Na nebi temném,
blesky se zmítají,
padající kapky deště
rychle Zemi bičují.
Vítr pohrává si
s korunami stromů,
ti se do stran kývají
za rytmu mocných hromů.
Právě oheň vzplanul
ve větvích zelených,
kolem skáčou stovky
bílých blesků zmatených.
Les bolestně hoří,
již dýchat nemůže,
o pomoc křičí,
nikdo mu nepomůže.
Plameny ničí vše,
co do cesty přijde jim,
druhý den nad ránem
místo lesa jen popel zbyl.
Nikde ani památky
po životě lecjakém,
všechny stopy po něm,
odplouvají s lijákem.
V nicotě vše pomalu,
ale jistě zanikne,
jen otázkou času je,
kdy svět navždy utichne.