Jde to Dobré Wow!

Hořím

Literatura > Poezie

 

Hořím

 

vzduch zvlněný opile

do zimy sálá

vlasy

a ruce

i límec košile

bunda i šála

a dlaně v jednom ohni

 

jak svíčky knot

si trochu připadám

má vlastní kůže

jako vosk skapává

s benzinem mi do bot

 

z jazyka červ

se kroutí, svíjí

i prsty jako klubka zmijí

a kosti mé jsou dřevem dubu

...poklidně praskaj v lůně krbu

 

oči bramborem pasáčků

hlava mi pukla

vůně biblické obětiny

mihotavě se klepou stíny

krev v žilách v strupy shluklá

a lidi zvracej do sáčků

 

Oheň se rozmáhá

pověst se roznáší

jak starou svíci

na hranici

mě nikdo nezháší

Snad lidé chtějí víc než slovy

skrz mě vzdát poctu Palachovi...

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
Kai
kvalita komentáře: 0 Kai 04. března 2013, 09:05
2 -
  • censored Autor
    censored
  • 2 bodů
  • 1 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 25. února 2013, 22:03
  • 799 zobrazení
  • 0 oblíbené