandidáty do zastupitelstev obcí s přenesenou působností neschvalují ). Dále máme volby do parlamentu, který má dvě komory, přímou volbu prezidenta a máme volby do europarlamentu. Nikdy se nevolí do všech orgánů v jednu dobu. Například můžeme mít volby do obecních zastupitelstev. Výsledky těch voleb jsou dány sociologickými charakteristikami společnosti v té době. Po nějaké době, kdy mohou být tyto charakteristiky změněné následují volby do dalšího orgánu. A po nějaké době se volí do dalších orgánů. Takže máme zastupitelstva, komory parlamentu, europoslance, kteří byli zvoleni v různou dobu, ale působí současně. V případě senátu se jeho členové mění po třetinách. Další problém vidím v tom, že personální politika politických stran je charakterizována podobně. Do vrcholových orgánů politických stran, které mají největší vliv na politiku té, které konkrétní strany jsou také voleni politici členy strany. Tyto volby probíhají v jinou dobu než volby do zastupitelských orgánů. Také členská základna té, které konkrétní strany nezahrnuje všechny příznivce strany nebo nositele těch konkrétních politických názorů a jejich volební systém je též nedokonalý. Demokracii má také provázet rozdělení státní moci na vzájemně nezávislou moc soudní, zákonodárnou a správní. K čemu to tak je, když všechny tři moci vycházejí z jedněch voleb moci zákonodárné ( parlament ). Moc soudní je podřízena ministerstvu spravedlnosti, které je součástí vlády – moci správní. Navíc všemu šéfuje šéf vládnoucí strany. Domnívám se, že politický systém by měl vycházet z poznatků teorie řízení.

 

2. Sociologické aspekty současné české politiky

 

Spočívají obecně ve složení, struktuře české populace (občanů), jednak, a to bezprostředně, ve struktuře politického systému ČR a zastoupení občanů v tomto systému. Často je zde rozdíl.

Ten je dán mnoha faktory. Například volebním systémem, volebním bojem, účastí voličů ve volbách.

 

Nyní uvedu stručně několik pojmů, které jsou třeba. Sociologie je věda o společnosti. Podle jeho zakladatele Agusta Comta měla být vědou pozitivní – založenou na skutečnosti, tj. z ověřených faktů. Součástí sociologie je také sociologie politiky. Sociologie politiky : zkoumá politickou strukturu společnosti, strukturu voličů, úlohu sociálních skupin v politickém systému, volební preference a jejich vývoj, funkci voleb, formování politických orientací.

Podle : http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_skupina. Na sociologii politiky navazuje politologie ( polis – obec, stát, polités – občan, logos – slovo ). Politika je pojem vycházející z latinského slova polis= město, obec, překládá se také jako správa věcí veřejných. Podstatou politiky je vždy zápas o sociální rovnost mezi lidmi ( Weber – jedinci, kteří se věnují politice chtějí získat politickou moc ). Různé přístupy mají různé výklady smyslu politiky. Například historikové se řídí poznatkem, že napřed je ekonomika, potom je politika, což nevyvrací předchozí. Dává nám to návod na pochopení politiky. V marxistickém pojetí je politika činností zabývající se správou a řízením státu : systémem, mechanismy, politickým rozhodováním a celou oblastí ideologie. V třídní společnosti je politika bojem o moc. Dnešní svět se vyvíjí do podoby, která je označována jako postmodernismus ( postmoderní společnost ), kde se stírají rozdíly mezi třídami a existuje pouze mnoho malých zájmových skupin. Je třeba uvést, že i v takové společnosti bude existovat politika a boj o moc.Vědecký komunismus je marxistická sociálně politická teorie.

 

Politologie nestojí nad politikou. Je ideovým odrazem konkrétní politiky, nad níž stojí konkrétní zájmy. Mohu napsat, že existuje řetězec na sebe navazujících článků : Filosofie, ideologie, politologie, politika. A také existuje řetězec : zájmy ( různých subjektů ), ekonomie, ekonomická ideologie, politika. Dalo by se jich vystopovat mnoho.

 

Ekonomické zájmy různých skupin a zejména nadnárodních monopolů se prostřednictvím politiky dostávají do práva. Politologie se zabývá : politickým systémem, řízením a spravováním státu, veřejnou správou, politickými institucemi, funkcí politických stran a hnutí, společenskými organizacemi, politickou elitou – osobnostmi v politice, strategií a taktikou politiky. Ústava České republiky je základním zákonem zakotvujícím politický systém ČR. Od ní se odvíjí správa a řízení celého státu. Politický systém společnosti tvoří : zákonodárné instituce, výkonné instituce, soudní instituce, kontrolní orgány + celá veřejná správa.

 

Občané se ve volbách rozhodují na základě toho čemu říkáme životní hodnoty. Ze životních hodnot vycházejí hodnotové orientace a z nich následně politická orientace. Politická orientace se projevuje v politických postojích a z nich vyplývá politické chování.

Politická orientace podle objektivních ukazatelů : levice 43%, pravice 27%, jiná orientace 5%, nevyhranění+neví 25%. Můžeme srovnávat s výsledky jednotlivých voleb do jednoltivých orgánů a sledovat jak se liší.

 

Ekonomické zájmy skupin se dostávají do politiky jak jsem psal výše, a ty ekonomické zájmy vznikají na základě ekonomických podmínek života. To jsou – majetek, příjem, zaměstnání, profese. Problém je v tom, že každý má jiné ekonomické podmínky svého života. Ty jsou dány jednak počátečními ekonomickými podmínkami, které nejsou u každého stejné. Jsou dány spoustou dalších faktorů jako jsou například místo pobytu. Ne každý má to štěstí, že se narodí ve velkoměstě, kde je vše blízko, kde jsou služby a obchody, pracovní příležitosti atd. Ekonomické podmínky se také mění v závislosti na životní fázi. Na ekonomické podmínky navazují sociální podmínky. Sociální podmínky tvoří – třídní původ, životní úroveň, společenské okolí, životní styl. Sociální podmínky ovlivňují psychiku a další.

 

Shrnu a doplním : máme řetěz navazujících pojmů - Psychika, morálka, tradice, životní normy, zkušenosti, vzdělání. Na základě nich vznikají potřeby. Ty se projevují jako zájmy. Ty souvisí se životními hodnotami a ty zase s postoji, jejichž součástí jsou názory – mínění. Na to navazuje světový názor, na nějž zase navazuje politická orientace a z té vyplývá politické rozhodování. V následujícím přehledu uvedu kriteria politického rozhodování.

 

1.kritérium

Podle typů politických názorů

Sociálně demokratický 25%

Konzervativní 19%

Liberální 16%

Křesťansko demokratický 9%

Ekologický 8%

Socialistický 8% ( 7%)

Komunistický 5% ( nejpevnější )

zbývající nemohou uvést, nebo nevědí

 

ad 1.Podle mě je otázka zda takto stanovené cíle a hodnoty politických stran – podle typů politických názorů jsou správně stanovené ( v jiných kategoriích například vychází levicově orientovaní občané v součtu přes 50%, ve výše uvedeném přehledu – komunistický plus socialistický plus sociálně demokratický se v součtu dostaneme na 38%). Je otázka zda by lidé v průzkumech veřejného mínění na dotazy týkající se jejich potřeb odpovídali, že chtějí aby byl prosazen liberální názor, konzervativní atd. názor. Zda by neodpovídali za použití úplně jiných pojmů, hodnot, cílů, charakteristik atd. Jinak.Mám takový dojem, který jsem získal na základě toho jak se mění výklady výše uvedených pojmů, že to jsou pojmy používané podle hesla z Bible : cokoliv pojmenuješ tomu vládneš společně s navazujícím pravidlem : rozděl a panuj. Podíváme – li se na Českou republiku vidíme, že nemáme pro každé kriterium politického rozhodování příslušnou stranu. Máme sociální demokracii, ekologickou stranu ( Strana zelených ), máme komunistickou stranu a to je vše. Nemáme stranu konzervativní, nemáme stranu liberální, nemáme stranu socialistickou. Máme sice strany, které ledasco o své orientaci tvrdí, ale v názvu mají něco jiného. Je zajímavé, že strana věnující se ekologii nedosahuje ve volbách 8% získaných hlasů a také je zajímavé, že komunisté 5% překračují. Obecně podíváme – li se na volební výsledky tak ty často neodpovídají volebním preferencím uvedeným ve výčtu výše. Je otázka proč tomu tak je. Možná proto, že politika jednotlivých stran je odlišná od požadavků voličů, možná to má i jiné důvody. Také se občas říká, že česká politická scéna je posunutá doprava. To znamená, že pravicové strany jsou napravo od středu, ale sociální demokracie je mezi středem a pozicí napravo od středu a KSČM je ve středu.

 

2. zájem o politiku

3. podle politických tradic

4. životní úroveň

 

Postoje souvisí se zkušenostmi. Souvisí s dalšími okolnostmi. Postoje souvisí s pojmem habitus. Ten definuje sociální skupiny. Každá sociální skupina má jiný způsob vnímání a hodnocení informací. Postoje jak vidíme souvisí s příjmem informací. V dnešní době je problém u nízkopříjmových skupin obyvatelstva s tím aby jim zbyla duševní energie, čas a případně finance na získaní objektivních informací. Tento poznatek zřejmě souvisí s Maslovovou pyramidou potřeb. Z ní plyne, že nejprve je třeba zajistit existenční potřeby, po jejich zajištění je možnost zajistit potřeby v pyramidě položené výše, například duchovní atd. Dá se říci, že stanovením existenčního minima, minimální mzdou atd. může vláda ovlivnit schopnost získat a zájem získat a zpracovat informace týkající se řízení společnosti. Může tak ovlivnit tak zvanou demokratickou kontrolu. V demokracii mají mít na starosti kontrolu politiků a informování média. Nechápu jak mohou zahraniční média pracovat v zájmu cizího státu. Zdá se mi, že je zde rozpor. Tvrdí se, že když každý sleduje svůj zájem tak je to pro společnost to nejlepší, ale jak z toho může vyplynout, že pro společnost je to nejlepší, když každý zahraniční vlastník firem a médií sleduje své vlastní zájmy. A podívejme se co vše v tomto státě patří cizincům.

 

Základním předpokladem volební geografie je tvrzení, že odlišnost volebních výsledků v různých územních celcích (volebních obvodech, ale i v různých státech) není náhodná, ale závisí na mnoha faktorech, které obecně považujeme za vlastnosti (atributy) konkrétního volebního obvodu či jiného plošného celku. Tyto atributy rozdělujeme na vnitřní, které jsou závislé na konkrétním stavu (nálada, finanční a ekonomická situace, psychický stav apod.), a vnější, které vychází z obecné geografické situace v dané lokalitě (ekonomická, politická situace, meteorologické podmínky, kulturní podmínky, dopravní hledisko apod). Roli také hrají další sociologické faktory (kvalita předvolební agitace, autorita a oblíbenost kandidáta, zkušenost s politickou činností kandidátů, ale také působení bezprostředního okolí - rodina, přátelé, spolupracovníci voliče).

 

Ve volební geografii existuje několik odlišných přístupů ke zkoumání reality. V rámci systémového přístupu studuje volební geografie vzájemné ovlivňování politiky a ekonomického i sociálního vývoje, protože volby nejlépe odráží postoj obyvatelstva k veřejným záležitostem. Také je nutné uvažovat další faktory, které působí na další vývoj státního útvaru – sousední státy, globální politický vývoj, mezinárodní situace (ekonomická, politická) apod. Dalším možným přístupem je tzv. world-system approach, pod kterým rozumíme široké propojení volební a politické geografie a tak nezávislost praktické politiky na výsledcích voleb, který rozvinul P. J. Taylor. Tento systém dělí země podle celosvětové dělby práce na core (jádro), semi-periphery (okolí jádra) a periphery (periférie, vzdálené okolí jádra), přičemž příslušnost státu do určité skupiny determinuje jeho politiku. V tomto systému volby ztrácejí význam přímého ovlivňování věcí veřejných, neboť politici se snaží získat pro svůj stát lepší místo v celosvětové hierarchii, často bez ohledu na přání voliče. Volby slouží jako nástroj k prosazení legitimity vlády. Jinými slovy lze říci, že pouze ekonomicky vyspělé státy si mohou dovolit demokracii. Tato teorie nadřazuje ekonomické faktory nad politické.

V současné době se zdá, že význam voleb bude v budoucnosti slábnout. Důvod je především ten, že úlohu zpětné vazby stále silněji přebírají média, neboť neustále roste informovanost obyvatelstva. Sílit bude role tzv. přímé demokracie – referenda.

 

V oblastech s tradičním vysokým podílem věřících je poměrně malé množství sociálně patologických jevů a také vysoká podpora nábožensky zaměřených stran, také nízká účast voličů se spojuje s vysokou mírou sociálně patologických jevů a osídlení ( struktura osídlení, geografická poloha ) v jednotlivých volebních obvodech. Předpokládá se, že lidé se shodnými znaky budou mít i stejné politické názory. Metody historické se snaží pomocí historických paralel určit politickou orientaci obyvatelstva, příkladem mohou být tzv. politicky stabilní oblasti - studie provedené P.Jedličkou a J.Sýkorou prokazují historickou návaznost volebních výsledků v různých regiónech za první republiky a po roce 1989 tyto studie také ukazují, že územně nejstabilnější stranou v České republice je KDU-ČSL).

 

V rámci studia prostorové diferenciace volebních výsledků existují dvě základní teorie – compositional approach (pro volební preference je nejdůležitější ztotožnění jednotlivých voličů s konkrétním politickým směrem) a contextual approach (vývoj volebních preferencí je závislý na mnohem větším počtu globálních faktorů – historický vývoj, sociální složení, ekonomická situace). Hovoříme také o časové stabilitě prostorové diferenciace volebních výsledků, kdy v preferování politických stran existuje historická kontinuita na lokální i regionální úrovni, která se vytváří díky socializaci mládeže, která většinou přebírá politické názory svých rodičů. Na této stabilitě se podílí tzv. relativní územní stabilita strukturálních charakteristik populace a aktivní působení politických stran, které se stávají nedílnou součástí místní komunity. Mohou to být například velice odlišné preference komunistické strany v České republice, kdy nedaleko od sebe leží obce s vysokým a nízkým procentem hlasů pro komunistickou stranu. Svoji roli v prostorové diferenciaci volebních výsledků hraje také struktura populace, především rozdíly v počtu manuálně a nemanuálně pracujících lidí – obecně lze označit tyto vrstvy společnosti jako náchylnější k nejrůznějším extrémistickým hnutím a také lhostejnější k politice. Nelze podceňovat ani další faktory prostorové diferenciace volebních výsledků – polohu regionu (v centrum či na periférii), typ osídlení (venkov vs. město – ve větších městech narůstají preference ekologicky zaměřených stran), převládající náboženství, strukturu obyvatelstva podle věku, pohlaví, vzdělání, zaměstnanosti v jednotlivých sektorech (například určitá povolání, především horníci, námořníci nebo rybáři patří mezi příznivce komunistických stran, rolníci často podporují takové politické strany, které neprosazují nebo dokonce omezují určité osobní svobody – to je způsobeno svázaností zemědělců s půdou. Popularitu vládní strany snižuje například rostoucí nezaměstnanost nebo inflace. Naopak počet voličů vládní strany roste se zvyšováním platů.

 

Podle : http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch11.html

 

Geografické faktory ovlivňující hlasování :

V současnosti rozlišujeme podle P.J.Taylora čtyři základní faktory :

Sousedský efekt (Friends and neighbours effect) – ve svém bydlišti nebo rodišti získá kandidát zpravidla více hlasů než v jiných lokalitách (tento efekt může například v případě osobních sporů také působit negativně). Tento efekt je silnější v případě většinového volebního systému, kde je kandidát více chápán jako jednotlivec a ne jako anonymní součást politické strany. Proto sousedský efekt hraje větší roli v případě nezávislých kandidátů. Jedná se například o okresy, které byly při tvorbě senátních volebních obvodů rozdělené (např. okresy Klatovy nebo Domažlice). V takových obvodech většinou vítězí kandidát nerozděleného okresu.

Hlasování o sporném bodu (Issue voting) – hlasování voliče velice často ovlivňuje názor kandidáta na jediný specifický sporný bod – například pokračování reforem, trest smrti, různé ekologické otázky apod. Velký vliv má tento efekt v případě poměrného volebního systému, kdy umožňuje překročit hranici volitelnosti do zastupitelského orgánu i menším extrémistickým stranám, jejichž volební program je zaměřen na řešení konkrétního sporného bodu, které bývá často velice kontroverzní.

Efekt kampaně (Campaign effect) – ovlivňuje především výsledky voleb ve většinovém systému, o výsledku spolurozhodují také investice do volební kampaně a její kvalita – to poněkud zvýhodňuje velké, pro sponzory zajímavé politické strany. Velkou roli hraje volební kampaň v případě většinového volebního systému, jestliže spolu soupeří dvě vyrovnané politické strany. Pak se kampaň soustředí především na nerozhodnuté (kolísající) vrstvy voličů.

Efekt nákazy (Contagion effect, Neighbourhood effect) – hlasování voliče je do jisté míry ať už vědomě či nevědomě závislé na hlasování jeho okolí (rodiny, přátel nebo spolupracovníků; v rámci širší komunity hovoříme o tzv. společenském klimatu), například pro Ostravsko nebo oblast Mostecké pánve, kde převažují dělníci a kde je vysoká nezaměstnanost, je charakteristická převaha levice, kterou preferují i lidé mimo tradiční skupiny voličů levice. Dokladem toho je vítězství komunistické strany ve volbách do krajských zastupitelstva v Ústeckém kraji v roce 2000. Naopak v Praze, kde jsou lepší možnosti seberealizace, má vyšší preference pravice.

Podle : http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch11s02.html

 

3. Kritika demokratického pojetí politického systému

 

Politický systém je dle České Ústavy demokratický. Tvrdí se, že demokracie je to nejlepší co bylo vynalezeno. Podíváme – li se na definici demokracie, tak demokracie znamená vládu lidu a to by mělo být dle mě samozřejmé. Podíváme – li se na to v jakých hranicích ten lid může vládnout, zjistíme, že ty hranice určují, kromě jiného také tak zvaná lidská práva. Již to je něco co odkazuje na tvrzení, že demokracie je to nejlepší co bylo vynalezeno. Můžeme se podívat do historie a zjistit jak to mu bylo s výkladem lidských práv dříve. Jak je tomu nyní. Snadno zjistíme, že je mnoho výkladů lidských práv. Původní výklad lidských práv byl takový, že právo na lidská práva měli pouze bílí občané zajišťující své potřeby buď svou prací, nebo příjmy například z pronájmu. Na černochy a nemajetné bez příjmů se dle původních výkladů nevztahovala lidská práva. Dnes nejsou brány do úvahy lidská práva budoucích generací. Také nejsou brány do úvahy práva přírody, což také souvisí s právy budoucích generací. Můj subjektivní dojem je ten, že se vracíme do dřivějších dob a přibývá situací, kdy lidská práva a jejich realizace záleží na výši konta. Koncepci lidských práv lze vysledovat ve všech hlavních náboženstvích, kulturách i filozofiích. Některé světové oblasti si vytvořily vlastní systémy ochrany lidských práv, které fungují vedle systému OSN.

 

Ubuntu je africké slovo (ze zulštiny a Xhosa), které se obvykle překládá jako lidskost, nebo také jsem tím, čím jsem, díky lidem okolo mne. Podle tvrzení https://www.ubuntulinux.org je "Ubuntu" staré africké slovo, které znamená "lidskost ostatním". Ubuntu také znamená "Jsem tím, čím jsem, díky tomu, čím jsme všichni". Člověk s ubuntu je otevřený a přístupný ostatním, ujišťuje druhé, necítí se v ohrožení, když potká schopné a dobré lidi, protože on či ona má sám v sobě jistotu, která pochází z vědomí, že patří do většího celku a že slábne, když jiní slábnou nebo jsou pokořeni, když jsou jiní mučeni nebo utlačováni.

Africká charta o lidských právech a právech národů vstoupila v platnost v říjnu roku 1985. Klade důraz na odlišné aspekty než smlouvy přijaté v jiných částech světa : na rozdíl od evropských a amerických úmluv pokrývá vedle občanských a politických práv také sociální, ekonomická a kulturní práva; kromě individuálních práv pamatuje také na kolektivní práva národů; uznává, že lidé mají kromě práv také povinnosti, a vyjmenovává konkrétní povinnosti, které mají jednotlivci vůči své rodině, společnosti, státu a mezinárodnímu společenství. Arabské státy schválily Arabskou chartu o lidských právech. Obsahuje vedle občanských a politických práv také oblast práv sociálních a ekonomických ( můžeme srovnat s ekonomismem ) a rovněž seznam „kolektivních práv arabského národa“. Objevily se požadavky na založení podobného systému v asijsko-tichomořské oblasti, ale zatím nebyla přijata žádná formální dohoda. Setkání nevládních organizací z tohoto regionu v roce 1993 vyústilo ve formulaci Bangkokské deklarace nevládních organizací o lidských právech.

 

V následujícím se věnuji problému informací.Umberto Ecco napsal, že dnes se nemusí pravda utajovat. Stačí ji vypustit do světa společně s velkým množstvím dezinformací, polopravd a nesmyslů.Ten kdo by v takové situaci říkal pravdu by byl považován za někoho kdo tvrdí něco velmi absurdního. Nutno připomenout Goebelse, který říkal, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Podle mě nastává otázka jaké výsledky může dávat demokratické hlasování za takové situace. Tarde tvrdil, že prostředky ovlivňování davu působí tak, že klesá osobní příjem informací. Zadeh formuloval pro život a podnikání princip inkompability : s růstem složitosti systému, klesá naše schopnost formulovat přesné a významné soudy o jeho chování, až je dosaženo hranice za níž jsou přesnost a relevance vzájemně se vylučujícími charakteristikami. Je mnoho metod ovlivňování společnosti. Ovlivňuje se veřejné mínění, nákupní politické a jiné preference. Mnoho lidí spojuje demokracii - teoretickou vládu většiny ( použijeme li metody gerrymarketingu tak legálně může nastat stav, kdy ve volbách zvítězí menšina, nebo uzavřením vhodné povolební koalice se může stát vládnoucí stranou i strana, která ve volbách propadla ) s pojmy, které s ní přímo nesouvisí. Například se svobodou, svobodami, ekonomickou prosperitou, humanismem atd. Skutečná vláda většiny může velice silně omezovat osobní svobody jednotlivců, naproti tomu jiné režimy, včetně autokracie, mohou znamenat pro občany stejnou nebo větší míru svobody, než jaká je dnes. Tocqueville hovoří o demokracii i tam, kde si lid zvolí jen svého nového pána. Demokracie a trh jsou dnes vzájemně spojovány. Odkazuje se přitom často na Darwina a jeho přírodní výběr údajně toho nejlepšího. Přírodní výběr zajišťuje výběr toho kdo se nejlépe přizpůsobil ( nebo také ne, stačí, že nějakou náhodou má vhodné vlastnosti ) stávajícím podmínkám. S demokracií se každý seznamuje od mládí. Jistě se každý setkal s pohádkou, kde loupežníci demokraticky hlasovali o rozdělení kořisti, demokraticky volili svého šéfa. Demokracie znamená vládu lidu. Ta se realizuje prostřednictvím řady mechanismů. Například voleb.Volby jsou dle některých soutěž názorů. Jestliže vnímám realitu tak se rozhoduji na základě faktů.Nikdo normální se nerozhoduje například při řízení auta na základě svého názoru, nebo na základě demokratického hlasování pasažérů o tom jak točit volantem. Ti, kteří nic neví o elektrárnách mají názor na výstavbu nebo zákaz určitých typů elektráren.Lidé, kteří nic neví o ekonomii mají názor na výši DPH, silniční daně, daně z příjmů fyzických osob atd. Protože již mnoho století je známo, že nikdo nemůže znát vše není problém najít skupinu skládající se z lidí, kteří o některém problému nic neví a přesto mají na něj názor.¨

 

Jamese Surowiecký, finanční reportér amerického časopisu New Yorker a autor knihy Moudrost davu (Wisdom of Crowds) upozornil na studie, při nichž bylo zjištěno, že soubor individuálních úsudků příslušníků davu bývá ve svém součtu - za určitých podmínek - daleko přesnější než úsudek jednotlivce. Skupinový úsudek je daleko inteligentnější a přesnější než úsudek jednotlivce, v případech, kdy jde o hodnocení faktů, nikoliv v případech názorů. Kolektivní moudrost funguje jen za určitých podmínek. Každý musí činit svůj úsudek na základě vlastních, nezávislých informací. Skupina nesmí pracovat kolektivně. Každý jednotlivec musí učinit svůj vlastní úsudek a nesmí být ovlivněn lidmi kolem. Musí existovat mechanismus, který dokáže všechny tyto individuální informace sloučit. Problém nastává, pokud jednotlivcův úsudek je ovlivněn lidmi kolem. Stačí silný jedinec, prosazující zcela nesprávné stanovisko a dav se mění v hloupé stádo, jež jeho nepravdu začne opakovat jako svatou pravdu. Normy chování ve skupině a jednotnost myšlení jako falešně pojatá solidárnost vedou k tomu, že jednotlivec mimo skupinu, s odlišným názorem je podezřelý.

 

Modely popisující kolektivní chování hmyzu popisují decentralizované řízení hejna bez vůdce demokraticky zvoleného. Stačí aby se každý řídil podle svého souseda. V případě lidí se sice většinou neřídíme podle svého souseda, ke vzniku stádního chování stačí řídit se podle majáků. Majákem může být vůdce a tvůrce veřejného mínění,veřejný strážce morálky, vyhlašované politické cíle, představa kterou o sobě máme, představa, kterou chceme aby o nás ostatní měli.

 

Bernays napsal, že : vědomá a inteligentní manipulace názorů je významnou součástí demokratické společnosti, to kdo ovládají tyto neviditelné společenské mechanismy zakládají skrytou vládu, která je skutečnou vládou naší země ( tj. USA ). Existuje pojem : agenda setting - ovlivňování veřejného mínění ne tím, že by média určovala co si mají lidé myslet. Metoda působí tak, že média vybírají témata, o kterých si mají lidé myslet, že jsou důležitá.

 

Podívejme se na demokracii a právo na názor z jiného úhlu pohledu. Existuje Kantův kategorický imperativ ( který prošel dějinami před Kantem v různých podobách, například v křesťanství – nečiň jinému, co nechceš aby činil tobě, atd. ). Je otázka zda názory občanů, které prezentují ve volbách jsou vždy v souladu s kategorickým imperativem. Kantovu kategorickému imperativu předcházelo tak zvané zlaté pravidlo, které je v různých podobách známé prakticky ve všech hlavních náboženstvích. To se, ale nemohlo vztahovat na všechny občany a všechny situace ( tit for tat ). Zlaté pravidlo žádalo zbavit se sebestřednosti ( aby mohla proběhnout socializace ).Vidím zde rozpor s požadavkem na preferenci egoismu ( a následně ekonomismu ).

 

Podíváme- li se na morálku v politice dostaneme se k Benthamovi a principu užitečnosti : akce je užitečná, když přinese užitek co největšímu počtu lidí – utilitarimus. Záleží na užitku, pravidla jsou druhořadá. John Stuart Mill upozornil, že lidé nejsou příliš předvídaví a ve své knize Utilitarismus představil utilitarismus pravidel.Společnost se podle něj neobejde bez pravidel, například zásada pravdomluvnosti. Můžeme srovnat požadavek na pravdomluvnost s požadavkem na volnou soutěž názorů, přičemž se nikdo nezabývá pravdivostí názorů. Požadavek na řízení společnosti pravidly můžeme srovnat s požadavkem von Neumanna, který tvrdil, že komplikovaná dnešní společnost nemůže být řízena tak, že se řídí každý její prvek, ale musí být řízena principy.

 

Morálka souvisí s dalšími oblastmi společnosti. Demokraticky zvolení zástupci přijímají zákony. Zákony mají řadu výkladů, například gramatický atd. Pro jistotu se příliš nezdůrazňuje, že právo má také politický výklad. Dvorkin a Fuller ukazují, že právo na morálce závisí : soudcův výklad práva se opírá o morálku, morální představa spravedlnosti a její vývoj jsou hlavními kritiky práva a jeho vývoje.

 

Maritain tvrdil, že v hmotných věcech má společné dobro přednost před dobrem pro jedince. V duchovních věcech má být jedinec veden svým svědomím, které musí společnost respektovat. Tvrdil, že člověk má jednat tak aby svým jednáním nezatížil budoucí generace.

( Respektovat práva budoucích generací ).

 

4. Ekonomismus

 

Současnou českou politiku podle mého názoru nejlépe charakterizuje pojem ekonomismus. Ekonomismus je termín používaný k popisu ekonomického redukcionismu, který ekonomiku považuje za hlavní faktor společnosti a odmítá v ní sociální, etické a jiné synergické vazby.

Charakteristika :

nejdůležitějším prvkem každého státu je jeho ekonomika (její síla odráží význam dané země)

ekonomickým zájmům musí ustoupit vše ostatní

víra v neviditelnou ruku trhu a to, že trh (a zákony nabídky a poptávky) vše vyřeší

přístup laissez faire

minimální nebo žádná kontrola či regulace trhů státem

stát by neměl s ekonomickými subjekty soupeřit či být jakkoli v opozici ale naopak jim vytvořit nejlepší podmínky

člověk je vnímán jako „pracovní jednotka“ – jeho cena je taková, jak moc může přispět ekonomice (podobnou myšlenku zastává korporativismus)

nejvyšším cílem je (krátkodobý) ekonomický růst – ostatní faktory (udržitelnost, štěstí, kultura, tradice, kvalitní život, ekologie, …) jsou podřadné

 

Kritici ekonomismus mají za příliš ignorující vlivy, které nemohou být zanedbány. Termín byl používán v marxistických rozpravách od Leninovy kritiky Karla Kautskyho. Karl Marx v Kapitálu tvrdil, že vzdání se systému tvorby cen a soupeření o nejlepší nabídky (pouze na základě trhu) povede k systematické opresi, což jsou v obou případech hodnoty, které ekonomismus vyznává. Charles Bettelheim tento termín používá jako kritiku neoliberalismu. Americký kritik Albert Jay Nock ze strany Old Right pomocí ekonomismu kritizuje tuto morální a společenskou filosofii, která podle jeho slov „interpretuje lidský život v pojmech jako produkce, nabývání majetku a distribuce bohatství“. Jay Nock tvrdí, že budou faktorem zániku západní společnosti, jak ji známe. Patt Buchanan v knize Stav ohrožení (2006 ) - suverenita, nezávislost a společenské hodnoty musí být obětovány když bohové ekonomismu přikáží. Podobně v jiné knize Patt Buchanan – Smrt západu píše, že není dobré když je ekonomika nade vše. Také v článku Svět pod útokem ekonomismu v Britských listech autorka Ladislava Snítková Janků. Použijeme – li přístup laissez faire je potom otázka čemu politici potom vládnou. Korporativismus byl součástí fašismu. Za sebe mohu napsat, že ekonomie se prezentuje jako racionální věda a přitom ekonomismus stojí na víře. Ekonomismus také není ekonomií, ale ekonomickou ideologií. Stojí na modelu volného trhu, což je ve výuce a popisu ekonomie pouze něco jako první přiblížení úvodu do problému a ekonomové ví, že něco jako volný trh neexistuje.

( Volně podle wikipedie a dalších zdrojů, heslo ekonomismus ).

 

5. Závěr

 

V tomto textu nemohly být pro náročnost na rozsah popsány všechny teoretické i praktické nedostatky demokracie. Například jsem se nazabýval vztahem státní správy a veřejné správy. Také jsem se nezabýval paragrafem deset České ústavy a jeho souvislostí se zásadními materiálními problémy ústavnosti EU. Nepsal jsem o negativních názorech politiků na přímou demokraci a participativní rozpočet.O nedostatcích demokracie bylo napsáno mnoho knih. Přes původní záměr z nich čerpat se tak nakonec nestalo. Obecně se dá říci, že jakákoliv metoda použitá k řízení čehokoliv i státu může dávat jakékoliv výsledky, které nemusí mít nic společného se spravedlností, ekonomičností, nejširší účastí na správě věcí veřejných.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Použité zdroje :

použil jsem zejména mé ( autor mesje jsem já ) již dříve napsané texty uvedené zde :

vybrané koncepce postindustriální společnosti a postmodernismus na adrese :

http://www.humanart.cz/literatura-77502-postmodernismus.html

 

http://www.humanart.cz/literatura-77526-historie-lidskych-prav.html

http://www.humanart.cz/literatura-77543-kultura-a-ekonomie.html

http://www.humanart.cz/literatura-77586-kultura-a-priroda.html

http://www.humanart.cz/literatura-77606-psychomanipulace.html

http://www.humanart.cz/literatura-77622-problemy-ustavnosti-eu.html

http://www.humanart.cz/literatura-78131-crowdsourcing-a-demokracie.html

http://www.humanart.cz/literatura-78174-chybne-zadani.html

http://www.humanart.cz/literatura-78319-ekologie.html

princip inkompability na adrese :

http://www.humanart.cz/literatura-79971-joga-a-ja.html

http://www.humanart.cz/literatura-83186-syndrom-vyhoreni.html

 

http://www.humanart.cz/literatura-81000-kauzalita-a-jeji-dnesni-vyvoj.html

http://www.humanart.cz/literatura-83430-demokracie-je-volna-soutez-nazoru.html

http://www.humanart.cz/literatura-83520-svoboda.html

http://www.humanart.cz/literatura-83531-synergie.html

http://www.humanart.cz/literatura-84294-ekonomicke-strany.html

 

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 25. února 2016, 22:57
Kumulus: je to i tak, text je ale upravená verze jednoho textu,který byl psán podle určitých požadavků na obsah
Mesje
kvalita komentáře: 1 Mesje 25. února 2016, 22:55
FERRIS: když budem vnímat realitu tak ani tak nejde dnes o to konkurovat západu, ale například některým asijským zemím v blízké budoucnosti
Kumulus
kvalita komentáře: 1 Kumulus 16. února 2016, 14:18
TLDR - Ain't nobody got time for that...

"Občané se ve volbách rozhodují na základě toho čemu říkáme životní hodnoty." - Myslím, že tohle je zbožné přání všech demokratů, ale skutečnost je naprosto jiná. Občané se rozhodují na základě aktuálního dojmu, protože politika je příliš složitá a nečitelná pro běžného občana (ostatně stejně jako například tvůj text - tohle si prostě pepík k pivu nepřečte). Díky tomu není téměř vůbec podstatné, kdo je u moci a jaké jsou jeho cíle z pohledu levice/pravice, liberál/konzervativec, neboť dotyčný je volen na základě dojmů, nikoliv činů/nečinů a hodnot. Tomu je následně podřízené i vládnutí, které neumožňuje progresi, ale naopak preferuje letargii, stagnaci a neměnné. Maximálně však mírné výkyvy a to pouze v závislosti na budování PR a marketingového obrazu / zvýšení osobního zisku.

FERRIS: "Bez investic a zásahů vlády přece není možné ekonomicky konkurovat dalším vyspělým zemím Západní Evropy." Tohle je přesně to nedorozumnění a miskoncepce, kdy velká část obyvatelstva si myslí, že jsme v nějakém souboji s Evropou či dokonce Amerikou (extrémní magoři :D ). Skutečnost je v globalizovaném světě ale daleko širší obraz, kdy Česká Republika nemá konkurovat západní Evropě, ale přispět Západní Evropě, aby E. byla konkurenceschopná oproti nevyspělím zemím a spojencům Indie-Čína-Rusko, kde je životní úroveň a počet obyvatel v takovém stavu, že jsou schopni to co mi dnes děláme vytvořit s pozitivním přístupem za plat 2 dollary denně a tím pádem pro zemi jako takovou na maržích a investicích generovat zisk v závislosti na západní kupní síle takovou rychlostí, že celá evropa může na téhle exponenciále jít ke dnu takovym fofrem, že neřekneš ani "důchodové připojištění".
FERRIS
kvalita komentáře: 0 FERRIS 16. února 2016, 13:53
Skvělé, ten Ekonomismus společně s léčebnými šoky ekonomiky podle receptů Klause a Thatcherové si zasluhuje kritiku. Na VŠ máme předmět "Investiční a inovační politika," který vyvrací bludnou teorii, že všechno vyřeší svobodný trh. Bez investic a zásahů vlády přece není možné ekonomicky konkurovat dalším vyspělým zemím Západní Evropy.
FERRIS
kvalita komentáře: 1 FERRIS 16. února 2016, 13:52
1 Skvělé, ten Ekonomismus společně s léčebnými šoky ekonomiky podle receptů Klause a Thatcherové si zasluhuje kritiku. Na VŠ máme předmět "Investiční a inovační politika," který vyvrací bludnou teorii, že všechno vyřeší svobodný trh. Bez investic a zásahů vlády přece není možné ekonomicky konkurovat dalším vyspělým zemím Západní Evropy.
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 22. října 2015, 22:24
MMM: děkuji
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 22. října 2015, 22:24
MMM: MMM: Ano je to i tak, opět je to, ale text, který musel být napsán podle určitých požadavků v jednom kurzu.
MMM
kvalita komentáře: 1 MMM 22. října 2015, 08:17
2 -
MMM
kvalita komentáře: 1 MMM 22. října 2015, 08:17
Domnívám se. že zasvěcení nahradili v ideologii ovládání lidu věčnou blaženost získanou morálkou či odpuštěním za krátkodobou blaženost získanou penězi.
HumanART
Body od neregistrovaných
  • Mesje Autor
    Mesje
  • 14.9 bodů
  • 8 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 31 hodnocení neregistrovanými
  • 01. června 2015, 00:34
  • 1360 zobrazení
  • 0 oblíbené