Jde to Dobré Wow!

ZAPROSTŘENO - "Osm bez tří"

Literatura > Vícedílné

ZAPROSTŘENO

        " Osm bez tří "


"Kočičí pytlík?!", vykřikovali jeden přes druhého.
"A jaká bude příloha?"
"Adrenalin. Co jiného?!"
Čarokněžka letošního setkání ustala v míchání, odložila
bytelnou vařečku a přistoupila k obětnímu kameni,
na kterém již byla přichystaná ozdobná svíce. Zapálila ji
a uklonila se.
Jako na povel, se předklonili i ostatní.
Nastal čas pro mollové tóny starodávného hymnusu,
který si skupinka už na první schůzce jednohlasně
schválila.
Neuvěřitelné - ale ze vzdálené podhorské osady sem
právě v tento okamžik začal doléhat zvuk pisklavého
zvonu z historické dřevěné kapličky.
Kdesi za horským masivem zaburácelo táhlé dunění.
 
"Ráz, dva a tři a čtýři - kamarádi, kamarádi - vzhůru
sfárejme. Kamarádi, kamarádi - paprskem se vydejme."
Do ešusů po chvíli dopadla zlatohnědá bublina, kolem
níž se nakupilo několik poctivých šufánků mazlavé šťávy.
Spolek se s nadějí pustil do pokusu.
Při propíchnutí protvrdlé kůry se postupně ozývalo
bublavé syčení.
"Kdo první uhádne základní surovinu, poletí se mnou,"
navrhla dívka s modrou mašlí.
"Co to je za blbost? Dyť s rogalem to umí jen Démon,"
překřikovali se parťáci.

Večeře určitě nebyla špatná.
"Kuřecí prsíčka s telecím srdíčkem!", vykřikl kdosi.
"Závitek marinovaného prasečího ouška s vypeckovaným
zlatým jablkem," i tato úvaha zazněla.
Ale byla tu i spousta jiných nesprávných tipů.
"Tak jo. Neuhádl nikdo. Doprovodného letce si tedy vyberu
sama. Ale jsem moc ráda, že nám všem chutnalo."
"Dobrá, ale teď už nám můžeš přece říct, čím jsme se
nacpali, ne?"
"No, před měsícem jsem šla ráno do školy, jako většinou.
Jenže autobus odjel o něco dřív. Tak jsme na zastávce
postávaly se sousedkou sami. A přišla řeč i na její
kmitající se zavazadlo."
"Neboj se, jedu k přehradě jen utopit několik
právě narozených kočiček," řekla mně tenkrát stará paní.
"To chceš říct, že jsme sežrali nafouknutý koťátka?!"
"Ale ne - šlo jen o nápad. Kočky mají přece devět životů!"

Netrvalo ani půl hodiny a vrcholky hor obkroužily
plápolavé mráčky. Hřmění se blížilo. Byl to přesně
ten okamžik pro výživnou přílohu.
Dva vzduchoplavci se rozběhli se svahu a přihoupli
se do úbočí. Za dívkou se divoce rozevlály její bleskem
prozářené vlasy. Zbytečně jí neříkali Redka.
Když šišatě vystoupali téměř na úroveň nejbližší hory,
dali se do klesavého průletu. Stylově přímo jeden nad
druhým.
Ozvalo se hlasité zapraskání.
Pak další a další.
Dívka nadšeně zavýskala do větru:
"Kočky mají devět životů!"
Oba rogalisté v ten okamžik odpadli od plachet
a v podlouhlých kotrmelcích se řítili přímo do ústí
zalesněné propasti. Mezi několika menšími vodopády
prosvětlovala na jejím dně smaragdová hladina
jezírka.

A protože se jeho vody nevyzpytatelně propadaly do spleti
rozvětvených krápníkových jeskyní, nepodařilo se nikdy
objevit jejich těla.
 

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
Kai
kvalita komentáře: 0 Kai 17. září 2012, 09:19
hoky:
Hoky, chtěl bych odpovědět, ale ...co já vím?
(Pád z takové výšky může jen velice těžko dopadnout
snesitelně.)
Díky za vyjádření.
hoky
kvalita komentáře: 0 hoky 14. září 2012, 17:28
3 a do pr..., oni to asi nezvládli co?
  • Kai Autor
    Kai
  • 3 bodů
  • 2 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 14. září 2012, 09:51
  • 1398 zobrazení
  • 0 oblíbené