Globální bludy

Je známo, že : Každý psychotický blud, ať sebeabsurdnější, sebevzdálenější skutečnosti, sebesměšnější, není ničím jiným než jedincovou soukromou filosofií, soukromým náboženstvím, soukromým uměním. Uznanou filozofií, náboženstvím či uměním se po příslušném zpracování racionálními prostředky mohou stát teprve tehdy, jsou - li schopny plnit funkci obrany proti archaickému strachu, funkci hodnoty nejen pro daného jedince, nýbrž pro širší okruh lidí. Rozhoduje vhodná konstelace emocionálního klimatu. Může k ní dojít dávno po tvůrcově smrti. Blázen je potom exhumován a povýšen na prapor bláznů dnešních. Prvek psychotického bludu se objevuje ve všech složkách kultury, podněcuje je a bez něho by nemohly existovat. Od počátku dvacátého století se objevují názory tvrdící, že : Člověk musí být veden svým vědomím, má-li se lidstvo v budoucnosti vyvarovat válečných konfliktů, a to tak, že se bude řídit vše, co může ovlivňovat lidské podvědomí. Kdyby národy vyvinuly mezinárodní vědomí, měly společné idoly, společné ideály, realizovaly spolupráci mezinárodní policie, došly ke společnému porozumění a projevily společnou vůli, bylo by dosaženo globálního vědomí. Zakladatel kybernetiky Von Neumann tvrdil, že dnešní společnost se nedá řídit detailně, ale pomocí všeobecných hesel. Wiener tvrdil, že každý systém od určitého stupně složitosti se začne chovat tak aby nerealizoval všechny stavy, ale jen ty, které slouží k jeho zachování. Také je známo, že člověk má tendenci uskutečňovat svá proroctví.
Zdroj: http://liborvesely.pise.cz/042014/