UMOUNĚNÍ, ČISTÍ, NEPRŮHLEDNÍ
A PRŮZRAČNÍ
(fiction)
Poťouchlý čas prázdnin a dovolených.
Labužníci odvážně rehabilitovali pod slunečníky na pláži
poblíž jednoho přímořského letoviska.
Vdechovali a vydechovali romantiku parníků, jachet, přistávajících
a startujících letadel.
Také tu pendlovali ozubení číšníci, polonahé ženské - v povzdálí
například i děti s duhovými míči a neúnavnými psisky.
Po čase společných zájmů - kdy se usrkává
mraženě kostrbatá vodka a požvatlávají se dary
moře - jsme se souhrou nenadálé dešťové
spršky oba potkali pod převislou střechou restaurační
garáže.
A když jsme se po měsíci loučili, měl jsem
velice zvláštní pocit.
Příběh začal slavnostním nástupem námořníků.
Na stožár vylétla vlajka, hladina se rozbublala
pod náporem jaderného reaktoru, racci zakroužli,
kdesi za přístavem zachraptěla siréna.
A podvodnaja lódka vyplula k širému moři.
Měla před sebou - jak se říká - mimořádné vojenské
cvičení celé flotily námořních plavidel.
Mělo to být pečlivě a dlouhodobě připravené
představení velikosti a síly.
Téma bylo jasné - když přátelství, tak ne zadarmo.
Pochopitelně i zkušenosti na všech světových stranách
střídaly nedůvěru s důvěru.
Ušatý mohl být hluchý a šachovnice má čtyřiašedesát polí.
Ponorka proplula zálivy, ponořila se a zamířila k místu, kde
měla předstíraně zaútočit na kamarády ve zbrani, kteří
na vzdáleném křižníku představovali jakéhosi nepřítele.
Pokud by se jednalo o natáčení filmu, režisér by
patrně zavelel: Akce!
A utekl co nejdál.
Do vypouštěcí komory ponorky byla umístěna
nejaderná rekvizita exotického torpéda, které mělo
zamířit ke křižníku s vojenskou elitou, podplavat ho
a čekat na potlesk.
Patrně by si to zasloužilo, protože se jednalo o nevšedně
utajovaný model mimořádných technických kvalit.
Velitel námořního cvičení netrpělivě pomrkával na svoje
zlaté hodinky. K povelu zahájení zbývalo několik minut.
Tuto atrakci pochopitelně sledovaly i pozemští sousedé.
Možná schválně, možná omylem, jeden z nich se
dostal do dráhy laserem zamířeného torpéda.
Co s popletou, který narušuje, co nemá.
Takové komplikace přinášejí mimo zármutku také
mnoho zajímavého.
Pokud se ovšem utají.
Po návratu domů jsem odevzdaně otevřel poštovní
schránku.
Byla prázdná.
Odemknul jsem dveře. Kufr jsem položil těsně za mrtvého
muže. Teprve poté jsem ucítil nebývale umocněný
zápach, který se vlnil až do jakési nekonkrétní melodie.
Kupodivu jsem si dal tu práci a zvědavě odsunul zavalité tělo.
Právě v ten okamžik zazvonil telefon.