Jde to Dobré Wow!

SETKÁNÍ - 2.část

Literatura > Scénář

    SETKÁNÍ  - 2.část 

 

                                       3/


Podle tónů se pohybují klávesy na varhanách.
Osoba v plášti kouká na faráře.
Z vodovodního kohoutku odkapává do umyvadla voda.
Hudba rázem ustane. V ten okamžik je teprve slyšet jen
dopad kapek na dno lavóru.

PŘ.:

 Tak co?
 Spokojen?
 
( Farář vzhlíží vzhůru, jeho oči těkají, jakoby se v duchu modlil.
snaží se přes upevněný roubík marně pořádně nadechnout.)

 Vypadáte, že se vám to ani trošku nelíbí.
 Ale - pročpak? Tušíte vůbec, o co jde?

Ozve se "prostorový" hlas.

HLAS:

 Protože ví.

( Z úkrytu za závěsem vchází do prostoru osoba, která vyhlíží,
 jako ustrojený "bezpohlavní" nebožtík.Zvedne pohozené víko
 rakve a opatrně ho opře o sloup vedle kněze.)

 Chce jenom otáčet kostkami, které nemá.

PŘ.:

 A vy jste kdo?

HLAS:

 To je ale překvapení!
 Odkdypak si vykáme?
 
PŘ.:

 ( Na rozpacích, prohlíží si postavu - neví...)

 ...Ale? Já si nevzpomínám, že bych vás někdy
 viděla živého -

HLAS:

 (Prochází se, prohlíží si okolí. Dotahuje vodovodní                   kohoutek. Zastaví se před klečícím knězem.)

 Živého?
 Chceš si zase hrát? Tady, před tím pokrčeným
 vševědoucím?!
 Tak já ti připomenu, co bylo dál.
 Všechno šlo podle plánu. Dokonce jsme se všichni -
 vy i my - pobavili. Ten nápad s Kočičím pytlíkem - to se
 povedlo!

PŘ.:

 ( Začíná se orientovat. Poznává, v čem se asi reálně ocitá.)

 ...ale, to byla jen náhoda!

HLAS:

 Náhoda?
 A k čemu jsou náhody?
 Já, stařec v hrobě, miluju náhody!
 Kočičí pytlík, nápad pro název originálního
 jídla: babka jde utopit v pytlíku osm narozených
 koček. Náhoda je zachrání.
 A najednou tady máte představu, že kočky
 mají devět životů.

    
    4/


Dva rogalisté (muž a žena) se rozbíhají po skalním srázu
a vznesou se nad údolím. Chvíli se vznášejí vzhůru.
Pojednou muži začne praskat závěsný popruh. Přetrhne se.
Dívka krouží kolem něj. Volá na něj - snaží se poradit.
Mává rukama - z hlavy se jí uvolní ochranná přilba. Kolem ní
se rozevlají oslnivě rudé vlasy (není možné rozpoznat její
tvář).
Obě rogala se roztočeně propadají k propasti mezi zalesněným
údolím.
U jejího okraje je vidět stavba hotelu s parkovištěm, auty
a turisty.                 


PŘ.:

 Tak jo.
 Cosi vyměnilo náhodu za nápad.
 Rusalka a Démon se sklouzli rogalem. Dopadli na dno
 propasti do ponornýho jezírka.
 Nikdy jejich těla nenašli.


     
HLAS:

 Ano. Říkáte tomu vražda?
 Budu pokračovat.
 Na koho smrt padá?
 Gromo - váš další kamarád, se zastřelil.

PŘ.:

 Nezastřelil.

HLAS:

 Já vím. Revolver mu při výstřelu vybuchl v ruce.
 Jako granát. Ale to je jedno.  Splnil jen vašemu řádu
 svůj slib - budu jeden z vás.
 Ale, co kdyby se - náhodou - nechtěl zabít?
 Co když měl ve zbrani - pro zábavu - jen slepý
 náboj?

PŘ.:

 Nikomu se nepřiznal.
         Dal si do něj jen patronu bez střely.
 Udělá to trošku kouře a trošku hluku.
 Nic by se mu při tom cirkusáckým představení
 nestalo.
 Ale, co pak s očouzeným a nahluchlým Gromem?
 
HLAS:

 Ale taky měl kamínkem ucpanou hlaveň.

PŘ.:

 Ano.
 S tím nepočítal.


HLAS:

 Pak se další atlet probodl.
 Pokud vím, říkali jste tomu věčně nachlastanýmu
 kulisákovi Kouzelník.
 

PŘ.:

 Hm... ale třeba mu někdo předtím vyměnil tu jeho
 divadelní rekvizitu za nekouzelnický originál - ?
 Co říkáte?
 Chlapec se pokusil o dramatické gesto. Ale čepel dýky
 se prostě nezasunula zpátky do držadla. Pokračovala
 přes látku, proklouzla vrstvami kůže, mezi žebry, až do
 srdečního svalu.

 (Přiblíží se k zemdlenému knězi. Třese s ním.
 "Nebožtík" přichází s kanystrem a začne faráře polévat.)
 
  
     5/


Na pitevním stole leží tělo.
Profesor patologie se s nevinným úšklebkem rozhlédl po studentech medicíny,
kteří odevzdaně očekávají začátek praktické výuky.
Asistentka odhrnula z přikrytého těla přehoz a přisunula oslnivé
osvětlení blíž k mrtvému, kterému z hrudi vyčnívá část rozměrné
historické dýky.

Profesor:

 Dnes se seznámíme s kriminálním činem.
 Jistě na první pohled pochopíme, co bylo příčinou.
 Pánovi vyčnívá mezi žebry cosi, co nevypadá jako
 zápal plic.
 
 ( Medici se baví. Profesor odstoupí od stolu a zamíří k půlkruhu          studentů.
  Asistentka  mezitím z různých úhlů fotografuje mrtvého.
  Patolog si postupně prohlíží studenty.
  U jednoho se zastaví. Píchne ho prstem do hrudi.)


 Co vás, jako pomyslného vzdělance, ihned musí  
 napadnout?

Student:

 Že policajti v tomto těle dýku zapomněli.

Profesor:
 ( Usměje se, začne kroužit rukama - jakože je to všeobecná legrace -
    bavme se!)

 Přítomní komici, je prvního dubna. I já vím, že je Apríl.
 Ale vážně - kdo by chtěl tuto kudlu na památku? 

Rusovláska:

 Já, pane profesore.

 ( Praktikanti se obrátili směrem, odkud se vznesl plachý hlásek.
   Byla to dívka, které z pod elastické čepice prosvítaly pramínky
   rudých vlasů.)

Profesor:

 Zajímavý pokus, vážená kolegyně.
 Nějakou dokumentační fotku vám náš ústav věnuje.

 

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
  • Kai Autor
    Kai
  • 0 bodů
  • 0 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 14. ledna 2013, 09:18
  • 685 zobrazení
  • 0 oblíbené