V lese za skalisky ostrými,
za jezerem plným slz,
království obrů se rozléhá,
uprostřed tyčí se tvrz.
Vládne tu obr všech obrů,
největší a nejkrutější,
s nikým slitování nemá,
dvě hlavy, jedna víc než druhá je ohavnější.
Pod rukou stinnou ostatním káže
-diktátor, kolos, syn Smrti,
v kostel vstoupit zdráhá se
raději neposlušným lebky drtí.
Nikdo se neodvažuje vzepřít se mu,
každý zbaběle před ním se plazí,
ze strachu ze smrti či něčeho horšího,
"Jen bojte se, moji drazí!"
Pak našel se človíček velký jak hrášek,
s odvahou, hrdostí vzdoruje králi,
obry před kruťasem zachránit snaží se,
jak David s Goliášem do boje se dali.
Po boji téměř věčnost dlouhém
vládcovy hlavy k zemi padají,
človíček království odvážně zachránil,
obři mu slávu provolávají.
Někdy je i malinkatý človíček
víc než obr odvážnější,
proto nesuď okolí podle obalu,
vše se skrývá uvnitř v srdci a duši.
A možná i ty dokážeš víc, než jsi tušil.