EBENOVÝ VETERÁN
Literatura > Poezie
EBENOVÝ VETERÁN
V tom jinocizím světě
já proplouval jsem
jako ono slůně
co po matičce
v dunách stůně
Tak našel jsem se
až na půdě stavení
ze dřívek
a kamení
A tam
pěkně v rohu
pokulhával
na levou nohu
od plísně a prachu
nánosu
- vzdáleně jen
jako nový -
pracovní stůl
ebenový
Co naplat?
Osud nám nadělil
tohleto setkání -
co udělat můžu
než přijmout
to vyzvání
Setřel jsem věku pel
na straně levé
pět zásuvek
vrzlo si prázdnotou
Na straně pravé
- když odkrojen chmýr
jedinou přihrádkou
vzbudil se
štír
Tam našel jsem
stužkou bledolící
dopisy svázané
a pečetěné
voskem svící
Tak vznikl
i zanikl
znenadání
příběh ten věčný
o tajemstvích
zbloudilé
uplakané slečny -
či paní?
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Kai- 5 bodů
- 4 komentářů
- 3 hodnocení
- 19. září 2014, 09:02
- 926 zobrazení
- 0 oblíbené
-
