Jde to Dobré Wow!

ZAPROSTŘENO - "Řád paprsku"

Literatura > Vícedílné

 

 ZAPROSTŘENO

       Řád paprsku

 

Perta zvedla oči od displeje notebooku.
Čas neuvěřitelně poskočil.
Zahleděla se do rozevlátých větví po straně
poloprázdného parkoviště.
Poblikávaly v tichém rytmu vadného neónového
nápisu Hotel u propasti.
Text si po sobě několikrát přečetla. Pak vystoupila
a rozevřela deštník.

Zpověď?
Jistě, co jiného - rozhodla se.
Dopila zbytek jantarové tekutiny a začala zvolna
ťukat do klávesnice. Její myšlenky se už patrně
blížily k hranici budoucnosti. Na protilehlém konci
asfaltového plácku právě zastavilo malé sportovní
auto.

Jako volenkyně Řádu zlatého paprsku, jsem byla
svými bratry a sestrami zmocněna, abych, jako
poslední, na rozloučenou, vysvětlila veřejně náš
společný postoj k tomuto světu.
Je naprosto zbytečně plný zásadních omylů,
ziskuchtivých lží, matoucích iluzí, přetvářky
a krutosti.
Proč nám je toto konstatování dáno?
Protože jsme věděli a víme, že vše živelně
hmatatelné je jen pomíjivou schránkou pro
bezpodmínečný vývoj tak zvaného duševna.
Toto vědomí bylo důvodem, proč jsme se před
sedmi řádově symbolickými lety setkali na jednom
trvalém vlnění.
Seznámili jsme se na internetu. Byli jsme obdařeni
jen přezdívkami. Nikdo nevěděl, odkud ostatní
pocházejí. Ale každý si pro sebe mohl zvolit svůj
životní příběh.
A na vylosované rozloučení s tímto prostorem jsem
se já i moji bratři a sestry rozhodli využít pozemské
radovánky.
Vzpomínejte na nás, jak vám představy dovolí.

Perta vypnula počítač a položila ho na sedadlo
spolujezdce. Vystoupila z vozu a nechala dveře
otevřené. Rozevřela deštník a zamířila k můstku
nad stometrovou propastí.

Postava se naklonila do auta a sáhla po notebooku.
Ukryla ho pod dlouhý nepromokavý plášť a vrátila
se zpátky ke svému sporťáku.
Otřela si kapesníkem opálenou tvář. Odhrnula kapuci
a oběma rukama si přihladila svoji rudorudou hřívu.
Nastartovala a rozjela se vstříc krkolomným zákrutám.
Sešlápla plynový pedál, co to šlo.
Prorazila červenobílou závoru a vykoukla do
zesilujícího se větru. Rozkřičela se na plné kolo:
"Kočky mají devět životů!"

 

               k o n e c 

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
  • Kai Autor
    Kai
  • 0 bodů
  • 0 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 26. září 2012, 09:41
  • 948 zobrazení
  • 0 oblíbené