Svoboda končí tam kde to určí politik

Svoboda končí tam kde to určí politik 

Osobní svoboda končí tam kde to určí politik a kdo to určí politikovi?

Nevím jak to bylo přesně v prvobytně pospolné společnosti. Zřejmě mohl mít zbraň každý. V dalších typech organizace společnosti tomu tak nebylo. Nevím kdo vytvářel pravidla a zákony v prvobytně pospolné společnosti. Zřejmě na počátku byla nějaká pravidla - zvyky pocházející z dřívějších dob, která byla vytvořena za roky vývoje. Později zřejmě vytvářelo zákony veřejné mínění a s růstem moci náčelníků, duchovních a bojovníků tyto skupiny obyvatelstva. Nevím kdo zavedl funkci peněz. Zřejmě na začátku o tom co kdo za co vymění rozhodovali účastníci výměny. Později o penězích rozhodoval šéf. Nevím kdo a jak rozhodoval o vině a nevině, ale zřejmě kdysi dávno když byl někdo napaden tak o tom rozhodoval sám. Možná, že později k tomu přistoupili zájmy kmene. V historii si můžeme všimnout toho jak se výše zmíněné a další pravomoci přesouvaly postupně od lidí, k šéfům kmene, osady, správci území v hradské správě, ke králi, k parlamentu a dnes k EU. Je jistě správné když si například obyvatelé izolovaného horského údolí odhlasují, že peníze, které utržili z turistického ruchu použijí na nákup potravin a nikdo zvenku by jim do toho neměl kecat. Kdyby se rozhodli za utržené peníze koupit výbušniny a zničit ho, je správné když jiná část společnosti tomu zabrání. Nechci zde rozebírat demokracii, vládnutí atd. Jde mi jen o položení a pochopení otázky zda si skutečně vládneme sami a zda nám vládnou ti, kteří byli zvoleni. Zeptejme se kdo a jak řešil problémy mezi feudály - správci panství. Jednoduchá odpověď není. To, ale nevadí, důležité je to, že se na ně vztahovalo jiné právo než na poddané – právní partikularismus. Původně to záleželo prakticky na vůli feudálů mezi sebou, potom do toho vstupoval panovník, byli nějaké šlechtické soudy atd. Postupně platila stejná práva pro všechny. Tak nějak se to nevztahovalo na vládnoucí osoby, například v R - U. Nestávalo se, že by byl panovník souzen pro vyhlášení války. Nanejvýš ho mohl soudit někdo kdo na to měl. Představme si, situaci po druhé světové válce. Kdo soudil v Norimberku. Kdo má v OSN právo veta. Kdo byl před první světovou válkou největším věřitelem, kdo po druhé.

A můžeme jít do historie a ptát se kdo zaplatil volbu Habsburka na trůn. Můžeme se ptát proč trh neslouží občanům, ale občané trhu. Můžeme se ptát proč se nevyplácí vyrábět a pěstovat, ale vyplácí se a vyplácelo převážet nesmyslně tisíce kilometrů daleko ( zřejmě kvůli dotacím, clům, kurzovým rozdílům atd.). Proč se nevyplácí spořit ale mít úvěr. Proč když rozdíly ve výkonnosti ekonomik jsou například v řádu procent, nebo desítek procent, proč je rozdíl v kurzu měn tisíce a desetitisíce procent. Proč národní banky musí být nezávislé na státní politice a vládě, parlamentu atd. Pro volíme do parlamentu EU, který nemá pravomoci, přičemž pravomoci mají komise. Proč jednotlivé země, státy, území, skupiny obyvatel atd. musí z nařízení ze shora činit věci, které jsou proti jejich ekonomickým zájmům a současně jsou ekonomickou pitomostí – například v oblasti distribuce energií. Proč se neupozorňuje na to, že světovým platidlem je dolar, pomocí jehož USA financují svou životní úroveň, pomocí jevu zvaného vývoz inflace, machinací s kurzem atd. A proč o tisku dolaru rozhoduje FED, který patří soukromým bankám. Je třeba se ptát i když odpovědi dávno jsou, ale nejsou uvědomovány do důsledků a v souvislostech. Kdo rozhodl, že právo OSN platí po celém světě, přestože OSN není stát. Kdo dal pravomoc mezinárodním soudům, když soudí zcela nespravedlivě, neobjektivně a na politickou objednávku - například v Haagu. Kdo dal pravomoc soudu v Bruselu, když evropský parlament to nemohl být. Kdo ač zvolen například na čtyři roky, tj. dočasně podepisuje smlouvy s platností na desítky let, nebo navždy? A kdo rozhodl, že i když máme podle různých tvrzení výkonnost ekonomiky na 80% ( přesné číslo je v této úvaze zbytečné ) hodnoty průměru EU máme kurz měny, který by aspoň podle dřívějších tvrzení v učebnicích ekonomie měl odrážet výkonnost ekonomiky, který je 5% procent hodnoty eura ( přesné číslo je zbytečné ). Při struktuře naší ekonomiky tak dotujeme údajně výkonnou německou ekonomiku. Vydělávat spekulacemi se dá na rozdílech. Kdo je tak finančně velký, že se mu vyplatí odstraňovat rozdíly kurzových měn. Když existuje heslo řídit stát jako firmu, proč nezkoumat dějiny a současnost podle hesla rodina je firma. Proč se neučí dějiny podle tohoto přístupu. Proč se neučí dějiny bank. Proč se ruší sociální vazby ve společnosti.  Po lopatě řečeno,proč se nahoře vytváří téměř násilně vazby mezi státy, společnostmi a proč se dole tj. v nižší a střední třídě vazby narušují. Otázek, které s tím souvisí je mnoho, nechci, ale zastínit to hlavní co zde bylo napsáno. Něco vládne nad politiky. Politici vládnou nám a neplatí heslo, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného. Ty hranice určují politici.