Jde to Dobré Wow!

SETKÁNÍ - 3.část

Literatura > Scénář

SETKÁNÍ - 3.část

       (scénář)


                   6/

 

 ( Veselá hudba - jihoamerický rytmus - "
    optimistické záběry"  na horskou krajinu.)

 
Perta, Provazník a Lidka odcházejí od skalního plata,
kde tak často v minulosti trávili společné chvíle se svými
"Řádovými partnery". Na zádech mají turistické batohy -
ohlížejí se, zdali něco nezapomněli.
Sestupují úbočím, přeskakují kmeny popadaných stromů.
Sbírají borůvky.
Mezi vrcholy smrků a borovic se objeví střecha malého nádraží
s liniemi zaklikacených kolejnic. Postupně i balkóny lázeňských
budov i výpravné fasády "Jurkovičovských" hotýlků.

 (Hudba ustane.)

Perta odkládá batoh a sedá si.Ostatní se přidávají.
Provazník vytahuje lahev.

Perta:

 To je ta poslední?

 (Lidka zapaluje u studánky svíčku.)

Provazník:

 No přece jsme si slíbíli, že ji otevřeme až nakonec.
 ...a taky na památku -

Lidka:

 Doufám, že nemyslíš nás všech?

Provazník:

 Proč ne? Hra končí.

Lidka:

 Tomu všemu říkáš hra?!
 
Provazník:

 Copak já můžu za všechny ty nehody?

Lidka:

 Nehody? Tak pročpak vysedáváme čtyřikrát
 do měsíce na policii?

Perta:

 Něco jim v tom všem pochopitelně nehraje, jak by
 mělo.
 ...Mně taky ne. 

 (Perta nabízenou lahev odmítá. Provazník i Liduška ji vyprázdní.)


 Ne, teď nebudu chlastat - mám před sebou půl dne
 ve vlaku. Metro, autobus - nic moc na náladu.
 Vy jste už prakticky za vodou. Na parkoviště máte
 půl kilometru.
 Nezapomněli jste, vůbec, zamknout káru?
 

   7/

  ( Latinskoamerické rytmy "se vracejí".
    Obrazově optimistické pohledy.)

 

Mladá výpravčí pozorně sleduje "větrné" nástupiště.
Lidé vystupují a nastupují.
Od bufetu odbíhá skupinka turistů - odhazují nedopité
kelímky piva a limonád, zahazují tácky s nedojedenými zbytky
občerstvení. Rameno historického návěstidla se zvedá
na znamení volna.
Výpravčí ještě vyčkává, až komplikovaně nastoupí rodinka
s malými dětmi a velikým psem i starý muž o berlích, které
jsou omotány vlajícími černými pentlemi.

  (Hudba ustává - ozve se píšťalka.)
 
Železničářka pozvedne výpravku - vlak odjíždí.
Z jednoho svěšeného okénka se odpoutaly dlaně a poté
ruka zamávala do ubíhajícího prostoru.


   8/

Stařec belhavě přistupuje k faráři, u kterého klečí
zahalenec. Toho pohladí po kápi a políbí.

HLAS:

 ( Plíží se po čtyřech ke knězi.)

 Mají synové boží sklerózu?
 Mají?
 Jistě, že mají - musím mít! Na rozdíl od nás!
 Tak já ti ten příběh dopovím sám.
 Ať se nemusí - tady plachetka s tebou dál
 unavovat.
 
 (Rozhlíží se, kde je zakuklenec. Osoba v kápi chodí po kapli
  a zapaluje svíce.
 Prohlíží si jeden ze závěsů. Hladí ho. Z jeho záhybů vylétne netopýr.
  U stropu se jich objeví celá skupinka.
 Venku sílí opět vítr. Pohybuje těžkými závěsy kolem oken.
  Jedno se otevírá.
 Ozývá se zvuk zvonů.)

 
 Tak ti dva mlaďoši z té flašky zmagořili.
 Bylo v ní takové omamné kouzlo, víš!
 
 (Opět se rozhlíží po zahalenci.)

 Kdo, myslíš, že si s ní pohrál?

(Farář má skloněnou hlavu. Snaží se z posledních sil nadechnout.
Stařec s ním zatřese. Bezvýsledně.Netopýři vylétají mezi pohybujícími se
okenicemi.)


 No, nic - tak ten gembler je doprovodil na koleje -
 uložil pěkně vedle sebe. A odešel.
 Ani ne za minutu vyjel z tunelu vlak a šmik!
 Ti dva byly celkově na šest kusů. 

Začínají se ozývat "kodrcavé" zvuky. Jakoby jedoucí vlak.
Rakev na katafalku se v jejich rytmu natřásá.


HLAS:

 Už musím zmizet.
 Třeba se ještě uvidíme -

Stařec se doplazí k rakvi. Vyskočí do ní - v silném průvanu
se vznesou k němu i jeho berle s vlajícími černými fábory.
Dopadne na něj víko.

HLAS:

 (Muž zvedá víko a jeho tvář se mění na obličej staré bělovlasé ženy.
  Otáčí se k zhroucenému knězi.)

 
 Jak se ti to líbí?
 Chceš to ještě se zpěvem?!

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
  • Kai Autor
    Kai
  • 0 bodů
  • 0 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 16. ledna 2013, 09:01
  • 584 zobrazení
  • 0 oblíbené