Jde to Dobré Wow!

Mí netopýří přátelé

Literatura > Poezie

 

Háčky,

jehličky z kostí, drápky,

nad nimi křídel tenké blány

v dlaních a pažích netopýřích.

 

Do masa zasekané

kůži pnou

a táhnou mě,

rybu polomrtvou téměř

z boje

skrz vodu krillem

zkalenou.

 

Zpátky tam,

kde jsem jednou byl, asi,

zřetelně si již nevzpomínám

do země, v které jako jediné

jsou mraky ještě zajímavé,

...alespoň když se začne stmívat.

 

Čekám jen tiše co se stane,

 

zda kůže povolí a praskne,

jen cáry bez těla

si ty okřídlené myši odnesou

a maso s kostmi skončí někde v půli cesty,

 

anebo mě tam dotáhnou

vláčíce mořem, pískem, travou

severských nocí andělé,

mí netopýří přátelé?

Pro přidání komentáře se přihlašte.
Kai
kvalita komentáře: 0 Kai 15. dubna 2013, 09:12
2 -
  • censored Autor
    censored
  • 2 bodů
  • 1 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 10. dubna 2013, 16:30
  • 699 zobrazení
  • 0 oblíbené
new © 2006 - 2020 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz & ryz.cz