Kreslíš moji duši prstem od čokolády,
stavíš nám hrad ze střípků svobody.
Již zavřely se ty dvě brány,
náš vykreslený sen nemá obdoby.
Tak zhasni.
V posteli ze sladkých větrníků,
dějí se různé věci.
Občas zatoužíš po úniku,
ale miluješ mě přeci.
Tak mě neopouštěj.
Nakresli mou duši
a já tě odměním kouskem čokolády.
Zhasni a pojď ke mně...