23 6
Literatura > Poezie
Temná noc
hlubiny lesa
jak lístek v bouři
jsme vydáni napospas
slepí tápeme
šrámů přibývá
řev do ticha
žádná ozvěna
sil už nezbývá
zmatená beznaděj
srdce buší
těžko se polyká
bolest a strach
útroby svírá
když svůj dluh
si příroda vybírá.
Kde jsi?
Úsvit nepřichází
a já se děsím
toho co uvidím
tvé něžné rty
sevřené
v posledním výkřiku
krev hlínu barví
krásné tělo
roztrhané
jen v modrých očích
nebe nekonečné
pro smutnou chvíli
od mraků očištěné.
Bílá ručka
z jiného světa
podbízivě láká
otevřenou dlaní
jen se chytit
a odplout navždy
na druhý břeh
za ní.
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Andre- 1 bodů
- 1 komentářů
- 1 hodnocení
- 25. června 2012, 23:30
- 920 zobrazení
- 0 oblíbené
-
