
Procházíš se parkem, pod nohama střepy,
-já to nebyl, ovšem jiný zůstal slepý-
a Tvé prsty hladí trny milenecké růže...
...zmeškala jsi podzim - zdá se...
aniž bys sama tušila,
že mozaika nad hlavou se tříštila
...
co má člověk z dřevěného rámu,
když šlape si po vzpomínkách lípového klamu?