
do noci dávných vzpomínek
zachycených
na zažloutlých fotografiích
tančím svůj tanec poslední
sklenice vína
plná výčitek a tajů hvězd
které jsme potají pozorovali
-spolu-
mohli jsme změnit svět
dokázat nemožné
udělat temnotu ještě temnější
však naděje ve vše
rozplynula se
pod sluneční září
-která spalovala mé já-
kde´s byl
páne temnot
tak dlouhou dobu
-scházel´s-
ty bastarde
mnoho nocí proplakaných
večery tobě odevzdaných
třesoucí se tělo na zemi
sténajíce po tvých dotecích
polibky jedem plněné
mámicí organismus dítěte
-jímž jsem-
prostupuješ
skrz žaluzie
otevírajíce nový směr
našeho života
temnotou jsme
a temnotou budeme
-děkuji-
![]()