Jde to Dobré Wow!

VÝLET - Pan Tussaud - 3.kapitola

Literatura > Povídka

 

"VÝLET"
 
 PAN TUSSAUD
    3.kapitola
 
 
Co, komu?", otočil se na slečnu mladý muž a náhle se zastavil. 
Dívenka do něj v té nevidomé mlze narazila: " No, říkal jsi, že je
neuvěřitelné, že jsi ji rozuměl každé slovo - tak se ptám, komu?"
"Ty nevíš, s kým jsem se bavil?!"
"Copak s tebou chodím na pracovní schůzky?", řekla a otřásla se
vlezavým chladem.
Zacloumal jí rukou a znovu prudce vyrazili do bílého závoje.
 
"Slyšíš?" Mladík si přiložil ruku k uchu a natáčel hlavu do správného
směru. "Slyšíš ten podivnej šum?"
Dívka se zaposlouchala do zlověstného ticha a po pár vteřinách 
napětí přikývla: "No jo - zní to jako nějaká říčka. Nebo potok?"
"Jdeme správně", s úlevou vydechl a táhl ji po strmém srázu
do hlubiny.
Po dlouhých minutách se propadali níž a níž a ševelivý zvuk se 
stával srozumitelnějším.
Zakopávali o kameny, opět se jim při sestupu pletly pod nohy
popadané větve a rozetlelé pařezy.
Padající mlha se převalovala, vznášela a zase dopadala na okolí.
Vypadala nakonec jako lepivý, bezchutný a neodbytný dým.
Strnuli. 
 
Před nimi a po stranách se náhle vyloupla z mlhy šedivošedá pohybující 
se masa. Udělali pár krůčků k ní, a bylo jasno! Byl to proud lidských těl.
Kolíbali se a posunovali směrem do neznáma. Nebylo patrné, kolik jich
v řadách za sebou a vedle sebe vlastně může být.
Byla to prostě jakási změť téměř průsvitných lidských obalů, pod nimiž
se s v mírném větříku šumivě vlnily rozedrané plachetky.
 
"Promiňte, je to dolů k Berounce ještě daleko?", zeptal se nejbližšího
vyděděnce. 
Lidská troska na něj úkosem pohlédla.
V ten okamžik ještě stačil zahlédnout nějaký prudký pohyb po levé
straně své hlavy. Byla to pravděpodobně pažba pušky, a muž, který 
ji držel v rukách, měl na sobě vojenský stejnokroj a nazelenalou helmu.
 
Drnčel a zvonil. A určitě i záhadně praskal.
Napřáhl ruku, aby tomu randálu udělal přítrž.
Vypnul budík a opřel se o předloktí. Otočil se na matraci a pohlédl
na snoubenku, která se také probudila. Mnula si právě oči a zívla.
"To vedro je nesnesitelný", řekla a utřela si rukávem noční košilky
zpocenou tvář.
Uvědomil si, že se mu také po spáncích převalují pramínky potu.
"Jéžiší, cítíš ten smrad?!", vykřikl a vrhl se na zip stanu. Rozhrnul ho
a vyhlédl ven.
Dovnitř se prodrala stěna hustého dýmu. Lesy i louka kolem nich
byly v plamenech. A mračna hutně bělavého kouře se valila na všechny 
strany. 
 
"Ale, ne! Ano? Ne! Tady je Tussaud.
Telefonistko, nemůžu se bohužel dovolat - ale ano, 
ovšem - říkáte mně, že do oblasti jakéhosi dementního požáru byly
z bezpečnostních důvodů vypojeny všechny soukromé 
telefonní linky? Ale to je skandál!
 
 
 
 
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Kai
kvalita komentáře: 1 Kai 13. března 2015, 08:55
Mesje a jxr,
děkuji.
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 12. března 2015, 00:15
2 -
Nezn.uživatel
kvalita komentáře: 0 Nezn.uživatel 11. března 2015, 16:30
2 -
  • Kai Autor
    Kai
  • 4 bodů
  • 1 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 11. března 2015, 09:05
  • 838 zobrazení
  • 0 oblíbené