ZAPROSTŘENO - "Čtvrtá oběť"

ZAPROSTŘENO

     " Čtvrtá oběť "

Rok uplynul. Jako sladký a krátký sen.
Pět nadšenců se setkalo v nádražní restauraci.
O novinky nebyla nouze.
Slečny mezitím vyměnily své dřívější partnery
za odpovědnější perspektivu, chlapci zase snesli
víc duševní i fyzické zátěže.
Vcelku to znamenalo, že letos vypustili z programu
turistickou lanovku. Raději spořádali tři láhve
bezstarostného vína a pak nadějně zamířili do hor
pěšky.
Od náměstíčka se vydali za občasného kokrhání
po modré značce. V jednom se ale víceméně
přidržovali nepsané tradice.
Ten, kdo připravuje slavnostní večeři, nabídne
ostatním i vyprávění o svých nejzajímavějších
zážitcích ze života.
Na minulém setkání Redka mluvila o létání.
Všichni se dozvěděli, že byla touto zábavou
posedlá už od školy. S tatínkem, který byl pilotem
dopravních letadel, často chodila do leteckého
klubu na předměstí, kde se nadšenci učili létat
na plachťácích i skákat padákem.

Ale dnes bylo tématem divadlo.
Mladík Gromo posluchače již od první pětistovky
nadmořské výšky, bavil poznatky na téma veselé
příhody z natáčení.
Přivydělával si totiž při studiu i jako asistent
filmových rekvizitářů. Někdy doplňoval profíky také
při složitějších divadelních představeních.

Párkrát se výprava posadila kolem kamenité cesty
a společnost pak vytáhla z baťůžků drobnější
občerstvení.
"Tak už konečně taky naznač, Gromo, co sis
vymyslel ke královské tabuli?", neodolala Perta,
která již po několikáté olizovala střívko od trvanlivého
salámu.
"Přátelé," opakoval již po několikáté, "bude to
bomba."
Nad nimi se občas prokymácela žlutočervená
kabinka. Někteří pozorní cestující - převážně děti -
na skupinku pěti turistů z výšky povzbudivě mávali.

Ve dvě hodiny drobně zapršelo a v pět již byla
výprava na místě. Původní kulaté ohniště se trošku
rozšířilo. Opodál stály dvě nádoby na odpadky
a u cesty k návrší nabádala otlučená cedule
návštěvníky, aby zachovávali čistotu, nerozdělávali
ohně a neplašili chráněnou vysokohorskou zvěř.

Partička v tichosti odvážně dodržela svoje zažitá
pravidla. Napřed zapálili na plochém balvanu
tři veliké svíčky. Pak pietně poklekli a chvíli rozjímavě
koukali do země. Určitě mysleli na tragédie dvou
předešlých setkání, na tři soukmenovce, kteří je tak
nevšedně opustili. Na jejich rodiče, příbuzné
a překvapené známé.
Z podhůří se kupodivu zase začal mlhavě ozývat
zvon skanzenové kapličky.
"Kdopak bude tím dalším?", ozval se přidušený hlas.
"Já. Kdopak jiný!"
Veliký, silný, šprýmovný a často upřímný Gromo,
nekompromisně zavelel: "Než postavíte stany,
připravím rychlokvašné párky."
Kumpáni se po sobě překvapeně rozhlédli.
"Zkysané párky? A to má být letošní výroční hit?!"
"Takovou lahůdku jste ještě nikdy nenakousli - za to
ručím."
"Dobře, budou to pilinami vycpané atrapy," zasmál
se Provazník," a pak po děkovačce zastřelíš tím svým
kaskadérským kvérem toho samce, co nás mlátí celou
cestu do uší?"

Gromo nezdržoval. Rozepnul nadýmající se batoh,
vytáhl kovbojský revolver a dlouhý novověký tesák.
Položil je před sebe. Vsunul ruce zpátky do zavazadla
- chvíli s nimi pod celtovinou zmateně pohyboval -
a zčistajasna se objevil na romantickém paloučku
vzpouzející se svázaný, rozčepýřený kohout.

Pomocný rekvizitář se otočil, aby nepozorovaně
vložil do bubínku revolveru takzvavě slepý náboj.
Zamířil na zmatené zvíře a vystřelil.
Ozvala se ohlušující rána. Ocelová zbraň se roztrhla
na desítky úlomlů.
Je vyzkoušené, že hlaveň střelné zbraně nesmí být
při výstřelu ucpaná.
A to ani napěchovaná vysokohorskými kamínky.