Jiří Wolker

Jiří Wolker

Byl jste sice mlád,
a však srdce,srdce měl jste zlaté.
Každý ale může mít mínění jiné.
Mě jste svými verši uměl dát
chvíle,kterým neodoláte.

Balada o očích topičovích,
otevřela oči moje.
Pochopila jsem věcí spoustu.
Že jsme v okovech kovových,
že každý pro někoho pracuje.

Vaše verše jsou někdy sladké,
jak puding,co občas dávám si.
Bývá jahodový.
Umějí být většinou i chladné.
Těžké jak železo, a však zvykám si.

Vám patří tato báseň,
jsem amatér,to přiznávám.
Nikdy ji však neuzřete.
Vám patří pocta i má kázeň,
tak jak matce mé,děkuji i Vám.
Škoda,že báseň nepřečtete.
Epitaf již dopsán byl.

Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než moh srdce k boji vytasit,
zemřel, mlád dvacet čtyři let.