Jde to Dobré Wow!

SVĚTLUŠKA A PLAZ

Literatura > Povídka
 
 
SVĚTLUŠKA A PLAZ
 
                  
Jedna z mnoha povídaček hovoří o svěcené vodě. 
Bezpočet mýtů a legend opěvoval počátek a konec čehokoliv. 
Někdy se trefují. A na nějaká dopracování se většinou teprve 
čeká.
Například, jak s chlácholivým úsměvem naznačovala omladině
patrně většina babiček - všude je dobře, když souvislosti 
věkem pochopí. 
 
Nadějný pár se ruku v ruce loudal kolem romantické remízky mezi poli.
Ta kouzelná oáza však nebyla ledajaká. 
Uprostřed jejího šišatého středu se rozprostíral divutvorný rybníček. 
Od nepaměti se o něm říkalo, že není ani vysoký, ani hluboký, 
ani úzký, ani široký. 
Ovšem, nutno poznamenat, pohádkovou atmosféru také
dokreslovalo za kopci povětšinou zapadající sluníčko 
či při dešti vzdouvající se obludné mráčky.
Cvrčci jemně švitořili, žáby sladce popěvovaly - a vůně 
okolních luk jen povznášivě vršily ten vzájemný soulad a mír.
 
Nad hlavami zamilovaných přelétaly melodie zvědavých ptáčků, 
před nimi se vlnily břehy s tajnosnubným rákosím a cigárovými 
palachy. 
Láskyplně prošlapaná cestička je přivedla mezi šípkovými keříky, 
zapomenutými kapradinami a poloostrůvky rybářských číhání. 
Občas oba pohodili keksíček nad hubičky kaprů a kapřic,
zamávali na vlnící se pramice či na podřimující lovce ve svých zákoutích. 
 
Když konečně usedli, a po chvilce ulehli ve slibném sepjetí, 
objala je vrcholící tma. 
 
"Hele", vykřikla vášnivě, "támhle padá světluška, rychle si něco přej!" 
 
Rázem se ocitli pod košatým velikánem.
 
"Ochutnej - je sladké, jako med!", usmála se dívenka a podala
jablíčko mladíkovi. 
A byli v Ráji.
 
Nu, a proto chřestýši občas spiklenecky vrtí ocáskem.
 
 
Pro přidání komentáře se přihlaste.
  • Kai Autor
    Kai
  • 0 bodů
  • 0 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 14. května 2014, 08:55
  • 363 zobrazení
  • 0 oblíbené