Zastavování motorů aut

Literatura > Sci-fi / Úvaha / Teorie

Dnešní technika dovede zařídit i efekty samovolného vypínání a zapínání domácích elektrospotřebičů, jako je např. lednička, televize, věž, rádio atd. Stačí aby vznikla porucha na fázi. A ta se dá zařídit. V USA se prodávají přístroje, které dovedou vypnout rádio, televizi apod. do určité vzdálenosti pokud se majiteli tohoto přístroje zdá, že sousedům tato zařízení hrají příliš nahlas.

 

Kapitola 5

Zastavování motorů

( Know – how )

 

UFA dovedou  zastavovat motory aut a ovlivňovat činnost elektrických zařízení. V blízkosti UFO je paralyzován celý elektrický systém auta, zastaví se nejen motor, ale zhasnou i světla, která by měla být napájena z akumulátoru. Totéž dovede pozemská technika. Po přečtení následujícího textu to teoreticky budete umět také.

 

V lednu 1 935 požádal Výbor pro vědecké studium vzdušné obrany odborníka na radiofyziku dr. Roberta Watsona - Watta o zodpovězení otázky, zda paprsek smrti, schopný vyřadit z provozu motor letadla, jak se o tom v té době diskutovalo na stránkách novin, může mít nějaký praktický význam. Watson - Watt tenkrát odpověděl, že nikoli, ale, že radiový signál by mohl mít jiné užitečné aspekty. Během jednoho měsíce předložil zprávu, v níž dostatečně podrobně načrtl možný systém pro detekci letadel pomocí radiových vln.

 

David Irving v knize Tajné zbraně píše o zprávě britské rozvědky týkající se německého vývoje zbraně zastavující motory : Výbor pro vědecký dohled nad vzdušnou obranou vedený sirem Henrym Tizardem upozornil 7. února 1 939 na to, že se ve Spojeném království nic neví o nových německých zbraních. Následující léto se došlo k názoru, že by se vyplatilo přiřadit k ředitelství zpravodajské služby vědecko - technickou sekci. Vědeckým pracovníkem pro styk se zpravodajskou službou byl jmenován  fyzik dr. R. V. Jones. Byl vyzván aby utřídil záznamy shromážděné zpravodajskou službou a sepsal zprávu o svých závěrech. Dne 11. listopadu hlásil svým nadřízeným : Je řada zbraní, o kterých je několikrát zmínka a kterými se musíme vážně zabývat : jsou mezi nimi : kluzákové pumy, vzdušná torpéda a bezpilotní letadla, paprsky smrti, paprsky zastavující letecké motory.

 

Jiné zdroje uvádí informace, které by na ni mohly navazovat. V roce 1 938 byl v pohoří Harz instalován vysílač. Rádiovými vlnami měla být chráněna průmyslová oblast Porúří a Sárska. Svědkové tvrdili, že při provozu zařízení se na nedalekém letišti zastavovaly letecké motory

( otázka LV : Motory aut se přitom nezastavovaly? Že by na každý motor působilo něco jiného? ). Pozemní personál letiště dodával, že bylo zbytečné pokoušet se je znovu nastartovat. Podobné zařízení bylo zřejmě instalováno v okolí městečka Zossen. I tam byly registrovány případy, že z neznámých příčin selhávaly motory vozidel pohybujících se po nedaleké silnici. Pohoří Harz je známo také měřením gravitačního zrychlení, jehož výsledky by mohly podle tvrzení záhadologů potvrzovat platnost jiných teorií gravitace než, těch které jsou v současnosti uznávané.

 

V listopadu 1 944 podala firma Elemag z Hildesheimu návrh projektu : Rušení funkce elektromagnetických aparátů jako prostředek vedení boje. Byl rozeslán na různé výzkumné ústavy třetí říše, byl odmítnut, proto, že metoda není nová a princip je už znám. Zřejmě znám byl. Protože tzv. foo fighter ( Němci nazývané také : Geisterflieger – duchové ) měla mít na svědomí létající želva. Vyvinuta byla v továrně pro leteckou radiokomunikaci, takže k rušení mohli mít její tvůrci blízko. Uvnitř měla elektronku, která byla zdrojem silných elektromag -netických pulzů. Ty rušily radary a zapalování motorů. ( Thomas Mehner, Petr Vokáč, Hitlerovy tajné zbraně, str. 38, dále různé odkazy na knihu dr. Renata Vesca z roku 1 968

o UFO ).

 

Nápad  nezapadl ani po válce, metoda měla být zkoušena i v civilním životě, pomocí paprsků smrti měla být zastavována auta s prchajícími zločinci a s neukázněnými řidiči. Zařízení mělo být  umístěno na vrtulníku. Zařízení se nedá použít plošně a nepůsobí na dieselové motory.

( V benzinových motorech, kde je elektrická jiskra vytvářena za současné existence magnetických polí, pro ovlivnění zapalování stačí dostatečně silné magnetické pole ). Nefunguje také v případech, kdy jsou zapalovací cívka nebo elektronika odstíněny proti působení elmg. vln.

 

Pozn. : V armádě jsou hlavně dieselové motory, proč by to potom armáda vyvíjela.

 

V knize Cestování za zbraněmi, ( prof. Ing. Lubomír Popelínský DRSc.), je na

str. 89 a 90 informace částečně doplňující výše uvedené informace : Autor zmíněné knihy jel v květnu 1 993 do Klagenfurtu v Korutanech v jižním Rakousku. Tehdy se na rektora Vojenské akademie obrátil Ing. Theodor Haring. Byl to starý pán - původem z Moravy, mluvící česky. Vynálezce, kterému byly přiznány patenty v různých zemích. Řada těchto vynálezů byla zaměřena na zbrojní techniku. Ve svém dopise rektorovi nabídl zdarma svůj vynález nehomogenního pancíře. Do Klagenfurtu jel s autorem také doc. Ing. Skoupý, CSc. Pan Theodor měl již hodně přes 80. let. Byl vynálezcem, soudním znalcem, zabýval se malováním obrazů. Se zaujetím vykládal o svých vynálezech mezi něž patřila například elektrická zbraň zabezpečující vyřazení elektrického systému automobilu.

 

Ovlivnit funkci motorů by mohl elektromagnetický impuls. Zejména dnes, kdy jsou motory některých aut řízeny počítači. Základním elektromagnetickým účinkem, plynoucím z jaderného výbuchu, je elektromagnetický impulz ( EMI), který poškozuje elektronické a elektrotechnické vybavení. Nedostatečně chráněné proti náhlému a velmi intenzívnímu i když jen krátce trvajícímu impulzu elektromagnetické energie. EMI působí na spojovací prostředky a dlouhé kabely, na telefonní stožárové vedení a vedení vysokého napětí, přerušuje bezdrátové spoje. Skutečné účinky závisí na výšce a síle jaderného výbuchu a na konstrukci a vlastnostech elektronického vybavení. Příklad účinku EMI pochází z testů v roce 1962, kdy se na havajském ostrově Oahu, na různých místech současně porouchalo třicet obvodů pouličního osvětlení. Poruchy byly důsledkem jaderného výbuchu ve velké výšce nad ostrovem Johnsopn, vzdáleném od havaje přes 1200 kilometrů.

 

V dnešní době existuje několik druhů elektromagnetických bomb. Vyvíjet se údajně začaly koncem 50. let. Německé metodě nejpříbuznější je možná následující. ( Založený na Comptonově jevu ). V měděné cívce je trubice s výbušninou. Přes odpálením se cívka nabije soustavou kondenzátorů. Výbuch směřuje odzadu dopředu. To způsobuje postupné přitlačení trubice na cívku a tak postupné krátké spojení. Jedná se o čas setin mikrovteřiny a proud

deset milionů ampérů. Elektromagnetický puls vytvoří magnetické pole v elektrických soustavách, které zasáhl. Jinou metodou je zneškodňování protiletadlových střel mikrovlnnými rázy. ( Pozn. : Petr Vokáč v knize Záhady na str. 9 píše : Nedávno byla ve švédském tisku publikována zpráva, že koncentrací mikrovlnného záření lze až na vzdálenost 900 metrů ovlivnit zapalování benzínových motorů ).

 

Poznámky k předchozímu odstavci :

 

1.

V dnešní době existují také elektrické paralyzéry. Používají vysoké napětí a současně slabý proud. Problémem je, že toho koho chceme zneškodnit musíme dostat mezi elektrody. Pro –

blém se dá vyřešit také tak, že elektrody vystřelíme. Přitom jsou s paralyzérem spojeny kábly. Po tom  jsme omezeni délkou káblů. Americká firma XADS z Indiany vystřelí plazmu. Tu následuje elektrický výboj. Za tím jen na vzdálenost tři metry. Dokáže tak zkratovat také elektrické obvody aut. To má za následek zhasnutí motoru. V současné době pracuje na dosahu 100 metrů. To se dá zařídit tak, že vodivou cestu ve vzduchu vytvoří ionizující paprsek laseru. 

 

V knize Sovětská akta UFO se na str. 45 píše : Moskevský časopis Aura – Z, otiskl

v červnu 1 993 zprávu o setkání UFA a pplk. Lva Vjatkina. Vjatkin se po uveřejnění článku zajímal o UFO a došel k názoru, že paprsky, které vysílá UFO je sloup vysoce magnetizo -vaného fluorescenčního plynu.

 

V knize UFO se na str. 104 píše : Philip J. Klass, elektroinženýr a hlavní redaktor časopisu Aviation Week and Space Technology chtěl některá pozorování UFO vysvětlit pomocí kulového blesku. Kulový blesk je plazma – ionizovaný plyn, vytvořený silným elektrickým výbojem. Silným elektrickým nábojem plazmy by se daly vysvětlit časté poruchy rádia, světel a elektrických systémů automobilů. Protože plazma má malou hmotu a reaguje na elektromagnetické pole, její rychlý a trhavý pohyb a změny směru nepředstavují teoretický problém. Plazma odráží elektromagnetické vlny, takže je vidět na obrazovce radaru.

( Pozn. LV : Plazma některé frekvence odráží, některé pohlcuje, proto se používá ve stealth technice ).

 

Na str. 69 výše zmíněné knihy se píše : Kulový blesk také nezpůsobuje selhání elektrických okruhů vozidel.

 

Na str. 48 a 49 knihy Sovětská akta UFO se píše : Pilot migu V. Korotkov před sebou v říjnu 1 981 náhle spatřil zářící kouli o průměru asi 5 metrů, jež po několik minut mig sledovala. Rádiové spojení se přerušilo, přívod paliva se porouchal a motory se zastavily. Koule se posléze přesunula k ocasu letadla. Následný výbuch poškodil kýlovou plochu a koule zmizela z dohledu. Motor znovu naskočil a pilot bezpečně přistál. Vyšetřovatelé došli k závěru, že nehodu způsobila zářící plazma. Ta ionizovala vzduch a na povrchu letadla se vytvořil elektrický výboj, jenž při výbuchu roztavil část kýlové plochy. Totéž mohlo způsobit i výpadek motoru.

( Obojí upraveno ).

 

Metoda možná navazuje na metodu použitou u létající želvy. Podle knihy : Mimo tento svět, UFO z lidské dílny, str. 240 : Ohnivá záře po jeho obvodu – způsobená velmi bohatou palivovou směsí a chemickými přísadami, které přerušovaly tok elektřiny nadměrným ionizováním ovzduší v blízkosti letadla, obvykle kolem špiček křídel a na ocasních plochách – byla příčinou, že na radar letadla působila silná elektrostatická pole a elektromagnetické impulsy.

 

2.

T. Thompson v č. 3 / 4 čas. Lufora Bulletin z r. 1 962 poukázal na možnost výpadku motoru vyřazením zapalovací svíčky. Allan Watt pak provedl navržený pokus. Ovinul zapalovací svíčku 616 závity smaltovaného drátu a za běhu motoru do něj pustil proud 11,5 ampér, obrátky motoru ihned značně poklesly, ale jen při střídavém proudu. To také vysvětluje proč karoserie aut, které byly vystaveny silnému magnetickému poli UFO nejeví následné zmagnetování nebo jen slabé. Ke zmagnetizování by bylo třeba stejnosměrného pole. V letech 1 967 – 1 968 se tímto problémem zabývalo i několik pracovníků Condonovy komise. Některé elektrické části autobaterie byly vystaveny magnetickému poli 10 - 20 KG 

tj. 1 – 2 T, pro srovnání prodejné feritové magnety mají indukci jen 0,02 - 0,05 T. Když zapalovací cívku chránil ocelový plášť, byl vliv magnetického pole nepatrný, když ji chránil plášť hliníkový, začala jiskra ztrácet na intenzitě při 0,4 T a zhasla při 1 T.  Protože se jev vysvětluje přesycením magnetizací jádra zapalovací svíčky, jednalo se zde o stejnosměrné pole.

( Patrovský, UFO stále záhadné ).

 

V knize Sovětská akta UFO se na str. 76 a 77 píše : Zpozoroval jsem UFO. V ostrém úhlu vysílalo k zemi paprsek světla. Paprsek byl velmi dlouhý ale až k zemi nedosáhl. Když se UFO přiblížilo, motor člunu zhasl. Napumpoval jsem více paliva, zvýšil vstřikování a zatáhl za spouštěcí šňůru. Motor znovu naskočil. Jak běžel, povšimnul jsem si, že vysokonapěťové svíčky vydávají jakési záření v místě, kde se napojují na svíčky v horním a dolním válci. Horní svíčka zářila jasněji. O pět nebo šest vteřin později motor náhle znovu zhasl. Když UFO zmizelo ať jsem se snažil jak chtěl, motor ne a ne naskočit. Vyměnil jsem dokonce svíčky. Když jsem vyměňoval druhou sadu svíček, zjistil jsem, že nezapalují. Pečlivě jsem rozebral motor. Vyčistil jsem všechny kontakty, vyměnil část obvodu a vysokonapěťové vodiče. Po několika neúspěšných pokusech přeskočila při otáčení setrvačníku na spodním válci slabá jiskra, horní válec nadále nefungoval. Rozhodli jsme se veslovat. Narazili jsme na rybáře, kteří nám půjčili svou starou cívku. Znovu jsem prohlédl všechny kontakty a zjistil, že jiskra na spodním válci stále pravidelně přeskakuje. Vyměnil jsem cívky, ale horní válec stále nefungoval, ačkoliv když jsem svíčku vyndal, kontakt jsem cítil. Vzal jsem náhradní kompresor, který jsem zkoušel už v noci, a půl hodiny jsem ho ohříval v kotlíku nad primusem. Potom jsem kompresor znovu zapojil. Po prvním otočení setrvačníku jsem v ruce ucítil silný elektrický výboj. Utáhl jsem šrouby, zapojil svíčky, uzemnil je a zjistil, že normálně zapalují. Našrouboval jsem svíčky, do válců nalil trochu čistého benzínu a motor naskočil na první pokus. V. Alexandrov, kapitán 3. třídy.

( Příhoda se stala v okolí Vladivostoku. Upraveno ).

 

3.

Pozn. existují i práce dokazující, že výše uvedené silné pole by roztrhalo karoserii. Možná, že při vysokých frekvencích by k tomu nedošlo : Tesla, ale i jiní předváděli pokusy při, kterých jim z konců prstů šlehaly blesky. Provedl to tak, že si přiváděl do těla slabý proud o vysokém napětí ( celkový náboj byl nízký ) a vysokých frekvencích. Působením elektrického pole se nabité částice v těle začnou pohybovat. To může způsobit poškození těla. Jde o stejný problém ( jen s menšími částmi těla ) jaký má za následek poškození těla při náhlém zastavení pohybu těla. Tělo se pohybuje a například při dopadu se zastaví. Jednotlivé jeho části se ale pohybují dále. Protože vnitřní orgány jsou velmi slabě uchyceny - utrhnou se. Stejný problém nastává při náhlém zrychlení. Intuitivně můžeme pochopit, že to zda se vnitřní orgány utrhnou záleží na tom jak daleko se vzdálí od své původní polohy. To záleží na tom jak rychle a jak dlouho se pohybují. Při působení stejnosměrného elektrického proudu se pohybují jedním směrem. Při střídavém se směr působení mění v opačný směr. Při vyšších frekvencích se mění častěji. Tj. jedním směrem se pohybuje kratší dobu. Takže i nabité části těla ( nebo auta ) se pohybují jedním směrem kratší dobu. Navíc se následně pohybují opačným směrem. Následky předchozího pohybu jsou tak vykompenzovány.

 

Problém se dá snáze pochopit na následujících příkladech : elektrického pole se používá k polarizaci atomů. Následkem něho se záporný elektron v obalu posune na jednu stranu

a kladný proton na druhou. Atom tak vytvoří dipól. Působením elektrického pole se také pokusně podařilo ze rtuti nebo olova vyrobit zlato. Náklady na energii byly nesrovnatelně větší než jaký zisk by vznikl prodejem takto vyrobeného zlata.

 

Brainstorming : Možná by se jako ochrana před přetížením mohl použít střídavý proud

o vysokých frekvencích pouštěný do těla pilota. Možná by se také dalo tímto způsobem chránit například letadla před poškozením následkem velkého přetížení. 

 

Podle výše uvedených informací by zřejmě nebylo třeba dlouhodobé silné magnetické pole. Zřejmě stačí silné pole po velmi krátkou dobu. Pro vytvoření takového pole není třeba supravodivost. Takže záhadologové nemusí uvažovat nad tím zda Německo v době druhé světové války zvládlo hrátky se supravodivostí. Zastavit motor auta se jak jistě všichni vědí z filmu a z televize dá také ucpáním výfuku. Vzniká otázka, zda by se vytvořením přetlaku v oblasti výfuku nedaly zastavovat motory aut. Snadnější by možná bylo použít podtlak.

 

Motory aut by se mohly zastavovat také působením podtlaku. Ve starších cestopisech se píše o tom jak se při jízdě po cestě ve větších výškách zastavovaly motory aut v důsledku nižšího tlaku vzduchu. V dřívějších dobách ( údajně existují i dnes v dokonalejší podobě ) existovaly zvukové zbraně. Možná se tato zbraň dala k tomu účelu použít. Nyní by se možná totéž dalo zařídit stejnou metodou jakou se snižuje odpor vzduchu u letadel. Vzduch se zionizuje a elektromagnetickým polem odvede tam, kde je to potřeba.

 

Pozn. : Vzduch se zionizuje elektrickými výboji před letadlo. Takto zionizovaný vzduch září modře. Metoda byla údajně objevena v roce 1 968. Nejčastěji o ní píše Petr Vokáč.

 

Autorův názor částečně potvrzuje i následující článek nacházející se v době psaní knihy na internetu :

 

Internet, Bezopasnosť poljotov vertaljotov, Bezpečnost letů vrtulníků, vydaná nakladatelstvím Transport, Moskva v roce 1 981, překlad str. 163 – 167, přeložil Otto Zemek :

Poljot v sputnom sledě. Let ve vírové stopě.

Vírová stopa se tvoří za letícím letadlem nebo vrtulníkem a zůstává v atmosféře ještě nějaký čas po jejich průletu. Základní roli v tvorbě této stopy hrají volné víry, které se tvoří při kruhovém obtékání křídla letadla nebo rotoru vrtulníku. Ovlivňujíce se mezi sebou, tyto volné víry se zkrucují do podélných provazců, které cirkulují. Uvnitř větrného pruhu existuje zóna blízká ose a nazývaná jádrem, ve které pohyb vzduchu roste od 0 do maxima dosahujícího

30 - 40 m / s, což je rychlost uragánu. Vně jádra víru rychlost točivého pohybu částic vzduchu indukovaná vírem se rychle snižuje se zvětšující se vzdáleností od osy víru. Intenzita stopy vrtulového víru a zvláště indukovaná rychlost proudu vzduchu na hranici jádra víru, je přímo úměrná letové hmotnosti a rozměrům letadla, zatížení křídla nebo ploše disku NR a nepřímo úměrná rychlosti letu letadla. Tj. největší intenzita vírové stopy je pozorována při režimu startu a vzrůstem rychlosti těžkých letadel a vrtulníků. V nerozrušené atmosféře tato stopa klesá rychlostí 2 - 5 m / s, při přibližování k povrchu Země se rychlost klesání vírových proudů zmenšuje a tyto se začínají rozbíhat do stran. Následkem turbulentního promíchávání a vlnové nestálosti se větrné provazce  rozplývají, ale přesto si mohou ponechávat dosti silnou intenzitu v průběhu 2 - 5 minut po průletu letadla, které je vytvořilo.

 

Narušení jednolité struktury vzdušného toku v blízkosti vstupního ústrojí motoru spolu s vírovou turbulencí, navíc i dynamické zvýšení teploty vzduchu způsobené výfukovými plyny reaktivních motorů letadla prolétávajícího poblíž, může způsobit pumpáž a samovolné vysazení pohonné jednotky vrtulníku, jak již bylo řečeno v kapitole 7 ( Tj. citované knihy ).

 

Možná je možné ovlivněním proudění vzduchu, a změnou jeho teploty ovlivnit chod motoru ( letadla – vrtulníku ). Tento názor ale zřejmě v dnešní době bude čím dál tím méně odpovídající úrovni techniky, neboť dnes jsou motory aut čím dál tím ve větší míře řízeny počítači, a ty je snažší ovlivnit elmg. polem než svíčky v zapalování.

 

V případě letadel a zbraní, nebo možná i  jiných zařízení, je možná aktivováno zařízení,

o kterém uživatel neví, že jeho majetek něco takového obsahuje : Američané vyvinuli v 70. letech metodu, jak zachránit unesené letadlo zásahem do počítačového řízení. SOFT WALLS zamezí letadlům vstup do vytyčených oblastí vzdušného prostoru, řídící systém neumožní letadlu, překročit virtuální bariéry, které budou stanoveny v elektronických mapách. Počítač v letadle informován o své pozici daty z družic GPS nebo pozemních radiových majáků průlet do zakázaných zon neumožní ( městské aglomerace, strategické objekty ). Umístit do pilotní kabiny tlačítko paniky po jehož stisknutí by nad letadlem převzal vládu autopilot a stroj dovedl na nejbližší přistávací dráhu, posádka a ani kdokoliv jiný by během zbytku letu neměl možnost převzít řízení zpět. Při napadení letadla by řízení letu převzalo speciální řídící středisko. Pokud může být letadlo za určitých okolností zbaveno řízení vlastní posádkou, na její místo nastupují počítače ale potom je zde možnost napadení elektronickou cestou.

 

Tuto informaci potvrzuje i tvrzení v knize : Válka a antiválka, str. 251:

 

Jednoho dne se může stát, pokud už se tak nestalo, že se budou prodávat zbraně se zabudova -nými komponentami, které budou natolik inteligentní, že zamezí jejich užití za předem stano -vených podmínek nebo je přinejmenším omezí. Američtí, francouzští nebo ruští výrobci  zbraní, případně zbrojní podniky z jiných ekonomik by například mohli do vyvážených leta -del, odpalovacích zařízení, tanků nebo řízených střel vkládat skryté autodestruktivní čipy, a to pro případ, že by se z kupce stal nepřítel, nebo, že by zbraň prodal nepříteli. Skryté instrukce by mohly katapultovat pilota z bojového letadla nebo způsobit, že letoun vybuchne. Další technologie založené a družicovém globálním systému pro určování polohy by mohly zbraňový systém naprogramovat tak, aby se netrefil do cíle, nebo navigační systém, aby přestal fungovat ve chvíli, kdy letoun přeletí geografické hranice stanovené prodávajícím. Jsou takové spekulace science fiction?

 

Podle jednoho dobře informovaného vysokého úředníka ve zbrojním průmyslu nikoli - Dokázali bychom zakódovat všechna letadla, která prodáme, mohli bychom do všech čipů, které řídí letadla, jež prodáváme na střední východ, vložit nějakou značku, která by nám umožňovala rozpoznání…V případě nepřátelské akce bychom se dokázali spojit s každým takovým čipem a způsobit jeho poruchu. A tento úředník nebyl jediný, kdo nám něco takového řekl. Dokážou kupující skrytou komponentu najít?  Úředníci říkají - je to velmi obtížné, mimořádně obtížné, prakticky nemožné. Ale pokud výrobci zbraní dokáží vyváženým zbraním na dálku odoperovat část mozku, není na druhé straně zase možné, že někteří hackeři dokáží vstoupit do výrobního procesu a přeprogramovat určité systémy tak, že vůbec nezačnou v boji fungovat?

 

Pozn. : V knize Lovci elektronických dat pod lupou se píše o schopnostech dnešních hackerů. Dovedou za pomoci počítače a radiovysílače přeprogramovat umělé družice. Dovedou zařídit aby družice změnila svou dráhu, vyfotila požadovaný objekt, fotografii vyslala na zemi tak aby ji mohl hacker přijmout a zpeněžit.

 

Jiná možnost je uvedena také v : Alvin Toffler, Heidi Tofflerová, Válka a antiválka, Jak porozumět dnešnímu globálnímu chaosu, str. 147 :

 

Vezměme např. v úvahu koncept antitření. Jak říká jeden dokument firmy GSC : antitření způsobí, že povrch vozovek začne být kluzký. Ať už jde o letecky distribuované systémy nebo o lidského činitele, můžeme postříkat environmentálně neutrálními lubrikanty železniční tratě, svahy a rampy, přistávací dráhy a třeba i schodiště a další vybavení, a tím je po značnou dobu vyřadit. Další možností je věci přilepit k zemi, takže nebude možné s nimi pohnout. Polymerová lepidla šířená letecky nebo selektivním způsobem na zemi mohou přilepit nějaké zařízení na místo, a zabránit tomu aby se dalo používat.

 

Je také možné, aby se motory vypnuly nebo zastavily. Tak např. tanky nebo obrněné transportéry a nákladní auta je možné paralyzovat zvláštní municí, která bude dočasně kontaminovat palivo nebo změní jeho viskozitu, čímž se naruší funkčnost vozidla. Přesně zaměřené energetické zbraně mohou změnit molekulární strukturu svých cílů a způsobit, že letadla zůstanou na zemi. Existují kapaliny, které vyvolávají křehnutí kovů. Je možné vytvořit jakési válečné graffiti, když použijeme speciální vyznačovače nebo spreje, které umožňují nanést bezbarvé chemikálie na klíčové prvky kovových struktur, jako jsou mostní nosníky, letištní zařízení, výtahy nebo zbraně. Tato tekutina způsobí, že tyto prvky zkřehnou a začnou se lámat, takže budou nepoužitelné.

 

Možná, že by fungovala i metoda založená na ultrazvuku. Rychlé změny tlaku vznikající v látce, kterou se šíří ultrazvuk, vedou ke kmitavým pohybům, k vibracím hmotných částic.

U tekutých látek lze těchto mikroskopických otřesů užít k odplyňování, tj. k vypuzení pohlcených plynů z různých kapalin i z roztavených kovů nebo skla. V kapalinách se tvoří vlivem ultrazvuku drobné prázdné prostory ( dutiny ) a tak vzniká kavitace, která může porušit i povrch kovových předmětů ponořených v kapalině. Ultrazvukem můžeme podporovat i dokonalejší rozptýlení drobných částic nějaké látky v kapalině, tj. tvoření velmi jemných disperzních soustav, jako jsou suspense, emulse, pěny nebo koloidní roztoky, složené ze submikroskopických shluků molekul rozptýlených v kapalině. Ultrazvuku lze užít také naopak ke srážení suspendovaných částic ve větší zrnka, tj. ke koagulaci drobných kapiček nebo částeček vznášejících se v plynech. Tak je možno např. srážet mlhu, odstraňovat prach a kouř apod. Je přirozené, že se podobné mechanické účinky ultrazvuku projeví také zvýšením teploty. Protože usměrněné kmitavé pohyby částic v ultrazvukovém poli způsobují i zvýšení neuspořádaných tepelných vibrací jednotlivých molekul. Zvýšení teploty je tím větší, čím více látka ultrazvuk absorbuje. Se zahříváním tkáně ultrazvukem souvisí i jiné účinky, jako zrychlování některých chemických reakcí, zhoubné působení na menší živočichy, na bakterie, kvasinky apod. Vezmeme - li do úvahy, že v motorech se používá směs kapaliny a vzduchu, možná by něco takového bylo možné.

 

Možná se magnetickým polem nepůsobí na zapalování motoru ale na palivo. Na internetu se nachází článek, dnes již nefungující firmy. ( Podle internetových stránek živnostenského rejstříku je výpis pouze informativní a bez záruky ).

 

MAGNETY PRO MOTORISTY A PROTI SMOGU

Působení magnetu na magnetické látky je známé od nepaměti, zvláště jeho silové působení, ale ani dnes nevíme úplně přesně, jak působí na látky nemagnetické, například na běžné kapaliny.Dlouho se již používá působení magnetického pole na vodu. Jsou bohaté zkušenosti s použitím magnetů na ovlivnění vody v otopných soustavách, je prokázané, že se skutečně sníží usazování kotelního kamene a ví se proč tomu tak je. Magnetické pole působí na ionty hydrouhličitanu vápníku, které spolu reagují a vápník chemicky vázaný ve vodě se mění ve složky, které na stěnách otopných soustav netvoří úsady. Vliv na ostatní běžné kapaliny není zatím tak důkladně studován a zkoušen, jak je tomu u vody.Když si uvědomíme, že se kapalina skládá z molekul, které se snaží shlukovat a působí na sebe navzájem Laplasovskými silami, mimochodem velmi slabými, dále že molekuly mohou být nositelem elektrického náboje, nebo vykazují jisté magnetické vlastnosti, pak je zřejmé, že magnetické pole může působit na jakoukoliv kapalinu. Magnetické pole, svojí energií, od sebe odděluje jednotlivé molekuly, zakřivuje dráhy jejich pohybů a může s nimi i pootáčet, to vše za předpokladu, že se kapalina pohybuje vůči stálému magnetickému poli a nebo naopak.

Dnes již klasickou ukázkou je magnetoterapie, což je použití magnetického pole k léčbě řady onemocnění u člověka, případně i u ostatních savců. Nejčastěji jde o léčbu pohybového aparátu. O tom, jak dochází k ovlivnění některých onemocnění, jsou různé teorie.Zapátráme-li v literatuře, jakých magnetických indukcí se musí použít, aby se voda, nebo jiné kapaliny ovlivnily tak, že výsledný efekt bude pozorovatelný, dojdeme k závěru, že jde jen o jednotky mT(militesla). Vzpomeňme si na japonské náramky, šlo o podvod a nebo o skutečné ovlivnění lidského organismu. A teď motoristé pozor! Je možné ovlivnit magnetickým polem i kapaliny uhlovodíkového charakteru a s jakým výsledkem? Znalí vědí, že jde o benzín a naftu.Po zkušenosti s vodou a magnetoterapií jsme došli k závěru, že to možné je a když jsme se dočetli, že kdysi dávno v továrně Messerschmit se obdobné zařízení vyvíjelo a pak i používalo, byl jen krůček k tomu, pokusit se o totéž.Logicky jsme došli k závěru, že je nutné použít pole silně nehomogenní (nerovnoměrné), aby silové působení pole postrkovalo molekuly z různých stran podle jejich polohy a navíc, aby docházelo k pootáčení molekul vykazujících magnetické vlastnosti.Když protéká kapalina silně nehomogením polem, dochází k oddělování molekul od sebe, k separaci a díky pootáčení polárních molekul k jakémusi promíchávání kapaliny na molekulární úrovni k homogenisaci.To je sice hezká úvaha, ale je pravdivá?Za průkazné, že skutečně dochází k ovlivnění vlastností benzínu nebo nafty při jejich použití ve spalovacích motorech, je změření vlastností motoru a to hlavně měřením emisí. Pokusili jsme se o to. Navrhli jsme a vyrobili vzorky zařízení, které se bez přerušení přívodu paliva dá namontovat na jakýkoliv běžný automobil. Měřením v jednom autoservisu a v jedné státní zkušebně bylo zjištěno, že účinek nehomogenního magnetického pole o velikosti jednotek až desítek militesla se projeví ve snížení bohatosti spalovací směsi a tím i snížení procenta oxidu uhelnatého ve výfukových plynech. Z měření se dá odvodit i řada úvah o výkonu motoru, spotřebě, kritických otáčkách ve vztahu k hlučnosti a životnosti motoru, ale to jsou již jen dedukce a ne měření. Protože snížení obsahu CO ve výfukových plynech, jak ukázala měření, právě tak, jako snižování bohatosti směsi, bylo větší než o dvacet procent, dá se říci, že nejde o náhodu, nebo nestability v nastavení motoru. Zajímavé je, že po nasazení magnetů na přívod paliva se obsah CO ve výfukových plynech neustále snižuje, až se po ujetí zhruba jednoho tisíce kilometrů ustálí. Tento jev se vysvětluje dekarbonisací spalovací soustavy a okamžitě nás napadá analogie s vodou, kdy po nasazení magnetů na potrubí dochází k postupnému rozpuštění tuhých úsad. Po opětovném nastavení karburátoru však zůstává obsah CO ve výfukových plynech podstatně nižší, než byl bez magnetů. Magnety samozřejmě nenahradí řízený katalyzátor, ale svým účinkem se mu přibližují.Snižování bohatosti směsi je možné vysvětlit jednoduše. Jak jsme již řekli, způsobí magnetické pole odtrhávání molekul paliva od sebe, jejich dobré promíchání a díky tomu se při jeho zplyňování může do směsi navázat víc atmosférického kyslíku. Lepší prohoření směsi, spotřeba a další vlivy si z uvedeného může domyslet každý sám.Na základě testací, dostala naše společnost schválení k výrobě a prodeji EKOLOGICKÉHO SEPARÁTORU PALIVA typ ESP 03.

Gustav Švanda ( Autor chráněného vzoru ekologického separátoru paliva),IONT( dříve 2E a.s. ).

 

Možná, že i příroda zná řešení. Psal o tom Ludvík Souček v Tvorbě v roce 1 976, 

a v Tušení souvislosti na str. 277 : Snad lze za jistých okolností vysvětlit opakované havárie letadel nebo selhávání výbušných motorů automobilů a motocyklů nešťastnou koincidencí místních podmínek ( pro letce jsou to tzv. vzdušné pytle, zkušení automobilisté zase znají kopce magneťáky ) a povětrnostní situace. V těchto místech se patrně za mlhy a deště vytvoří jakýsi vodivý komín zemského elektromagnetického pole, produkující za příznivých podmínek indukční proudy, rušící zapalování výbušných motorů, zatímco Dieselovy motory fungují normálně.

 

Nejen automobilisté, ale i řidiči kosmické techniky znají podobná místa ve vesmíru :

Nad Atlantským oceánem, nad brazilským pobřežím je Jižní atlantská anomálie ( SAA ). Přístroje umístěné na družici prolétávající touto oblastí se zblázní. Zbláznil se zde i počítač na jedné družici a přerušil dodávky energie, zbláznil se také počítač Hubblova teleskopu.

To vše dokáže zemské magnetické pole. Elektricky nabité částice mohou být zachyceny magnetickým polem. Magnetické pole Země zachycuje částice od 1 elektronvoltu do mnoha desítek milionů elektronvoltů. Mohou se v něm pohybovat různě dlouho od několika hodin, přes deset let a déle. Tyto částice mohou poškozovat různé přístroje umístěné na družicích. Tomu se dá bránit odstíněním přístrojů např. hliníkovou fólií.

 

Proti dalšímu účinku Jižní atlantské anomálie se používají různé hromosvody a podobná zařízení. Při průletu touto oblastí se družice nabíjí na vysoké elektrické potenciály. Takže v případě spojení dvou družic by mohlo dojít k jejich poškození.  Proto se vybavují např. dvěma odpory o hodnotě 10 000 ohmů zapojenými paralelně.

 

Podobné problémy má prakticky každé letadlo na kterémkoliv místě letící v ovzduší.

Při letu jakéhokoliv tělesa v atmosféře se na něm hromadí statická elektřina. Aby se předešlo výbojům musí se statická elektřina odvádět. Proto se na letadlech dělají uvolňovače energie. Obvykle ve formě drátěných proužků. Když množství nahromaděné statické elektřiny převyšuje intenzitu jejího odtékání. Zvyšuje se možnost vzniku výboje mezi pláštěm stroje

a mrakem. Pokud by se nějakým způsobem zvýšila ionizací vodivost vzduchu v okolí letadla, došlo by k výboji. Výboj by mohl poškodit letadlo. Je možné, že existují zbraně založené na výše uvedeném. Ionizace by se mohla zvýšit radioaktivním zářením nebo elektromagnetickým polem. Jenže letadlo se rychle pohybuje, takže zřejmě jsou dvě možnosti jak tuto skutečnost obejít : buď zdroj ionizujícího záření proletí blízko letadla, nebo letadlo bude zasaženo paprsky. Dle zpráv v tisku existují nebo se vyvíjejí zbraně schopné pomocí mikrovln zničit letadla a družice. Možná, že se mikrovlny použijí ke zvýšení ionizace ovzduší.

 

Nepříznivé efekty při průchodu oblastí výskytu energetických částic se projevují i v mikroelektronických strukturách prvků. Nabité částice vysokých energií mohou změnit logické stavy mikroprocesorů. - Tzv. umělé klopení obvodů. Způsobuje vypínání a zapínání palubních systémů. Běžnému čtenáři nejsnáze dostupný článek o těchto problémech je ve VTM 8 / 92, Bermudský trojúhelník i na oběžné dráze?

 

Předchozí je zřejmě částečně potvrzeno v knize : Zdeněk Kukal, Záhada Bermudského trojúhelníku, fantazie a skutečnost, str. 197, 198 : Pro mnoho tzv. podivných elektrických jevů by se dalo najít jedno docela přijatelné vysvětlení : Ochladne – li rychle vzduch, dochází k náhlé kondenzaci vodních par. S nimi bývají strhávány kapénky slané mořské vody, jež jsou v oceánské atmosféře vždy přítomny. Díky této vlhkosti mohou v elektrických obvodech vznikat zkraty a bludné povrchové proudy Ty sníží výkon lodních motorů, takže loď – zvláště hřmotný remorkér jako v jednom z našich příběhů – začne být odporem vody tažena zpět.

 

Elektrotechnik ví, že připojením paralelního odporu či vytvořením bočního zkratu klesne napětí na spotřebiči, čili abychom použili formulaci z příběhů, je z něho proud jakoby vysát. Navíc může v elektromagnetickém poli těchto bludných zkratových proudů střelka kompasu zběsile tančit a zkratové proudy mohou chudákovi kapitánovi zcela vybít jeho lodní baterii. To je jev, který zná každý zkušený automobilista, jestliže se mu někdy při delším odstavení auta za vlhkého počasí vybila baterie. Když se voda z kondenzátorů odporovým teplem zkratů vypaří, vyschne, povrchové bludné proudy přestanou procházet, a když navíc baterie dobijeme, vše se vrátí do původního stavu.

 

Ve starém SSSR ( nyní Rusko ) měly AAJ. Ty také dokázaly ovlivnit činnost elektrických přístrojů. ( UFO existuje, kapitola anomální atmosférické jevy ) :

 

V SSSR  létají AAJ - anomální atmosférické jevy. Jejich schopnosti vysvětluje

Prof. Dmitrijev v čas. Aviacija i kosmonavtika. Záření způsobují mikroskopické příměsi chemicky aktivních částic - molekul ozonu, kysličníku dusičitého, organických látek, iontů, volných atomů, radikálů atd. Energie chemických reakcí těchto molekul a iontů se částečně přeměňuje na kvanta světla. Současně se v atmosféře z různých důvodů někdy poměrně prudce zvyšuje koncentrace chemoluminiscenčních částic, a potom můžeme toto záření pozorovat. Protože svým jasem může dokonce desetkrát až dvacetkrát převýšit záření slunce, samozřejmě pouze v malých vzdálenostech od místa chemoluminiscence.

 

Oblasti nejjasnějšího záření si vytvářejí vlastní zdroje chemické energie. Proto se mohou rychle přemisťovat, pulsovat, vyzařovat radiové vlny. Jsou schopné radiové vlny odrážet. To znamená rušit činnost radiolokačních zařízení, ovlivňovat radiová spojení a činnost elektronických strojů, především počítačů.

 

Dodatek

1.

Patentové úřady za poplatek posílají zájemcům popisy vynálezů. Na základě předchozího textu mohou případní zájemci napsat na příslušné patentové úřady a zjistit více o vynálezech zastavujících motory. Autor na to nemá čas. Mohou podat zprávu na adresu vydavatelství.

2.

Podle knihy Sovětská akta UFO strana 25, se v Teslových spisech nacházejí zmínky o užití bezdrátového přenosu energie jako řízené energetické zbraně. Dne 8. prosince 1 915 uveřejnil list New York Times článek s titulem : Teslův nový stroj silnější než Thorovy blesky. V článku Tesla tvrdil, že vyvinul vlnový vysílač, jenž je schopen bezdrátově přenášet elektrickou energii a způsobit katastrofu na kterémkoli místě zeměkoule.

3.

Při pohybu vodiče v elektromagnetickém poli vznikají elektromagnetické proudy. Při pohybu kovového letadla ( ale i kovových přístrojů v letadle ) v zemském magnetickém poli ( to je to pole, které hýbe střelkou kompasu, pole, které vytváří blesky je elektrické pole, to má Země také, takže také v něm se pohybuje letadlo ) vznikají elektromagnetické vlny. Tyto vlny detekují nové typy radarů. Protože vidí i za horizont ( vlny se odrážejí od ionosféry ) dostaly název zahorizontální radary.

4.

Československý časopis pro fyziku, 4 / 2 004, Magnetické pole Země a kosmické počasí, Josef Bochníček, Pavel Hejda, str. 200 – 203, upravený výtah :

 

Jelikož magnetické pole Země vytváří kolem Země štít proti pronikání vysoce energetických částic, projevuje se toto oslabení zvýšeným výskytem poruch satelitů nad danou oblastí.

Zatímco například u nás v současné době intenzita pole překročila 48 000 nT a roste o několik desítek nT ročně, nad jižním Atlantikem a částí jižní Ameriky zesláblo pole za poslední půlstoletí o 20 %  a jeho intenzita je pod 25 000 nT.

 

Protony s energiemi 10 – 100 MeV vyřazují elektronické součástky z činnosti svou radiací. Relativistické elektrony ( přibližně 0,2 – 5 MeV ), tím, že pronikají do jejich dielektrik a vytvářejí v nich elektrický náboj. Elektrony středních energií ( přibližně 10 – 100 keV ) pokrývají družice povrchovým nábojem. Napěťové rázy spojené s vybíjením tohoto náboje bývají zdrojem klamných povelů, což má často za následek ztrátu funkce některých přístrojů, výpadky napájení či poškození raketového pohonu.

 

Vpády energetických částic do ionosféry vedou k jejím poruchám, projevujícím se vznikem různých nepravidelností v elektronové koncentraci a rychlými změnami výšky jejího spodního okraje. Vzhledem k tomu, že přesnost navigačních systémů Loran a Omega, pracujících s rádiovými vlnami o velmi nízké frekvenci, závisí na přesné znalosti výšky spodního okraje ionosféry, bývají při silných geomagnetických bouřích údaje těchto systémů zatíženy chybou až několik kilometrů. Nepravidelnosti v elektronové koncentraci scintilují rádiové signály, takže v rádiovém přenosu země – satelit dochází k amplitudovým a fázovým fluktuacím. Ty závažným způsobem snižují přesnost systému určení polohy GPS, a tak i přesnost sofistikovaných zbraňových systémů.

 

Pozn.: V době posledních úprav textu knihy jsou již běžně šířeny informace o existenci vojenských zařízeních umožňujících na dálku zastavovat motory aut. Techniky fungují na základě elektromagnetismu.

 

Na závěr kapitoly se podívejme na ovlivňování zařízení obecněji.

 

Vysokofrekvenční zbraně pro umlčení PVO,internet, ministerstvo obrany, upraveno

Americké ředitelství pro neletální zbraně všech složek ozbrojených sil (US Joint Non Lethal Weapons Directorate) pracuje na koncepci příští možné války s maximálním využitím zbraní soustředěné impulzní vysokofrekvenční energie. Vědci dospěli k názoru, že vysokofrekvenční záření lze použít k působení na technická zařízení protivníka na principu využití vysoké výkonové hustoty k překonání běžných ochran.Moderní zbraně jsou charakteristické vysokým podílem elektroniky - od senzorů, přes počítače, rádiové povelové systémy řízení až po prostředky jejich vlastní ochrany apod. Bez těchto elektronických prvků jsou i ty nejdokonalejší zbraně nepoužitelné. Právě tato objektivní skutečnost byla hlavní myšlenkou amerických specialistů k rozpracování teorie nasazení zbraní soustředěné impulzní vysokofrekvenční energie s cílem dočasně nebo trvale vyřadit z činnosti širokou škálu nenahraditelných elektronických prvků. V poslední době zesílily pochybnosti o vhodnosti použití vysoce výkonných rušičů, zejména na palubách bojových letounů. Odborníci tvrdí, že i taktika moderního elektronického boje má svůj rub i líc. Na jedné straně může spolehlivě ochránit letouny i osádky před sestřelením, ale zároveň může mít i velmi neblahý účinek na osoby, vyskytující se v dosahu záření vysokého výkonu, resp. v prostoru enormního nasycení elektromagnetickou energií. Rádiový signál nerespektuje státní hranice, ani čáru dotyku vojsk.Je všeobecně známo, že vysokofrekvenční záření lze použít k působení na technická zařízení protivníka na principu využití vysoké výkonové hustoty k překonání běžných ochran na jejich vstupech. Tento způsob již byl prakticky ověřen jako součást elektronického boje. Jedná se o zbraně, které vyzařují elektromagnetickou energii ve vymezené části elektromagnetického spektra rádiových vln. Na rozdíl od optických zbraní, které působí na přímou rádiovou viditelnost, vysokofrekvenční zbraně prostupují i některými přírodními překážkami, jako např. porostem, zdmi domů (v závislosti na kmitočtu) a částečně třeba i plášti kontejnerů, uvnitř kterých jsou instalovány elektronické prostředky. Antény těchto prostředků musí být rozmístěny ve volném prostoru a z hlediska odolnosti proti vysokofrekvenčním zbraním patří k nejkritičtějším a nejzranitelnějším vůbec. Veškeré soudobé ochrany proti narušení jsou již v signálové cestě mezi anténou a přijímačem. Ukazuje se, že tyto ochrany proti moderním elektronickým zbraním nejsou tak bezpečné, jak se původně předpokládalo. Důležité je, že k docílení požadovaného efektu postačí jen taková úroveň vyzářené energie, která nezničí elektronická zařízení protivníka, ale způsobí v nich silné poruchy a destrukce polovodičových struktur, proti kterým je obsluha bezmocná. Dovnitř vstupních a přijímacích částí elektronických zařízení má toto záření proniknout přes filtry, parazitními vstupními kanály, přes nestíněné části anténních částí, vlnovodů apod. Velmi obtížnou se jeví i realizace takové zbraně. Současná vysokofrekvenční zbraň je relativně složitým a též drahým zařízením. Její provoz je řízen fyzikálními zákony, efektivní dosah a účinek vysokofrekvenčního záření prudce klesá se vzdáleností od zdroje. Podle oficiálního sdělení Pentagonu, Americké ředitelství pro neletální zbraně všech složek ozbrojených sil (US Joint Non Lethal Weapons Directorate) pracuje na koncepci příští možné války s maximálním využitím zbraní soustředěné impulzní vysokofrekvenční energie. Zjednodušeně se dá říci, že se jedná o zbraně, které vyzařují elektromagnetickou energii ve vymezené části elektromagnetického spektra rádiových vln. Principy činnosti a účinky této kategorie neletálních zbraní na živou sílu a elektronická zařízení jsou známé a byly i ověřeny při  posledních okupačních akcích. O jejich efektivnosti a vysoké účinnosti není pochyby. Současný vývoj je soustřeďován zejména na nové způsoby jejich praktického využití, hlavně v situacích, kdy hrozí vysoké riziko ztráty životů obsluh bojové techniky a zbraní. Použití vysokofrekvenčních zbraní není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Účinnost těchto neletálních zbraní výrazně klesá se vzdáleností zdroje vyzařování od cíle. Jde tedy o to, dopravit zdroj co nejblíže k cíli. Pak je možné použít konstrukčně mnohem jednodušší zbraň nižšího výkonu. Dalším požadavkem je dosažení co největší směrovosti - v úzkém paprsku nasměrovaném jen na konkrétní cíl lze dosáhnout mnohonásobně vyšší výkonové hustoty, přičemž okolí cíle nemusí být vysokofrekvenční energií vůbec zasaženo. V praxi to znamená schopnost vést selektivní úder na vybrané bodové cíle. Zbývá tedy odpověď na otázku: jak dopravit zbraň soustředěné impulzní vysokofrekvenční energie do blízkosti cíle bez účasti lidské posádky? Uvažuje se o instalaci do řízené střely s plochou dráhou letu (ŘSPDL), která má vzhledem k charakteru svého letu umožnit spolehlivou dopravu k cíli. Nejvhodnějším nosičem se však nabízí bezpilotní prostředek (BP), který zejména v posledních letech zaznamenal mohutný technologický pokrok ve všech dílčích oblastech od aerodynamiky letu až po prostředky utajeného přenosu dat a družicové navigace. Tak se zrodila myšlenka k sestrojení jednorázové vysokofrekvenční zbraně na miniaturním bezpilotním prostředku. Bezpilotní prostředek je menší, létá pomaleji, má lepší manévrovatelnost, resp. řiditelnost v různých podmínkách a hlavně je podstatně lacinější než ŘSPDL. K tomu byl sestaven tým špičkových amerických a britských specialistů, který usilovně pracuje na vývoji této nové zbraně. Cíl jejich činnosti je jasný - sestavit takový zdroj vysokofrekvenční energie, který by vyzařováním extrémně krátkých impulzů mimořádně vysokého výkonu spolehlivě zničil obvody ochran, citlivé vstupní elektronické obvody, paměti typu RAM řídicích počítačů a další kritické části různých elektronických zařízení. Vývojoví specialisté britské firmy BAE Systems se přitom soustřeďují na vývoj velmi levného bezpilotního prostředku o rozpětí řádově několika desítek centimetrů až jednoho metru, do kterého hodlají zabudovat vysoce výkonný zdroj vysokofrekvenční energie (HPRF - High-power rádio Frequency) se směrovou anténou pro zajištění vyzařování soustředěné energie (DE - Directed Energy) a vysoce výkonný mikrovlnný zdroj (HPM - High-power microwave) o celkové hmotnosti 0,5 až 1 kg. Cílem vývoje je miniaturní univerzální a co nejlevnější elektronický blok, který by bylo možné instalovat na různých základnách. Několik provedení této zbraně je již od podzimu roku 2002 testováno na několika typech ŘSPDL a miniaturních bezpilotních prostředků. Britská koncepce počítá s vypouštěním miniaturních bojových BP z většího bezpilotního prostředku-nosiče, nebo z pilotovaných letounů. Do prostoru cílů by mohly buď klouzat, nebo na větší vzdálenosti poháněny elektrickým motorem. Následně budou zkoumány možnosti použití bezpilotních prostředků, vypouštěných z ruky nebo z odpalovací rampy, které mají určité "taktické výhody" - bylo by možné je nasadit kdykoli a kdekoli. Integrované prvky umělé inteligence se údajně postarají o to, že nebudou ozařovány žádné civilní objekty, jako obytné domy, školy, hotely, nemocnice, apod. Efektivní "dosah" této neletální zbraně má být velmi malý, ale vzhledem k tomu, že bezpilotní prostředek se má relativně pomalu přiblížit, daný cíl si senzory "ohmatá" ze všech stran, vyhodnotí nejvhodnější směr "elektronického úderu" a až potom ze vzdálenosti několika desítek metrů zahájí vyzařování, předpokládá se vysoká účinnost bez sebemenšího poškození elektronických prvků v jeho těsné blízkosti. Jestliže budete chtít napadnout protiletadlový raketový systém, nebudete jej přece hledat na střeše nemocnice. Nepředpokládá se použití BP naslepo, ale přesná poloha elektronického cíle, získaná z jiných zdrojů elektronického průzkumu, bude do paměti jeho řídicího počítače vložena před vzletem, případně vyslána rádiem během letu. Jednorázová vysokofrekvenční zbraň na miniaturním BP však není zbraní v pravém slova smyslu, protože cíl jako takový fyzicky nezničí. Zničením jeho některých částí způsobuje jeho dočasnou bojovou neschopnost. Její celková doba závisí na schopnostech protivníka poškozené prvky opravit, tedy na pružnosti logistického zabezpečení, znalostech a schopnostech obsluh a techniků lokalizovat závadu a vadné díly vyměnit. Má to ale jeden háček. I kdyby se vše dařilo jak má, nikdy nelze předpokládat, kdy nastane další elektronický útok relativně laciných BP, který může být veden opakovaně až do stavu vyčerpání zásob náhradních dílů. Stanovit počet bojových BP, dostačujících ke spolehlivému umlčení protivzdušné obrany protivníka, však není vůbec jednoduchý. Tímto způsobem může být dosaženo stavu, kdy protivník bude prakticky zbaven schopnosti ovládat zbraně a velet vojskům? Američtí specialisté otevřeně tvrdí, že preferují co nejmenší BP, tzv. miniprostředek o velikosti asi 15 až 20 cm. (Soudobý protiradiolokační bezpilotní prostředek LARK je bezpilotní miniprostředek o velikosti asi 15 centimetrů). Odůvodňují to tím, že BP takových rozměrů by mohl například relativně dlouhou dobu létat doslova "uvnitř" anténní soustavy např. radaru, tzn. ve vzdálenosti jen několika metrů od zářiče. Do doby, než by spotřeboval energii nutnou k letu, by mohl rušit užitečný signál přímo na vstupu, vnášet klamné signály do přijímače a tím způsobovat zobrazování falešných cílů a nakonec narazit přímo do tělesa zářiče a poškodit jej. Samozřejmě, že pohyb v tak silném elektromagnetickém poli přináší značné problémy a vyžádá si rozvoj dalších technologií, které by to v blízké budoucnosti umožnily. Jisté však je, že pro působení z tak malých vzdáleností k dosažení potřebného efektu je potřeba jen velmi malého výkonu, který vyzáří malinký lehký zdroj naprosto zanedbatelné ceny. Určitě se jedná o velmi odvážnou myšlenku, která má řadu příznivců i odpůrců. Nasazení miniaturních BP s vysokofrekvenční zbraní nebude možné bez detailní analýzy radioelektronického průzkumu prostoru bojiště. Prvky vložené umělé inteligence spolu s účinností těchto zbraní představují jen jeden z článků budovaného digitálního bojiště. Neobejdou se bez kvalitních výsledků komplexní analýzy a využívání aktuálních informací veliteli na všech stupních. Zde ale představy na reálné použití vysokofrekvenční zbraně na BP zdaleka nekončí. Počáteční impuls totiž vyvolal zahájení následných studií. Jedna z nich je zaměřena na vícenásobné použití vysokofrekvenční zbraně HPM firmy BAE Systems v americkém bojovém bezpilotním prostředku X-45 Block 30. Bezpilotní prostředek X-45 má řadu dalších předností, které by se daly využít. Vedle technologie stealth (neviditelný) je schopen programového letu v přízemní výšce v tzv. režimu "kopírování terénu" a proto je nesnadné jej odhalit, je vybaven prostředky pro utajený širokopásmový přenos dat a přesné družicové navigace. Specialisté amerických vzdušných sil soustřeďují svou pozornost při vývoji rovněž na jednorázový, tzv. výmetný aktivní rádiový rušič se schopností naladit se na různé kmitočty v závislosti na konkrétní situaci. Nejprve má být vyzářen jeden mohutný impulz proměnného nosného kmitočtu, který by způsobil zničení mnoha obvodů různých elektronických zařízení v širokém kmitočtovém pásmu. Poté by následovalo impulzní vyzařování se směrovým účinkem pro údery na konkrétní bodové cíle. Takový zdroj nemůže být miniaturního provedení, ale přibližné délky několika desítek centimetrů a hmotnosti okolo 100 kg. Současně s tím je vyvíjen miniaturní bojový bezpilotní prostředek o rozpětí asi 60 cm s miniaturní mikrovlnnou zbraní, který by mohl být nasazen k napadení konkrétních elektronických prostředků, například střeleckého/naváděcího radaru protiletadlového raketového systému. Oba tyto bezpilotní prostředky by se mohly vzájemně doplňovat a koordinovat konkrétní elektronický úder.Snad nejsložitějším problémem pro reálné použití mikrovlnné zbraně je zdroj energie, který musí dodat ve velmi krátkém čase obrovské množství elektrické energie. Pro jednorázové impulzní zbraně se počítá například s explozivním energetickým generátorem. Výsledkem exploze v komoře generátoru jsou plyny, které jsou usměrňovány a při průchodu silným magnetickým polem a poté tryskou v jeho ústí vytvoří mohutný vysokofrekvenční impulz. Pokud by se podařilo využít vyšších teplot pro tvorbu plazmy, výsledkem by byl široký impulz s proměnnými parametry. Na krátké vzdálenosti by se uplatnil i přímý ničivý účinek vysoké teploty a tlakové vlny. Vyvíjena je i speciální tryska, která sama o sobě má mít požadovanou směrovost. Tím má odpadnout konstrukce složité antény pro dosažení soustředění energie požadovaným směrem.V reálném ozbrojeném konfliktu by použití zbraní soustředěné impulzní vysokofrekvenční energie mohlo paralyzovat protivzdušnou obranu protivníka bez toho, aniž by byla fyzicky zničena. Zatím tyto zbraně nebyly vyzkoušeny, ale jestliže se naplní předpoklady specialistů o jejich efektivnosti, pak budou znamenat významný revoluční přelom v taktice vzdušného boje a elektronického boje v různých fázích konfliktu, zejména při překonávání protivzdušné obrany protivníka, která byla až doposud soustřeďována výhradně na fyzické ničení hlavních elektronických prvků - radarů, prostředků velení apod. Znamená to snad konec protiradiolokačních řízených střel a bezpilotních prostředků? Toto tvrzení by bylo pravděpodobně předčasné. Odpověď určitě přinese první budoucí ozbrojený konflikt. Vývojoví specialisté pravděpodobně budou tyto nové zbraně testovat v první linii. Jedině reálný konflikt ukáže, zda je efektivnější použití vysoce výkonových rušičů ze vzdáleností mimo dosah prostředků protivzdušné obrany, či zbraních soustředěné impulzní vysokofrekvenční energie z bezprostřední blízkosti. Zatím je možné tyto situace jen modelovat na počítačích, ale reálná válka pak vypadá poněkud jinak.