Tak toč se světe, toč!
Literatura > Poezie
V náruči bolesti
kolébána strachem,
rozpadám se na kusy,
na malé úlomky
a pomalu se stávám prachem.
Vím, že je konec,
že není cesty zpět,
můj život temní,
v závoji vzteku
nenávidím svět.
Přes všechno utrpení
neptám se "PROČ?",
ztrácím se ve tmě,
ve řvoucím tichu,
tak toč se světe, toč!
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
She-Wolf- 2 bodů
- 0 komentářů
- 1 hodnocení
- 20. listopadu 2013, 14:05
- 421 zobrazení
- 0 oblíbené
-
