Hořím
vzduch zvlněný opile
do zimy sálá
vlasy
a ruce
i límec košile
bunda i šála
a dlaně v jednom ohni
jak svíčky knot
si trochu připadám
má vlastní kůže
jako vosk skapává
s benzinem mi do bot
z jazyka červ
se kroutí, svíjí
i prsty jako klubka zmijí
a kosti mé jsou dřevem dubu
...poklidně praskaj v lůně krbu
oči bramborem pasáčků
hlava mi pukla
vůně biblické obětiny
mihotavě se klepou stíny
krev v žilách v strupy shluklá
a lidi zvracej do sáčků
Oheň se rozmáhá
pověst se roznáší
jak starou svíci
na hranici
mě nikdo nezháší
Snad lidé chtějí víc než slovy
skrz mě vzdát poctu Palachovi...