Jde to Dobré Wow!

Fobie

Literatura > Poezie
Výška a hloubka - jak jsou si vzdálené a jak jsou si podobné . v našem strachu

Mám strach z výšek,
pokud se v nich nacházím.
Ne,když se do nich dívám.

Mám strach z hloubek,
pokud se do nich dívám.
Ne,když se v nich nacházím.

Je to zvláštní.
Pohled na majestátnost hor
ve mně vzbuzuje úctu.

Pohled do hloubky…
to je okamžité vtáhnutí
jak do děje filmu.

Zvláštní síla.
Oči se opřou o to neznámo dole.
Je to naléhavé,
lákavé.
Cítím,jak mi hloubka
podává ruku se slovy:
„Pojď,neublížím,
poznáš nepoznané!“
a já ji přijímám.
Bolestná krása mne uchopí
a já se do ní celá ponořím….
a nechám se vést jak slepec.
Vyrovnání se vším.
Šum v uších.
Stav beztíže.
Absolutní ticho.
Zákmit bolesti.
Tma.
Nic.

***

Nemusím mít všechno

Pro přidání komentáře se přihlaste.
pavla
kvalita komentáře: 0 pavla 09. července 2008, 10:03
1 to je fajn, ty první dvě sloky,i když vysvětlují ten pocit, tak mě tolik nebavily, konec se mi líbí moc.
brtuuu
kvalita komentáře: 0 brtuuu 08. července 2008, 19:39
zdá sa mi to trochu prvoplánové....možno tá posledná veta to trochu zachránila, ale neviem, nemastné neslané...
  • Harr Autor
    Harr
  • 1 bodů
  • 2 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 08. července 2008, 15:14
  • 1490 zobrazení
  • 0 oblíbené