Jde to Dobré Wow!

HRÁČ - 2.kapitola

Literatura > Povídka

 

HRÁČ
2.kapitola
 
 
 Major Popel zařval na řidiče: "Stop!"
Vůz se razantně zhoupl a zastavil téměř na přechodu pro chodce
před vchodem do budov ministerstva.
Než se stačil zmatený řidič otočit k zadnímu sedadlu směrem 
k detektivovi, ten byl již několik metrů za služebním Rolls Roycem.    
Ne, že by přímo utíkal - dalo se jen naznačit, že uchváceně cupital.
Propletl se trnitým křoviskem, seběhl z kopce a udýchaně dosedl
na pomalovanou lavičku těsně u jezírka v parku.
Tak tady to všechno před měsícem začalo, začal rozjímat.
 
Starší žena s mahagonovým přelivem již začínala mít pláče až nad 
svoji udržovanou hlavu. Houpala sice kočárkem, houpala i víc, děťátko
si však nedalo pokoj.
Ručkama máchalo, nožkama kopalo. Nakonec přidalo i svoji
hlavičku, omotanou do oranžové šály. Začalo jí tlouct o strany
kočárku, až se důchodkyně už neudržela.
A stále plakalo. A to tak usilovně, až se téměř dusilo.
Zastavila a naklonila se, vzala dítě do náručí a začala ho kolíbat
tak říkajíc ručně. A to bylo ono. Nemluvně si říhlo a v mžiku spalo
jako zabité. Opatrně jej uložila pod peřinku a pohlédla na hodinky.
Tak to by bylo, zašklebila se. Ale vyrazit za štěstím už nestačila.
Pocítila mírný tlak na zadní části těla a chtěla se prudce nadechnout.
Lapala po dechu, tělo se ji neovladatelně kroutilo.
Poslední, co ji napadlo, bylo uchopit dítě a ochránit ho před 
neochranitelným.
Upadla do trávy a rukama ještě chviličku máchala do nevšímavého
prostoru kolem sebe.
Na kotník pravé nohy však nedosáhla.
Právě tam, v těch místech, asi po půl hodině našli pracovníci
tak zvané mordparty zasunutou do vyšívané polobotky pomačkanou
již druhou kartu hercové desítky.
 
Po chvíli, když se kriminálnímu úředníkovi srdeční tep ustálil na přiměřené 
míře, se mu zorničky mile zúžily. Začal vnímat nádherný svět kolem sebe.
Skupinky dětí obezřetně kráčely z blízké školy. Maminky s kočárky
se ostražitě loudaly po točitých cestičkách a pětice patrně znuděných
obyvatel města se opírala o zábradlí mostku, který rozděloval vodní
hladinu na dvě nestejnorodé části. Byli to pochopitelně stylově
přestrojení dva policisté, dva hasiči a jeden domobranec ze spolku
pro ochranu přírody.
Bylo to tak. Stát se ani v nejmenším nebál rozdávat peníze ze své
kapsy.
Popel vytáhl popatlaný ubrousek s kousky umaštěného mladého prasete 
a olejnatými prsty ho začal drobit okolo se hromadícím labutím.
Rozcvakaly se mlsné zobáky, sem tam se ozvalo prudké
zasyčení, zaskřípění - to jak se tito hladoví ptáci plácaly křídly jeden
přes druhého.
Major si rozepnul sváteční kropenaté sako, posunul si pouzdro na pistoli, 
v němž měl ukrytý mobilní telefon - nesnášel totiž střelné zbraně, stejně 
jako lesknoucí se grilovaná selátka. 
Zaťukal do klávesnici přístroje a vyčkával.
"Ano, tady Pepa," pravil naléhavě. "Ale ne, žádný z tramvajovýho depa - 
tady major Josef."
Ženský hlas na druhé straně aparátu zocelověl. Přitáhl uzdu fantazie
a vrátil se do strohého denního života průměrně snaživé kriminalistky.
Nicméně po asi pětiminutovém rozhovoru se proměnil na téměř chlapsky
potlačované sténání.
 
Major Popel vypnul mobilní telefon a z kapsy vylovil ohmataný svazek hracích
karet. Na dřevěné sedátko položil nejprve srdcového krále. Za ním následovala 
křížová dáma.
Tak to máme písmena T a O, pomyslel si nezvratně.
Dalším počinem bylo uložení  pikového esa, křížového kluka a hercové desítky.
Detektiv si začal ustaraně masírovat bradu, na níž se již slunečním paprskům
opatrně hlásilo počínající strniště.
Přeházel pořadí. A přidal károvou devítku a osmu.
Koukal na vyskládaný list. Kroutil přitom hlavou chvíli nalevo, pak zase napravo.
Ano - devítka by v tom případě měla být písmeno j a osma vychází na písmenko
em.
Znovu zavrtěl hlavou - tak takhle ne. Znovu změnil pořadí.
"Dobře, dobře - tak jo," pronesl nahlas, " a máme to! Jestli jsem dobře počítal, 
vychází to na betonový zatykač. Panebože, povýším!"
Letmo pohlédl úkosem na svrchní kartu v balíčku zbylých karet. Piková trojka.
 
"V jste se naprosto zbláznil!", zavřískal z telefonního aparátu šéf,  
"co zbláznil? Vy jste naprosto zešílel!"
 
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Kai
kvalita komentáře: 1 Kai 07. ledna 2015, 09:11
Mesje:
Mesje,
děkuji.
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 05. ledna 2015, 13:17
2 -
  • Kai Autor
    Kai
  • 2 bodů
  • 1 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 05. ledna 2015, 09:12
  • 457 zobrazení
  • 0 oblíbené