VLKODLAK

V L K O D L A K

Ó, jak jsi krásná
Luno moje
když rozedníš
se do pokoje

Z nudy je křišťál
z ponožek křídla
z bezproudí bidla
a z cákanců
misál

Z nicoty drápy
z voňavky srst
z šelestů vytí
z mříží pak
most