Plivanec do p*dele

Ozvalo se zacinkání. Vysoký vrzavý zvuk zrezivělých pantů přivítal nově příchozího a dal mu poznat prostory malého krámku. V takto zapadlé uličce by něco podobného nečekal, ovšem nedal na sobě nic znát. Zvenčí vypadal obchod docela pustý, jako by se jeho majitel strachoval každého pohledu, který by se o jeho výlohu jen opřel. Ale uvnitř se naskytl oku dosud nepoznaný zážitek. V popředí na krémově vymalované stěně, lehce poznamenané stářím, s gustem přijímaly svůj ležácký osud tmavě hnědé poličky, jimž vadilo snad jen to, když jejich prachovou přikrývku občas odfoukl průvan ze dveří…

Ježiš, to je takové klišé že to ani není možné… sakra… chci napsat něco fakt brutálního, ale to noční město na mě valí takové kusy přeslazené cukrové vaty, až se mi z toho chce vyndat kilo a koupit si pepř a něco odporně hořkého… Hoďte mi sem kousek slečny, pane Freude, nebo se v té sacharidové salse rozpustím…toulat se romantickými uličkami v náladě, kdy má člověk spíše chuť nakopat inspiraci do análního věnečku se jeví vážně nakopání hodné, ovšem do mé vlastní prdele, samozřejmě!!! Bandu frajerů od protějšího koutu náměstí a slečnu s vyholenou půlkou hlavy ve žlutých silonkách, které tak tak nepraskají ve švech, jak si je přes vynaložení všech svých sil navlíkla, bych strčil do jednoho pytle a nejraději se koukal, jak si společně mísí své znalosti anatomie a náboženské etiky… Styl „malá holčička“ na ně zřejmě moc nezabral. Zkus jinou taktiku nymfomanko… no, očividně krásné culení a házení očkem z dálky zřejmě nepřinese krátkodobý volňásek do onanovy postele… ee, předežeň je, dej jejich očím ochutnávku svého pokladu, co Ti tak řve z toho Tvého překypěného trychtýře, který honosně nazýváš sukničkou… No jo, jen se motej, toč a kruť, jak chceš, stejně si pro ně jenom další buchta, která se snaží dostat  na tři doby pod peřinu… seznámit se, vyspat se, vyspat se…raz, dva, tři…chápu, že může našince zarazit ten jednotný výraz pro nevinný spánek a chlípnou soulož, avšak já rád oba smysly spojuji v jeden… každý si pak může vybrat… ať jsi slušný kurátorský syneček, nebo parchant ulice odkojený povislými prsy staré kartářky… najdeš si tam svoje a to se mi líbí. Ostatně, konzumní společnost by byla z mého výplodu naprosto uchvácena. Ironie... Ne že bych vynikal stylem, nebo byl uznávaný spisovatel, či snad vědecký datel s členskou kartou do klubu promiskuitních pisálků, ale pocit vyšťavené osobnosti ve městě s, cituji Evropskou unii, zvýšenou hladinou sociálních jistot, prosperujícího obchodu a spokojenými občany (o toku peněz ani nemluvě) se nevidí každý den… a tak tu sedím na lavičce. Kolem lidi, s polo otrávenýma xichtama, že by se z toho jeden po...zcvoknul. Rozpustil se v té slaďoučké kašičce a vmíchal své potřeby i s těmi jejich výrazy do poplivané vody místní kašny, co mi tak monotónně vrní za zády. Dokonce i ryba dostala chuť na toho Peruna, nebo co to tam stojí za šaška, a rozepíná svůj poklopec z lístečků naházených slušnými ochránci chodníkového pořádku, co si vážně neulehčují podřadnou práci a vážně neházejí shrabaný odpad za kamennou zídku kašny, vážně ne… měl bych se vrátit ke psaní toho slaďoučkého dílka, ale jakmile se o něco pokusím, zní mi to, jako by se jeden přecitlivělý kňoural, snažil ze sebe dostat svou skrytou něžnou rozhořčenost nad světem a nezbývalo mu nic jiného, než ji ventilovat na povrch za pomocí prstů umaštěných od klávesnice… ať raději drží hubu, udělal by nejlíp… ták, tohle je možná konec…asi jsem ze sebe dostal všechno… pro dnešek… nevím kdy k tomuhle souboru zase usednu, jako člověk bez inspirace, s chutí plivnout světu do prdele… uvidíme, beztak neuplyne ani den a objeví se zde další a další řádečky… no konec, už zabíhám moc do detailů, ani to Y mi už nejde napsat správně… vypadá spíše jako S nebo KŇ… navíc jsou 2:13 ráno, už 2:14…a proč zrovna Plivanec do prdele? Já ani nevím, ale tak nějak mi můj hlavas říká, že do prdele se neplive.

Pac a pusu :-D