Krysař

Ruka jí vplula do kapsy

pro jednu z mnoha harmonik

a já pochopil ještě než začala hrát

že krysař byl jen žabař,

jen chudák

zcela bez umu

nýmand zbavený rozumu

dudák,

když o krk opře housle prvně

či jak já, básník bez úrovně

a vzduch se vlnil kolapsy

jak nekonečně slabý vzlyk,

když políbila okraj plechu

jsem tak moc toužil při poslechu

chycený nohou do pasti

se vrhnout v náruč propasti

...ale to nešlo.