Kdesi, cosi, kdysi
Literatura > Poezie
//__Kdesi, cosi, kdysi__//
poslechni si moji duši dnes večer
to ty jsi ta, co mi bere dech
šíp proletěl snes a klečel
když světlo pozbyl ve svých snech
zavírám oči a chodím tmou
propadám se a mohu se zalknout
nesmím pohladit tvář tvou
minulosti! Musím tě zamknout?
hůře vidím, hůře dýchám
krásné sliby uvnitř sebe slýchám
a všechno je nic když pro tě pláču
a všechno je tím víc když ti vzkážu
že mi chybíš
smutná křehkost
našlapující špičkami mezi kapkami deště
zpoza mračen záře paprsků
soužený smír
ať jsem kdekoli,
ať dělám cokoli,
nezažila jsem předtím
v čase všedním
v čase veselém
tolik dnů v hávu omšelém
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Camay- 2 bodů
- 0 komentářů
- 1 hodnocení
- 11. března 2015, 20:03
- 776 zobrazení
- 0 oblíbené
-
